1 VSPH 701/2009-P10-9
KSPL 54 INS 3007/2009 1 VSPH 701/2009-P10-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka PetraChem s.r.o., IČ 25223674, Zámečnická 32, 320 22 Plzeň, o odvolání věřitele České dráhy, a.s., IČ 70994226, Praha 1, nábř. L. Svobody 1222, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. října 2009, č.j. KSPL 54 INS 3007/2009-P10-3,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. října 2009, č.j. KSPL 54 INS 3007/2009-P10-3, se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitele České dráhy, a.s. ve výši 38.600,67 Kč s přísl. se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14.10.2009, č.j. KSPL 54 INS 3007/2009-P10-3, ve výroku I. odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 10 České dráhy, a.s. (dále jen věřitel) a ve výroku II. konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSPL 54 INS 3007/2009-A-9 ze dne 10.8.2009 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka PetraChem s.r.o. (dále jen dlužník) a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí, tj. od 11.8.2009. Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 38.600,67 Kč dne 9.7.2009 a byl dne 10.9.2009 vyzván insolvenčním správcem k opravě-doplnění přihlášky s odůvodněním, že přihláška nesplňovala náležitosti uvedené v § 174 odst. 2 IZ. Výzva insolvenčního správce byla věřiteli doručena dne 17.9.2009. Věřitel svoji přihlášku ve stanovené lhůtě nedoplnil.

Své rozhodnutí o odmítnutí přihlášky věřitele soud prvního stupně odůvodnil pouze odkazem na ustanovení § 185 IZ a tím, že insolvenční správce podle § 188 odst. 2 IZ předložil soudu přihlášku věřitele k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží.

Proti usnesení soudu prvního stupně se věřitel včas odvolal a namítal, že mu insolvenční správce dne 10.9.2009 doručil výzvu k doplnění přihlášky o doložení plné moci podepsané současnými statutárními orgány odvolatele, a to ve lhůtě 15 dnů. Odvolatel požádal insolvenčního správce o prodloužení lhůty k doplnění přihlášky alespoň o 30 dní, neboť v případě velikosti společnosti Českých drah, a.s. není pořízení nové plné moci záležitostí, která by se dala vyřídit obratem. Současně odmítl názor, že by plná moc podepsaná předcházejícími členy statutárního orgánu byla neplatná nebo neúčinná; byla udělena na základě platné a účinné mandátní smlouvy. Insolvenční správce doručil novou výzvu dne 17.9.2009, avšak k žádosti o prodloužení lhůty se nijak nevyjádřil. Odvolatel má zato, že jeho přihláška splňovala náležitosti stanovené v § 174 odst. 2 IZ, neboť důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Odvolatel předložil přihlášku v požadovaném počtu stejnopisů, a rovněž uvedl, že se pohledávka zakládá na vykonatelném platebním rozkazu, který v kopii připojil rovněž v požadovaném počtu stejnopisů. Odvolatel dále namítal, že plná moc doložená k přihlášce je platná a účinná, protože byla udělena statutárním orgánem odvolatele na základě platné a účinné mandátní smlouvy a jako taková představuje řádný projev vůle odvolatele, který nebyl později změněn ani odvolán. Požadavek doložení nové plné moci proto, že se změnilo složení statutárního orgánu odvolatele, považuje za nadbytečné a nezákonné.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlášku pohledávky lze podle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 211/2007 Sb.) a jehož podoba je zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 odst. 2 IZ). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (§ 177 IZ).

Insolvenční správce přihlášku pohledávky přezkoumá; nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 188 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z citovaných ustanovení se především podává, že rozhodnutí soudu o odmítnutí přihlášky podle § 185 IZ není jakýmsi automatickým důsledkem toho, že insolvenční správce přihlášku předložil ve smyslu § 188 odst. 2 IZ insolvenčnímu soudu (jak zjevně mylně usuzuje soud prvního stupně). Odmítnutí přihlášky soudem musí být založeno na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti a poučil jej, jak při tom postupovat, avšak věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil. Názorem insolvenčního správce soud nikterak není vázán.

Věřitel podal přihlášku pohledávky řádně, na předepsaném formuláři a včas, přičemž jako důvod vzniku pohledávky uvedl platební rozkaz Okresního soudu Plzeň -město ze dne 3. května 2007, č.j. 25 C 135/2007-8. Přihlásil tak pohledávku vykonatelnou a nezajištěnou. Přihláška pohledávky musí ve smyslu § 172 odst. 2 IZ obsahovat též důvod vzniku přihlašované pohledávky; tímto důvodem se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a nikoliv například právní kvalifikace vztahu, z něhož pohledávka povstala.

Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že v ní jsou uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na základě kterých pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele a dlužníka, jednak posoudit pravost pohledávky. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, pak platí z povahy věci, že tvrzení o důvodu vzniku lze založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Je ovšem jistého rozdílu mezi tím, zda jde o rozhodnutí či jiný titul, která je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, resp. o rozhodnutí, které se podle zákona vydává bez dokazování a často i bez odůvodnění, jako je tomu u platebního rozkazu. V prvních příkladech je pohledávka co do důvodu svého vzniku dostatečně individualizována uloženou povinností k zaplacení peněžité částky (§ 172 odst. 1 o.s.ř.) na základě skutečností, které se podávají z odůvodnění těchto rozhodnutí. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit žalobou (rozkazní žalobou), jelikož jen z ní se ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 o.s.ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo.

Z uvedeného vyplývá, že nebylo důvodu k tomu, aby insolvenční správce věřitele vyzýval k doplnění přihlášky pohledávky tak, jak je patrno z výzvy, která byla věřiteli doručena dne 17.9.2009; pak tedy nebylo důvodu k odmítnutí této přihlášky podle § 185 IZ.

Takovým důvodem-rovněž z povahy věci-nemohla být ani insolvenčním správcem nesprávně vytýkávaná vada, že totiž plnou moc (správně průkaz plné moci) pro zástupce věřitele podepsaly jako statutární orgán fyzické osoby, které byly členy kolektivního statutárního orgánu věřitele v době podání přihlášky, avšak nikoliv v době, kdy přihlášku zkoumal insolvenční správce.

Obsahovou stránku zastoupení na základě plné moci upravuje Občanský zákoník v ustanovení § 31 až § 33b ObčZ. Zmocnění vyplývá z dvoustranného smluvního vztahu mezi účastníkem a osobou, kterou s jejím souhlasem zmocňuje ke svému zastupování. Tento vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem se řídí ustanoveními o příkazní smlouvě (§ 724 až § 732 ObčZ), popř. ustanoveními o smlouvě mandátní (§ 566 až § 576 ObchZ). Smlouvu o zmocnění uzavřenou mezi zastoupeným účastníkem (zmocnitelem) a zástupcem (zmocněncem), která je právním důvodem vzniku zastoupení, je třeba odlišovat od plné moci, která je jednostranným projevem vůle adresovaným soudu, jímž zmocnitel vůči soudu osvědčuje existenci a rozsah zmocněncova oprávnění za něj jednat.

Změna v okruhu fyzických osob, jež jsou oprávněny jednat za osobu právnickou, sama o sobě nemůže být důvodem ke zpochybnění uzavřené dohody o zastupování a soudu předloženému průkazu plné moci. Je zcela věcí zastoupené právnické osoby, jaké rozhodnutí v tomto směru přijme a zda případně změní své rozhodnutí o udělení plné moci. Jen tehdy, jestliže by sama zastoupená právnická osoba předložila jako průkaz o nově uzavřené dohodě o zastupování novou plnou moc, by mohl soud vyvozovat odpovídající závěry ze skutečnosti, že jménem zastoupené právnické osoby jedná neoprávněný zmocněnec.

Odvolací soud tedy uzavírá, že nebyly dány důvody pro odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele. Se zřetelem k tomu odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že věřitelova přihláška pohledávky se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení dovolání není přípustné.

V Praze dne 2. prosince 2009

JUDr. Jaroslav B u r e š, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová