1 VSPH 696/2014-A-20
KSLB 54 INS 29873/2013 1 VSPH 696/2014-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Františka Kučery ve věci dlužníka Radka Noska, bytem Jablonec nad Nisou, Mozartova 8, a dlužnice Libuše Noskové, bytem Jablonec nad Nisou, Řetízková 3051/5, oba korespondenční adresa: Jablonec nad Nisou, Mozartova 8, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 29873/2013-A-15 ze dne 11. března 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 29873/2013-A-15 ze dne 11. března 2014 se m ě n í tak, že se Radku Noskovi a Libuši Noskové povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, usnesením č.j. KSLB 54 INS 29873/2013-A-15 ze dne 11.3.2014 uložil Radku Noskovi a Libuši Noskové (dále jen dlužníci), jež se insolvenčními návrhy doručenými soudu dne 24.10.2013 domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby každý z nich do sedmi dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud odkázal na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož může vyzvat insolvenčního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Záloha na náklady insolvenčního řízení je tak zárukou úhrady nákladů správce a jeho odměny za období jeho činnosti do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, případně zdrojem pro uspokojení dalších pohledávek za majetkovou podstatou či pohledávek jim na roveň postavených. Usnesením ze dne 23.12.2013 insolvenční soud spojil řízení dlužníka s řízením jeho manželky Libuše Noskové.

Z insolvenčního návrhu, návrhu na povolení oddlužení a dlužníky předložených příloh soud prvního stupně zjistil, že dlužník je ženatý, dosahuje čistého příjmu 7.102,-Kč měsíčně. Dále podle darovací smlouvy s dárkyní Lenkou Matouškovou má další příjem ve výši 2.770,-Kč. Hradí výživné ve výši 3.300,-Kč. Dlužnice je vdaná, dosahuje čistého příjmu 8.010,-Kč měsíčně. Nezajištěné závazky spadající do společného jmění manželů dlužníků činí 337.626,-Kč. Majetkem dlužníků je běžné vybavení domácnosti a movité věci nízké hodnoty.

Z výše uvedených skutečností soud prvního stupně dovodil, že dlužníci nejsou schopni během pěti let trvání schváleného oddlužení uhradit ani odměnu insolvenčního správce ve výši 98.010,-Kč a ani žádné závazky svým nezajištěným věřitelům. Proto jedinou možností řešení úpadku dlužníků tak zůstává konkurs, přičemž ohledně majetku dlužníků není zřejmé, zda vůbec, kdy a za jakou cenu se ho podaří zpeněžit.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, se dlužníci včas odvolali. V odvolání uvedli, že žádají o snížení zálohy, protože jako manželé jsou schopni společně uhradit nezjištěné pohledávky věřitelů v rozsahu vyšším než 30%. Dále předložili darovací smlouvy uzavřené s Lenkou Matouškovou, Libuší Matouškovou a Ladislavem Noskem, podle nichž jim dárci budou poskytovat měsíčně dary ve výši 4.653,-Kč, 1.612,-Kč a 882,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

S účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován insolvenční zákon, přičemž dle článku II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí insolvenční zákon v novelizovaném znění i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Při posouzení důvodnosti odvolání proti napadenému usnesení proto odvolací soud postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014 může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Podle ust. § 136 odst. 4 věty druhé insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014 uloží insolvenční soud dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dne 24.10.2013 byly insolvenčnímu soudu doručeny insolvenční návrhy dlužníka a dlužnice na předepsaném formuláři. Soud prvního stupně obě insolvenční řízení spojil ke společnému řízení. Z insolvenčních návrhů vyplývá, že vůči čtyřem věřitelům mají dlužníci celkem čtyři nezajištěné závazky v celkové výši 337.626,-Kč. Dlužník má dvě vyživovací povinnosti. Po vydání napadeného usnesení dlužníci doložili, že jim dárci Lenka Matoušková, Libuše Matoušková a Ladislav Nosek budou poskytovat měsíčně dary ve výši 4.653,-Kč, 1.612,-Kč a 882,-Kč, tedy v celkové výši 7.147,-Kč.

Z těchto údajů vyplývá, že celkový měsíční příjem dlužníků činí 22.259,-Kč,(7.102,-Kč mzda dlužníka, 8.010,-Kč mzda dlužnice a dary celkem 7.147,-Kč), dlužník má dvě vyživovací povinnosti. Jejich nezajištěné závazky činí celkem 337.626,-Kč. Z toho odvolací soud dovodil, že by měsíční splátka měla v daném případě při splnění podmínek vymezených v ust. § 279 odst. 1 občanského soudního řádu mohla činit až 6.786,-Kč a dlužníci by za pět let měli být schopni splatit 407.160,-Kč, zatímco 30% jeho nezajištěných závazků činí 101.288,-Kč. V rozdílu splacené částky a částky 407.160,-Kč, tj. 305.872,-Kč, je současně i zdroj pro přednostní úhradu odměny a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že je zde odůvodněný předpoklad, že dlužníci budou schopni uspokojit pohledávky svých (nezajištěných) věřitelů minimálně v 30% rozsahu a že jejich úpadek bude řešen oddlužením. S ohledem na výše citovanou právní úpravu shledal odvolací soud, že nejsou dány podmínky k tomu, aby po dlužnících bylo požadováno zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil napadené rozhodnutí a rozhodl o tom, že se dlužníkům povinnost zaplatit zálohu neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 5. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková