1 VSPH 730/2014-P9-10
MSPH 96 INS 26369/2013 1 VSPH 730/2014-P9-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Františka Kučery ve věci dlužníka Michala Zvěřiny, IČO: 16482310, bytem U krbu 14/1516, Praha 10, o odvolání Jiřiny Celerínové, IČO 44865776, sídlem V olšinách 878/8, Praha 10, zast. advokátkou JUDr. Květoslavou Štorkánovou, sídlem Pohořelec 26/110, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 26369/2013-P9-2 ze dne 22. ledna 2014

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 26369/2013-P9-2 ze dne 22. ledna 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 96 INS 26369/2013-P9-2 ze dne 22. ledna 2014 rozhodl, že se přihláška pohledávky Jiřiny Celerínové (dále jen odvolatelka) odmítá a právní mocí tohoto usnesení její účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno vyhláškou č.j. MSPH 96 INS 26369/2013-A-2 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 23.9.2013 a usnesením č.j. MSPH 96 INS 26369/2013-A-13 ze dne 18.10.2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a věřitelé vyzváni k přihlášení pohledávek ve lhůtě do třiceti dnů ode dne rozhodnutí o úpadku, přičemž byli poučeni o tom, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 18.10.2013 v 12 hod. 6 min. Lhůta k podání přihlášek uplynula dnem 18.11.2013. Vzhledem k tomu, že přihláška pohledávky byla soudu doručena dne 19.11.2013 po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, postupoval soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona a přihlášku pohledávky odmítl.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby odvolací soud prominul o jediný den opožděné podání přihlášky. Argumentovala zejména tím, že insolvenční řízení ohledně dlužníka bylo zahájeno 23.9.2013. Úpadek dlužníka byl zjištěn více než dva měsíce před přezkumném řízením, které bylo stanoveno na 23.1.2014. Úpadek dlužníka byl tedy zjištěn dlouho před přezkumném

řízením, jehož datum bylo možno pro věřitelku předpokládat jako poslední den pro podání přihlášky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

S účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován insolvenční zákon, přičemž dle článku II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí insolvenční zákon v novelizovaném znění i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Při posouzení důvodnosti odvolání proti napadenému usnesení proto odvolací soud postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31.12.2013.

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (ust. § 136 odst. 4 insolvenčního zákona).

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v daném případě soud prvního stupně v rozhodnutí o úpadku č.j. MSPH 96 INS 26369/2013-A-13 ze dne 18.10.2013 stanovil věřitelům lhůtu k podání přihlášek do třiceti dnů ode dne rozhodnutí o úpadku, a to s řádným poučením o následcích zmeškání dané lhůty podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 18.10.2013 v 12 hod. 6 min., kdy dle ust. § 89 odst. 1 insolvenčního zákona nabylo účinnosti. Minimální zákonná třicetidenní lhůta k podávání přihlášek (ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona) počala ve smyslu ust. § 57 odst. 1 o.s.ř. běžet následujícího dne v sobotu 19.10.2013 a její poslední den připadl na neděli 17.11.2013, proto poslední den, kdy mohla odvolatelka podat přihlášku pohledávky, bylo pondělí 18.11.2013. Vzhledem k tomu, že tato lhůta je lhůtou procesněprávní, je podle ust. § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Z přihlášky odvolatelky ze dne 16.11.2013 odvolací soud zjistil, že u soudu byla podána osobně dne 19.11.2013, tedy po uplynutí lhůty, již soud v rozhodnutí o úpadku stanovil. Jeho závěr o opožděném podání přihlášky je tedy věcně správný, a odvolatelka ho ostatně ani nezpochybňovala.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné uvést, že v insolvenčním řízení není prominutí zmeškání lhůty podle ust. § 83 insolvenčního zákona přípustné. Za tohoto stavu proto platí, že se k přihlášce odvolatelky podané po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení nepřihlíží, a nemůže v něm tedy být ani přezkoumána a uspokojována.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 7. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková