1 VSPH 700/2011-A-11
KSPL 20 INS 3341/2011 1 VSPH 700/2011-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Cheb, Dominikánská 218, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. května 2011, č.j. KSPL 20 INS 3341/2011-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. května 2011, č.j. KSPL 20 INS 3341/2011-A-5, se mění jen tak, že dlužníkovi se ukládá uhradit do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč; jinak se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni uložil dlužníkovi Miroslavu Nejedlému (dále jen dlužník), aby do 7 dnů ode dne jeho právní moci zaplatil na uvedený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění tohoto usnesení soud I. stupně uvedl, že z insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení a k němu připojenému seznamu majetku zjistil, že si dne 3.2.2011 vzal dlužník úvěr od věřitele www.money24.cz a.s. ve výši 4.950,-Kč a úvěr na tutéž částku od Euro Benefit a.s. a že dne 4.2.2011 uzavřel další smlouvu o úvěru ve výši 4.900,-Kč s věřitelem Domácí Půjčky, a.s., v čemž shledal nepoctivý záměr, neboť dlužník si již v té době musel být vědom toho, že závazky z těchto smluv nebude schopen plnit. Z toho dovodil, že dlužníkův úpadek nebude lze řešit oddlužením, ale konkursem. S přihlédnutím k tomu, že minimální odměna insolvenčního správce činí 45.000,-Kč, uložil soud I. stupně dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal, neboť zálohu v předepsané výši není schopen zaplatit a může složit max. 5.000,-Kč. Vysvětloval, že si potřeboval půjčit na zdravotní pomůcky pro svoji nemocnou přítelkyni, s níž je dohodnut, že mu bude pomáhat se splátkami, avšak přišla o část svého výdělku, neboť ze zdravotních důvodů nemohla práci vykonávat. Po poradě s finančním poradcem mu bylo doporučeno zahájit insolvenční řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

V daném případě dlužník podal dne 1.3.2011 návrh na povolení oddlužení spojený s insolvenčním návrhem. Z tohoto návrhu a z jeho příloh odvolací soud zjistil, že dlužník má 14 věřitelů, jimž dluží cca 250 tisíc Kč (žádný jeho závazek nepochází z podnikání), dlužník je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 10.500,-Kč a další pravidelný měsíční příjem ve výši 1.200,-Kč očekává dlužník od dárkyně Hany Hanychové podle darovací smlouvy ze dne 23.2.2011, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dcerám a má věci osobní potřeby v hodnotě cca 6 tisíc Kč, jinak je nemajetný.

Z uvedeného je zřejmé, že úpadek dlužníka nebude možné řešit jiným způsobem než konkursem, resp. nepatrným konkursem dle § 314, § 315 IZ, event. též oddlužením, jež dosud není zcela vyloučeno, shledá-li soud I. stupně dostatečným dlužníkovo vysvětlení u posledních jím přijatých úvěrů. V konkursu představují náklady insolvenčního řízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45 tisíc Kč. S ohledem na absenci majetku dlužníka nelze mít za dostatečně odůvodněný předpoklad, že jeho zpeněžením (zpeněžením věcí, jež nejsou z majetkové podstaty vyloučeny-§ 207 odst. 1 IZ) mohou být získány finanční prostředky postačující k úplné úhradě nákladů insolvenčního řízení.

S ohledem na uvedené postupoval soud I. stupně správně, když dlužníkovi povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uložil, nicméně s ohledem na okolnosti věci se odvolacímu soudu nejeví nezbytným požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy v maximální možné výši, a k zajištění úhrady budoucích nákladů insolvenčního řízení (předpokládaného nepatrného konkursu nebo oddlužení) považuje za postačující zálohu ve výši 25.000,-Kč. Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. června 2011

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová