1 VSPH 697/2014-P2-10
KSUL 81 INS 13650/2013 1 VSPH 697/2014-P2-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Františka Kučery v insolvenčním řízení dlužnice Ivany Pištekové, bytem Roudníček 57, Budyně nad Ohří, o odmítnutí přihlášky věřitele Citibank Europe plc, North Wall Quay 1/13, 16640, Dublin, Irsko, zast. Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 13650/2013-P2-5 ze dne 14. března 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 13650/2013-P2-5 ze dne 14. března 2014 se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 81 INS 13650/2013-P2-5 ze dne 14.3.2014 v bodě I. výroku rozhodl, že k přihlášce Citibank Europe plc, (dále odvolatel) se do výše 58.323,34 Kč nepřihlíží, přihlášku odvolatele ve výši 58.323,34 Kč odmítl (bod II. výroku) a dále rozhodl, že odvolatel nadále zůstává účastníkem řízení s pohledávkou ve výši 121.461,87 Kč (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že odvolatel přihlásil přihláškou doručenou soudu prvního stupně 28.8.2013 do insolvenčního řízení Ivany Pištekové (dále dlužnice) pohledávky v celkové výši 179.785,21 Kč. Výzvou ze dne 16.9.2013 insolvenční správce v souladu s ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona vyzval odvolatele, aby přihlášku ve lhůtě patnácti dnů opravil a doplnil tak, že konkretizuje jednotlivé nároky a u příslušenství uvede jeho druh a způsob výpočtu. Odvolatel na uvedenou výzvu reagoval podáním ze dne 21.11.2013, ve kterém popsal vznik a výši přihlášených pohledávek. Podle soudu prvního stupně uvedené podání odvolatele nebylo dostatečně určité a vzhledem k tomu, že přihláška pohledávky odvolatele nebyla ve stanovené lhůtě řádně doplněna a pro její vady ji nelze přezkoumat v rozsahu výše 58.323,34 Kč, rozhodl, že v této části se k přihlášce pohledávky v souladu s ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona nepřihlíží a v této částí ji odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že dne 5.2.2014 proběhlo zvláštní přezkumném jednání, na němž byly přezkoumány a částečně popřeny jeho přihlášené pohledávky. Insolvenčním správcem byly popřeny pohledávky v rozsahu 10.571,82 Kč, a ve zbývající části to je 169.213,39 Kč byly zjištěny. Dlužnice ji uznala v celém rozsahu. Pohledávky tak byly zjištěny ve výši 169.213,39 Kč. Následně však bylo vydáno napadené usnesení, kterým byly pohledávky v rozsahu 58.323,34 Kč odmítnuty a uznány jen ve výši 121.461,87 Kč. Odvolatel do dnešního dne nebyl o částečném popření své pohledávky vyrozuměn a nemohl proto podat incidenční žalobu. Za této situace soud prvního stupně nebyl oprávněn již přezkoumanou pohledávku opětovně přezkoumávat.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž podle ust. § 94 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 169 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.

Podle odstavce druhého téhož ustanovení vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

Ačkoli je usnesení o odmítnutí přihlášky pohledávky řízení rozhodnutím nemeritorním, nejde o usnesení, jímž by se upravovalo řízení, ani o usnesení vydávané v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu dle § 11 insolvenčního zákona. Tímto usnesením soud ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona rozhoduje o povinnosti insolvenčního navrhovatele zaplatit zálohu (ukládá mu platební povinnost a rozhoduje o její výši v mezích zákonného limitu), pokud jsou k tomu vzhledem k okolnostem věci splněny podmínky vymezené v § 108 odst. 1 insolvenčního zákona. Odtud plyne, že proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání a že ovšem také-s ohledem na povahu věci-nelze dovodit, že jde o rozhodnutí, jež by nebylo nutno odůvodnit.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že odvolatel přihláškou doručenou soudu prvního stupně 28.8.2013, přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky v celkové výši 179.785,21 Kč. Na základě výzvy správce ze dne 16.9.2013 odvolatel přihlášku pohledávky podáním ze dne 21.11.2013 doplnil. Podle protokolu o zvláštním přezkumném jednání, které se konalo 5.2.2014 byla přihláška uvedených pohledávek zařazena na přezkum a pohledávky byly zjištěny co výše 169.213,39 Kč, ohledně zbývající části, to je 10.571,82 Kč, je v protokolu pouze uvedeno, že nebyla přezkoumána a správce podá návrh na odmítnutí.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do patnácti dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona).

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že insolvenční správce přihlášku pohledávky odvolatele, poté co byla podáním odvolatelem ze dne 21.11.2013 doplněna, nepovažoval za vadnou a ani neúplnou a proto ji také zařadil na zvláštní přezkumném jednání, kde ji v celém rozsahu přezkoumal a v rozsahu 169.213,39 Kč ji zjistil a ohledně její části v rozsahu 10.571,82 Kč dospěl k závěru, že ji nelze přezkoumat.

Za této popsané situace není zřejmé z jakých důvodů insolvenční správce považoval pohledávku odvolatele v rozsahu 10.571,82 Kč za vadnou nebo neúplnou, když přihlášku pohledávek v celém rozsahu zařadil na přezkumném jednání, a pokud pohledávku ve výši 10.571,82 Kč považoval za nedůvodnou, proč ji v této části nepopřel. Dále z napadeného usnesení není zřejmé, co soud prvního stupně vedlo k tomu, že přihlášené pohledávky ve výši 179.785,21 Kč, které byly zjištěny v rozsahu 169.213,39 Kč odmítl v rozsahu 58.323,34 Kč (tedy i v rozsahu 47.752,34 Kč, v němž již byly zjištěny). Dále soud prvního stupně v napadeném usnesení nijak nespecifikoval, proč přihláška ohledně pohledávek v rozsahu 58.323,34 Kč je vadná a neurčitá.

Vzhledem ke shora popsaným vadám zmatečnostní povahy vylučujícím posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 5. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková