1 VSPH 698/2015-A-53
MSPH 98 INS 11587/2014 1 VSPH 698/2015-A-53

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Deli Kantýna s. r. o., se sídlem Praha 8, Pod Hájkem 406/1, IČO 24305413, zastoupeného advokátem Mgr. Jaroslavem Hrozou, se sídlem Praha 2, Balbínova 223/5, zahájené návrhem věřitele: Palladium Praha s. r. o., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1079/3a, IČO 28452704, zastoupeného advokátkou Mgr. Alenou Houskovou, se sídlem Praha 10, Meduňková 16, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 98 INS 11587/2014-A-35 ze dne 2. dubna 2015 ve znění opravného usnesení č. j. MSPH 98 INS 11587/2014-A-36 ze dne 9. dubna 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 98 INS 11587/2014-A-35 ze dne 2. dubna 2015 ve znění opravného usnesení č. j. MSPH 98 INS 11587/2014-A-36 ze dne 9. dubna 2015 se v bodu I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze výše uvedeným usnesením ve znění opravného usnesení v bodu I. výroku zjistil úpadek společnosti Deli Kantýna s. r. o. (dále jen dlužník), v bodu II. výroku ustanovil insolvenčním správcem Ing. Richarda Jasinského, v bodu III. výroku dále vyslovil, že účinky tohoto usnesení nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Věřitele vyzval, aby do dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, pokud tak dosud neučinili, a aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní (body IV. a VI. výroku), vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby plnění poskytovaly insolvenčnímu správci, nikoliv dlužníkovi (bod V. výroku), na den 9. 7. 2015 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (body VII. a VIII. výroku), uložil insolvenčnímu správci, aby soudu předložil nejméně 15 dní před přezkumným jednáním zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a nejméně 7 dní před konáním schůze věřitelů dílčí zprávu o činnosti a o hospodářské situaci dlužníka (bod IX. výroku), uložil dlužníku předložit insolvenčnímu správci do 15 dnů od doručení usnesení seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (bod X. výroku), a uvedl, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku a na úřední desce soudu (bod XI. výroku).

V odůvodnění k bodu I. výroku soud uvedl, že věřitel Palladium Praha s. r. o. (dále jen věřitel) se návrhem domáhal zjištění úpadku dlužníka s tím, že má vůči němu pohledávky v celkové výši 3.869.855,39 Kč. Uvedl, že je vlastníkem obchodního centra

Palladium, jako pronajímatel uzavřel s dlužníkem jako nájemcem nájemní smlouvu na pronájem prostor v Centru Palladium dne 30. 3. 2012, dále doplňkové smlouvy k této nájemní smlouvě z téhož dne na pronájem jednotky SF 10b (terasy) v Centru Palladium. Nájemní smlouva byla ukončena k 15. 1. 2014, tohoto dne bylo dlužníkovi doručeno odstoupení navrhovatele od smlouvy z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splatných plateb. Navrhovatel konkretizoval ve 14 položkách své splatné pohledávky pozůstávající z nájemného za období od 1. 1. 2013 do 15. 4. 2014 se splatností počínající dne 2. 7. 2013, dodávky vody splatné 31. 1. 2014, konečného vyúčtování poplatku za služby za rok 2012 splatné 2. 7. 2013, technické podpory splatné 25. 4. 2013, paušálních poplatků za služby pro terasu se splatností počínající 1. 6. 2013 a zálohy na služby splatné 1. 1. 2014. Navrhovatel dále uvedl, že dne 2. 5. 2013 byl sepsán notářský zápis N 149/2013, NZ 135/2013 o uznání peněžité pohledávky se svolením k vykonatelnosti, na základě kterého byl dlužník oprávněn hradit nájemné dle Nájemní smlouvy a Doplňkové smlouvy za období leden až duben 2013 a dále finální vyúčtování poplatku za služby roku 2012 a zálohu na poplatek za služby za 1. čtvrtletí 2013 podle nájemní smlouvy ve splátkách tak, že k 6. 5. 2013 měly být uhrazeny tři splátky ve výši 2.960 , 18.512,19 Kč a 14.103,60 Kč a dále vždy ke každému prvnímu dni v měsíci počínaje 1. 6. 2013 splátky ve výši 2.960 do 1. 11. 2014 a poslední ve výši 2.957,46 k 1. 12. 2014, 18.511 Kč do 1. 12. 2014 a 14.102 Kč do 1. 12. 2013. Dlužník řádně uhradil splátky k termínu 6. 5. a 1. 6. 2013, k 1. 7. 2013 řádně uhradil splátky 18.511 Kč a 14.102 Kč, splátku 2.960 uhradil až 10. 7. 2013, ke dni 2. 7. 2013 tak ztratil výhodu splátek a celý dluh se stal splatným, přičemž 2. 7. 2013 nastala vykonatelnost dle notářského zápisu.

Soud dále uvedl, že navrhovatel označil jako dalšího věřitele Property Management Solutions, spol. s r. o., se sídlem nám. Republiky 1078/1, 110 00 Praha 1, IČO: 28396022, s pohledávkami vůči dlužníkovi za dodávku elektřiny v celkové výši 337.868,85 Kč. Navrhovatel dovodil úpadek dlužníka, neboť má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, protože je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

Dlužník uvedl, že uzavřel s navrhovatelem dne 30. 3. 2012 nájemní smlouvu č. PAL-116-1-2012-2326-LEASE ohledně prostor v obchodním centru Palladium označených jako SF 16 a SF 16a a stejného dne 30. 3. 2012 také doplňkovou smlouvu ke Smlouvě o nájmu č. PAL-116-1-2012-2326-TERRACE, týkající se pronájmu terasy označené SF 10b v centru Palladium (dále jen nájemní smlouva). V souladu s ustanovením čl. 4 nájemní smlouvy však tato nabyla účinnosti až ke dni předání předmětu nájmu dlužníku, což bylo dne 3. 7. 2012. Dle vzájemných smluvních ujednání mezi dlužníkem a navrhovatelem bylo dohodnuto, že dlužník provede určité rekonstrukční práce tak, aby mohl předmět nájmu užívat ke sjednanému účelu, tj. provozování restaurace Deli Kantýna. Dlužník již proto po podpisu nájemní smlouvy činil kroky k tomu, aby zajistil různá vyjádření a povolení k provádění stavebních prací. Ihned po započetí stavebních prací dlužník zjistil, že předmět nájmu má skryté vady, na které nebyl pronajímatelem při podpisu nájemní smlouvy ani předávacího protokolu upozorněn. Jednalo se zejména o vady instalací a stavebních konstrukcí, v důsledku kterých bylo nutné provést opravy na předmětu nájmu, čímž došlo ke zdržení v délce 5 týdnů se zprovozněním restaurace. V důsledku těchto vad dlužník zahájil provoz restaurace až 3. 9. 2012, přičemž navrhovatel již od 1. 7. 2012 neoprávněně účtoval dlužníkovi nájem i provozní náklady (služby). Nájem byl stanoven do 151. dne od předání předmětu nájmu ve výši 1 , ale navrhovatel za toto období vystavil dlužníku faktury v celkové výši 67.883,74 , což bylo v přepočtu 1.680.020,90 Kč. Tyto částky, stejně jako další částky za nájem terasy dle doplňkové nájemní smlouvy, byly dlužníkem uhrazeny bez právního důvodu a měly tedy být navrhovatelem použity na úhradu skutečně dlužných částek. Stejně tak navrhovatel neoprávněně požadoval uhradit částky za služby v měsících duben až srpen 2012, neboť nájemní smlouva byla účinná až od 3. 7. 2012 a dlužník začal užívat předmět nájmu až od 3. 9. 2012. Takto neoprávněně vyúčtované a dlužníkem uhrazené částky za služby činily přibližně 390.000 Kč. Co se týče notářského zápisu sepsaného Mgr. Gajanou Rejzkovou, notářkou dne 2. 5. 2013, č. j. N149/2013, NZ135/2013 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 948.310,57 Kč s příslušenstvím, ten se dle vyjádření dlužníka nikdy nestal vykonatelným exekučním titulem. O tom mezi navrhovatelem a dlužníkem probíhá soudní spor zahájený návrhem dlužníka na zastavení exekuce, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 324/2014. Veškeré splátky podle notářského zápisu dlužník i nadále splácí. Dlužník dále uvedl, že nárok na smluvní pokutu ve výši 537.262 Kč dle čl. 22.2. Nájemní smlouvy za nevyklizení předmětu nájmu, konkrétně za období od 13. 2. 2014 do 23. 2. 2014, tedy 11 dní, je zcela smyšlený, neboť dlužník se snažil minimalizovat škody a předmět nájmu po dohodě s navrhovatelem vyklidit, což bylo fakticky možné jen o víkendech a ve všedních dnech pouze v nočních hodinách, kdy bylo obchodní centrum Palladium uzavřeno. Rychlejší vystěhování předmětu nájmu znemožňovaly rovněž podmínky v prostorách obchodního centra, dlužník byl limitován např. kapacitou výtahu, eskalátorů nebo parkoviště. Stěhováním pověřil dlužník profesionální stěhovací firmu, která využila do maximální míry stěhovací kapacity dané příslušným místem. Dlužník vynaložil veškerou možnou snahu, jak předmět nájmu vyklidit, avšak k rychlejšímu vyklizení mu nebyla ze strany navrhovatele poskytnuta náležitá součinnost se zdůvodněním, aby nebyl narušen provoz obchodního centra.

Dlužník konečně uvedl, že navrhovatel není osobou, která disponuje splatnou pohledávkou vůči dlužníku a není tedy ani aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu; pokud navrhovatel tvrdí, že má určité pohledávky, které však dlužník důrazně odmítá, má navrhovatel možnost domáhat se jejich úhrady žalobou u obecného soudu. Dlužník je výrazně ekonomicky slabší než navrhovatel, o nevyváženosti obou stran nájemní smlouvy vypovídá i samotná nájemní smlouva, mimo jiné např. pouze jednostranný zákaz (pro dlužníka) zápočtů pohledávek. Dlužník přitom má vůči navrhovateli pohledávky přesahující částky, uváděné navrhovatelem v jeho insolvenčním návrhu.

Soud odkázal na § 3, § 105 a § 143 odst. 2 insolvenčního zákona s tím, že se nejprve zabýval tím, zda insolvenční navrhovatel doložil existenci své splatné pohledávky vůči dlužníkovi. Vycházel přitom z toho, jak opakovaně konstatovala judikatura, že insolvenční řízení ve fázi před rozhodnutím o úpadku nenahrazuje nalézací řízení o pohledávce věřitele, který podává insolvenční návrh, ale zkoumá doložení této pohledávky jako předpokladu aktivní věcné legitimace věřitele dlužníka k podání insolvenčního návrhu. Doloží-li proto věřitel jako insolvenční navrhovatel svou pohledávku vůči dlužníkovi alespoň tak, že je doložena její existence, ale přesná výše pohledávky (např. s ohledem na námitky dlužníka) by vyžadovala dokazování přesahující svým rozsahem účel insolvenčního řízení ve fázi před rozhodnutím o úpadku, je pro potřeby vyřešení otázky aktivní věcné legitimace navrhovatele-věřitele v této fáze insolvenčního řízení i taková pohledávka pohledávkou doloženou ve smyslu výše uvedeného § 143 odst. 2 insolvenčního zákona. Soud v takovém případě nemůže insolvenční návrh věřitele pro nedostatek jeho aktivní legitimace zamítnout, ale musí zkoumat, zda je na straně dlužníka osvědčen úpadek, či nikoli.

Na základě provedeného dokazování listinami předloženými navrhovatelem i dlužníkem dospěl soud k závěru, že některé pohledávky uplatněné v insolvenčním návrhu navrhovatelem vůči dlužníkovi jsou zcela nebo zčásti doložené. Pokud je totiž ve vztahu mezi účastníky něco zásadně sporné, a vyřešení tohoto sporu přesahuje účel insolvenčního řízení, je to otázka existence škody vzniklé dlužníkovi havárií vody, její výše a určení, kdo je za vznik této škody odpovědný. Soud je však na rozdíl od dlužníka toho názoru, že tato (mezi navrhovatelem a dlužníkem sporná) otázka nemá zásadní vliv na existenci splatných pohledávek navrhovatele vůči dlužníkovi. Dle čl. 13.1 Nájemní smlouvy není dlužník oprávněn započíst své případné pohledávky za navrhovatelem na platby podle Nájemní smlouvy, proto vzájemné nároky smluvních stran nezanikají a existence nároku jedné strany nemůže mít za důsledek zánik nároku strany druhé nebo ztrátu jeho splatnosti. K platnosti smluvního omezení započtení se v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 211/2002 vyjádřil Nejvyšší soud tak, že ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb.) není vyloučeno, aby si strany dohodou vyloučily možnost jednostranného zápočtu určité pohledávky, jež by jinak-v intencích § 580 obč. zák.-byla k započtení způsobilá a dovodil, že dohoda, kterou strany vyloučily možnost jednostranného zápočtu určité pohledávky, není v rozporu se zákonem. Pokud smlouva uzavřená navrhovatelem a dlužníkem neumožňovala dlužníkovi započíst své pohledávky za navrhovatelem proti platbám dle Nájemní smlouvy, nemá obecně existence takové pohledávky zánik povinnosti dlužníka hradit své závazky dle Nájemní smlouvy navrhovateli. Nemá oporu v právu tvrzení dlužníka, že pokud navrhovateli něco uhradil bez právního důvodu, nemá do výše tohoto plnění povinnost hradit své pozdější závazky vůči navrhovateli. Na takovém způsobu úhrady by se mohly smluvní strany dohodnout, vzájemné pohledávky by obecně mohly zaniknout započtením, jen prostý fakt existence vzájemných pohledávek však bez dalšího důsledky tvrzené dlužníkem nemá. Navrhovatel navíc s tvrzením dlužníka o existenci bezdůvodného obohacení na jeho straně nesouhlasil.

Soud má za doloženou navrhovatelovu pohledávku č. 1 dle notářského zápisu N 149/2013, NZ 135/2013 sepsaného dne 2. 5. 2013. Celý dluh se stal splatným dne 2. 7. 2013 a notářský zápis se stal vykonatelným. Z usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Vedrala ze dne 12. 2. 2014 č. j. 140 EX 00037/14-017, kterým byla exekuce částečně zastavena pro částku 18.511 Kč, vyplývá, že ke dni vydání usnesení soudu pokračovala exekuce pro vymožení pohledávky v celkové výši 929.799,57 Kč. Sám dlužník ve svém vyjádření uvedl, že k uhrazení této pohledávky zbývá částka 74.101,512 Kč (2.701,97 ). Minimálně v této výši je tak splatná neuhrazená pohledávka navrhovatele za dlužníkem doložena, aniž by soud musel provádět další dokazování.

Soud vzal za doložené i pohledávky 2. až 4. (pohledávky z neuhrazeného nájemného), pohledávku č. 5-nájemné za pronájem terasy a pohledávky č. 9 až 13 (paušální poplatek za služby). V případě, kdy je mezi smluvními stranami smluvně vyloučeno započtení, nezpůsobuje existence pohledávky dlužníka vůči navrhovateli zánik pohledávky navrhovatele za dlužníkem. Dlužník ostatně žádný úkon započtení vůči navrhovateli neučinil a námitku započtení v řízení neuplatnil. Pokud by dlužník svou pohledávku vůči pohledávce navrhovatelem v návrhu uplatňované započetl a této skutečnosti se v insolvenčním řízení domáhal, musel by se soud takovou námitkou zabývat a postavit najisto, zda k započtení došlo a zda pohledávka navrhovatele nezanikla (jak soud již výše uvádí, možnost započtení účastníci smluvně omezili). V tomto případě skutečnost, že se dlužník na navrhovateli domáhá náhrady škody (ušlého zisku) a slevy z nájmu, nemá dle názoru soudu vliv na povinnost dlužníka plnit své závazky z Nájemní smlouvy a doplňkové nájemní smlouvy na pronájem, zejména platit nájem a služby. Dlužník způsobenou škodu dokládal mimo jiné znaleckým posudkem č. 54/66-2014 zpracovaného společností Expert Group spol. s r. o. Z tohoto znaleckého posudku k důsledkům havárie vody pro činnost dlužníka soud zjistil, že tato havárie nezpůsobila nemožnost užívat pronajaté prostory ke svému účelu, tj. provozu restaurace.

Soud má za doloženou pohledávku navrhovatele č. 7 alespoň ve výši 4.342 Kč, kterou dlužník označil za neuhrazenou. Dále má za doloženou pohledávku č. 14 ve výši 208.550,96 Kč za 54 dnů užívání prostor dlužníkem.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud shledal na straně navrhovatele aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu.

Ze zprávy společnosti Property Management Solutions, s. r. o. ze dne 12. 5. 2014 soud zjistil, že tento věřitel eviduje za dlužníkem pohledávky za dodávku elektrické energie a dalších energií na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě NN lokální distribuční soustavy E 2326 2012, a to za dodávku souboru energií v období 1. 1.-31. 12. 2013 vyúčtovanou fakturou č. 683130024 ve výši 270.491,73 Kč splatnou 31. 1. 2014 a za období 01. 1.-23. 2. 2014 vyúčtovanou fakturou č. 683140002 ve výši 67.377,12 Kč, splatnou 26. 3. 2014. Soud shledal osvědčeným, že nejméně jedna další osoba má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. V řízení bylo prokázáno, že kromě navrhovatele má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku také věřitel Property Management Solutions, s. r. o. Dle názoru soudu skutečnost, že tato společnost poskytuje navrhovateli služby spočívající ve správě obchodního centra, neznamená, že by nemohla být samostatným věřitelem.

Soud dlužníkovi usnesením č. d. A-7 ze dne 29. 4. 2014 uložil, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení předložil soudu seznam svého majetku, závazků a zaměstnanců. Dlužník byl soudem poučen, že nepředloží-li seznamy dle usnesení, má se za to, že není schopen plnit své závazky, jak je uvedeno v § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 9. 5. 2014. Dlužník podáním ze dne 19. 5. 2014 požádal o prodloužení lhůty k předložení seznamů, seznam majetku a závazků pak spolu s dalšími listinami předložil soudu 12. 12. 2014. Předložený seznam majetku nemá veškeré náležitosti seznamu majetku a závazků, jak je stanoví ust. § 104 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona. Zejména seznam pohledávek dlužníka postrádá uvedení skutečností, na kterých se zakládají a vyjádření o jejich dobytnosti, v seznamu závazků u některých závazků není uvedena jejich splatnost, a to u závazků vůči věřiteli Gastro Dlouhá (bližší označení věřitele i specifikace pohledávky chybí), vůči jednateli dlužníka Janu Chaloupkovi, věřiteli Giant Investic LLC (závazky ve výši 1.014.725 a 5.400.000 Kč). Z tohoto seznamu majetku a závazků přes jeho vady soud zjistil, že dlužník má finanční prostředky ve výši 91.910 Kč a 5.414,26 , eviduje pohledávky z obchodního styku ve výši 38.964 Kč a pohledávky vůči navrhovateli z tvrzeného bezdůvodného obohacení a uplatněné náhrady škody (celkem pohledávky ve výši 14.342.838,62 Kč), eviduje závazky v celkové výši 15.816.403,41 Kč, z toho vůči dodavatelům tuzemsko ve výši 4.080.753,60 Kč. Dlužník nemá žádné zaměstnance a vykazuje neuhrazenou ztrátu minulých let-5.949.295,27 Kč.

Soud učinil závěr, že se dlužník nachází v úpadku z důvodu platební neschopnosti, má kromě navrhovatele nejméně jednoho dalšího věřitele a je osvědčeno, že dlužník své závazky neplní po dobu delší tří měsíců po jejich splatnosti. I ze seznamu majetku a závazků předloženého dlužníkem plyne, že není schopen plnit své splatné závazky. Soud proto postupoval podle § 136 odst. 1 insolvenčního zákona a zjistil úpadek dlužníka.

Dlužník napadl bod I. výroku usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl v této části rozhodnutí zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že navrhovatel nedoložil, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Všechny navrhovatelovy pohledávky jsou sporné. V postupu navrhovatele lze spatřovat zneužití práva, resp. postavení silnější smluvní strany, neboť navrhovatel odmítl nahradit dlužníkovi jím požadovanou škodu způsobenou havárií vodovodního potrubí, ke které došlo 6. 7. 2013 v pronajímaných prostorách v obchodním centru Palladium a následně místo toho ukončil odstoupením nájemní smlouvu (dle dlužníka neplatně). Dále se dlužník podrobně vyjádřil k jednotlivým pohledávkám navrhovatele.

Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. ve spojení s § 7 a § 161 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle § 136 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. jestliže se nepodaří dlužníkovi některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

Podle § 141 odst. 1 druhé a třetí věty insolvenčního zákona Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Podle odst. 2 Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Jak plyne z § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, pro zjištění úpadku na straně dlužníka je nutná pluralita věřitelů (dlužník musí mít nejméně dva věřitele), jejichž pohledávky jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník není schopen tyto pohledávky uspokojit (tj. je v platební neschopnosti). Podle odst. 2 platí vyvratitelná právní domněnka, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní-li tyto své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Odvolací soud provedl důkaz protokolem z přezkumného jednání konaného dne 23. 7. 2015 a souhrnným seznamem přihlášek, který je součástí upraveného seznamu přihlášených pohledávek. Z provedených důkazů učinil odvolací soud tato skutková zjištění:

-Z protokolu z přezkumného jednání z 23. 7. 2015 (č. d. B-6), že insolvenční správce a dlužník nepopřeli všechny přihlášené pohledávky. Dlužník popřel pohledávku věřitele č. 1 Palladium s. r. o., věřitele č. 3 Kofola a. s., věřitele č. 4 Pražská plynárenská a. s., věřitele č. 12 Komerční banky a. s. v rozsahu 257.334,28 Kč, věřitele č. 15 PRIMAGAS s. r. o. v rozsahu 624 Kč a věřitele č. 17 VIVATECH s. r. o. v rozsahu 39.538 Kč.

-Ze souhrnného seznamu přihlášek, který je součástí upraveného seznamu přihlášených pohledávek (č. d. B-9), že insolvenční správce nepopřel z pohledávek, které nepopřel, případně zčásti nepopřel dlužník, tyto pohledávky: věřitele č. 5 Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců, bank, pojišťoven a stavebnictví, věřitele č. 6 Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky, věřitele č. 7 UNIQUA pojišťovny a. s., věřitele č. 8 Všeobecné zdravotní pojišťovny, věřitele č. 9 Property Management Solutions s. r. o., věřitele č. 10 Rentsch s. r. o., věřitele č. 12 Komerční banky a. s., věřitele č. 13 Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, věřitele č. 14 České průmyslové zdravotní pojišťovny, věřitele č. 15 PRIMAGAS s. r. o., věřitele č. 16 Pivovary Lobkowicz a. s., věřitele č. 17 VIVATECH s. r. o. a věřitele č. 19 České správy sociálního zabezpečení. U věřitele č. 1 (navrhovatele) Palladium s. r. o. insolvenční správce popřel přihlášenou pohledávku P1 pouze zčásti.

Z jednotlivých přihlášek pohledávek dotčených věřitelů se podává, že splatnost pohledávek začínala dne 2. 3. 2014 u věřitele č. 7 UNIQUA pojišťovny a. s., dne 2. 1. 2014 u věřitele č. 8 Všeobecné zdravotní pojišťovny, dne 31. 1. 2014 u věřitele č. 9 Property Management Solutions s. r. o., dne 1. 2. 2013 u věřitele č. 10 Rentsch s. r. o., dne 8. 5. 2014 u věřitele č. 14 České průmyslové zdravotní pojišťovny, dne 19. 6. 2013 u věřitele č. 15 PRIMAGAS s. r. o., dne 31. 1. 2014 u věřitele č. 16 Pivovary Lobkowicz a. s., dne 16. 11. 2012 u věřitele č. 17 VIVATECH s. r. o. a dne 31. 12. 2014 u věřitele č. 19 České správy sociálního zabezpečení.

Z provedených důkazů učinil odvolací soud skutkový závěr, že s pohledávkou více než tři měsíce po lhůtě splatnosti, jejichž pohledávka byla při přezkumném jednání zjištěna, případně zčásti zjištěna a dlužník je nepopřel, případně zčásti nepopřel, má dlužník tyto věřitele: č. 7 UNIQUA pojišťovna a. s., č. 8 Všeobecná zdravotní pojišťovna, č. 9 Property Management Solutions s. r. o., č. 10 Rentsch s. r. o., č. 14 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, č. 15 PRIMAGAS s. r. o., č. 16 Pivovary Lobkowicz a. s., č. 17 VIVATECH s. r. o. a č. 19 Česká správa sociálního zabezpečení.

Dlužník sice zcela popřel pohledávku navrhovatele Palladium s. r. o., splatnou zčásti nejdříve od 1. 7. 2013, ale insolvenční správce ji popřel jen zčásti, tudíž ve zbývající části je pohledávka navrhovatele též ve smyslu § 201 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona zjištěna. Aktivní legitimace navrhovatele je proto dána. Nicméně odvolací soud podotýká, že i kdyby navrhovatel neměl vůči dlužníkovi žádnou pohledávku více než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nebylo by to pro výsledek odvolací věci podstatné s ohledem na § 141 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť rozhodující je okolnost, že úpadek dlužníka byl osvědčen. Je dána pluralita věřitelů a osvědčena platební neschopnost dlužníka (nejméně 10 věřitelů má pohledávku vůči dlužníkovi, která je více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti). Z uvedeného plyne právní závěr, že byly splněny podmínky pro zjištění úpadku dlužníka z důvodu jeho platební neschopnosti dle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když zjistil úpadek dlužníka. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil bod I. výroku usnesení jako věcně správný.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 10. září 2015

JUDr. Ladislav D e r k a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová