1 VSPH 734/2010-A-11
KSPL 29 INS 8695/2010 1 VSPH 734/2010-A-11 Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení navrhovatele-dlužníka Vladislava Babušky, bytem Bor, Vysočany 66, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. srpna 2010, č.j. KSPL 29 INS 8695/2010-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. srpna 2010, č.j. KSPL 29 INS 8695/2010-A-6, se mění tak, že dlužníkovi se ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením uložil Krajský soud v Plzni dlužníkovi Vladislavu Babuškovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč do 7 dnů ode dne doručení usnesení.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 3.8.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka na základě jeho insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Protože z obsahu spisu vyplynulo, že úpadek dlužníka bude řešen oddlužením, popř. konkursem, jevilo se soudu I. stupně logickým stanovit výši zálohy v relaci na předpokládanou výši nároků správce tak, aby v prvotní fázi řízení nechyběly finanční prostředky k jejich úhradě. Proto uložil dlužníkovi povinnost uhradit zálohu ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ve výši cca 18 tis. Kč, jenž mu neumožňuje zaplacení zálohy, aniž by se dále nezadlužil. K odvolání připojil pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce červen a červenec 2010.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z obsahu návrhu na povolení oddlužení odvolací soud zjistil, že v návrhu uvedené závazky pocházejí zejména ze spotřebitelských úvěrů. Soud dále zjistil, že dlužník je zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 19.5.2010 uzavřené na dobu určitou do 31.12.2010 u společnosti METALL-SEMIK, s.r.o. s čistým měsíčním příjmem ve výši cca 18 tis. Kč. Dále zjistil, že dlužník má 15 věřitelů, jimž dluží přes 1 milion Kč, platí výživné na nezletilého syna ve výši 2,5 tisíc Kč měsíčně a nemá žádný movitý či nemovitý majetek.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Odvolací soud proto ve shodě s insolvenčním soudem dospěl k závěru, že je tu odůvodněný předpoklad, že úpadek dlužníka bude možno s ohledem na jeho očekávané příjmy ze zaměstnání řešit oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud přesvědčen o tom, že se zřetelem na rozsah insolvenčního řízení (závazky odpovídající pohledávkám 15 věřitelů) má zato, že pro jeho prvotní fázi pro dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku postačí záloha ve výši 5.000,-Kč (jež by vystačovala též pro případ event. nepatrného konkursu vzhledem k absenci majetku dlužníka) s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny z měsíčních splátek.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31. srpna 2010 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová