1 VSPH 688/2015-B-88
KSHK 40 INS 31307/2013 1 VSPH 688/2015-B-88

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky ve věci dlužníka Zdeňka Linka, bytem Gebauerova 1575, Nová Paka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 31307/2013-B-59 ze dne 10. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS

31307/2013-B-59 ze dne 10. března 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 40 INS 31307/2013-B-59 ze dne 10.3.2015 zamítl návrh Zdeňka Linka (dále jen dlužník) na zproštění JUDr. Lukáše Kučery (dále též jen správce) funkce insolvenčního správce.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6.11.2013, usnesením ze 10.4.2014 (č.d. A-16) zjistil úpadek dlužníka a JUDr. Lukáše Kučeru ustanovil do funkce insolvenčního správce. Usnesením ze dne 29.8.2014 (č.d. B-20), jež nabylo právní moci dne 16.9.2014, rozhodl soud o tom, že se ke společnému návrhu dlužníka a jeho manželky Evy Linkové na povolení oddlužení nepřihlíží, dne 8.9.2014 prohlásil na majetek dlužníka konkurs. Podáním doručeným soudu dne 24.11.2014 se dlužník domáhal zproštění JUDr. Lukáše Kučery funkce insolvenčního správce, neboť podle jeho názoru nepostupuje při výkonu funkce s odbornou péčí. Poukazoval na to, že obdržel usnesení exekutorského úřadu Kutná Hora č.j. 192 EX 140/06-238, jímž soudní exekutorka Mgr. Veronika Jakubovská udělila příklep na nemovitosti vydražené dne 12.11.2014, a to spoluvlastnického podílu 1/2 dlužníkovy manželky Evy Linkové ohledně nemovitostí v k.ú. Stromkovice, zapsaných na LV č. 154, a usnesení téhož úřadu č.j. 162 EX 140/06-237, jímž exekutorka Mgr. Veronika Jakubovská udělila příklep ohledně nemovitostí vydražených dne 12.11.2014, a to nemovitostí ve vlastnictví Evy Linkové v k.ú. Rokytno v Krkonoších, zapsaných na LV č. 1785. Dlužník měl za to, že v době plánované dražby nemovitostí nebylo rozhodnuto soudem o návrhu Evy Linkové na povolení oddlužení a že je zde okolnost, která s ohledem na ust. § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona brání provedení exekuce formou dražby nemovitostí ve vlastnictví povinné Evy Linkové.

Soud žádné pochybení v činnosti správce neshledal, neboť nemovitosti se nacházejí ve výlučném vlastnictví manželky dlužníka, jejíž insolvenční návrh byl pravomocně odklizen, a ona není účastnicí tohoto insolvenčního řízení. Ostatně i dlužník potvrdil, že vydražené nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví jeho manželky, a důvod k jejich soupisu do majetkové podstaty dlužníka tedy dán nebyl. Tím, že nepodnikal žádné kroky k odvrácení dražby, nemohl tedy správce porušit své povinnosti, protože mu takové povinnosti zákon neukládá. Proto návrh na zproštění správce funkce podle ust. § 32 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že společný insolvenční návrh dlužníka a jeho manželky odklizen nebyl a soud prvního stupně postupoval v rozporu s pokyny soudu odvolacího. Jelikož majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manželky k pokrytí jeho závazků nepostačuje, měl správce postupem podle ust. § 274 insolvenčního zákona zahrnout do majetkové podstaty i výlučný majetek jeho manželky, případně soudu podat návrh na nařízení předběžného opatření k odvrácení prodeje nemovitostí v exekuci. Tím zvýhodnil zajištěného věřitele, jenž se tak může uspokojit v exekuci mimo insolvenční řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 24 odstavce prvého insolvenčního zákona je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným či bývalým společníkem, statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Obdobně může vypadat poměr mezi insolvenčním správcem a věřitelem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jež dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení.

Odvolací soud z obsahu insolvenčního spisu zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu navrhovatele dne 6.11.2013, a že soud prvního stupně vyzval dlužníka, aby se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil a předložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců; v poučení pak mimo jiné uvedl, jaké podmínky je třeba splnit, má-li být povoleno oddlužení a osvobození od dluhů spadajících do společného jmění manželů. Na tuto výzvu reagovali dlužníci návrhem na povolení oddlužení, jenž byl podán jako společný návrh manželů Zdeňka Linka a Evy Linkové na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 6.2.2014 (A-9) soud prvního stupně rozhodl, že se k insolvenčnímu návrhu dlužníků nepřihlíží s odůvodněním, že nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem Evy Linkové (v právní moci 24.2.2014). Usnesením ze dne 10.4.2014 (A-16) soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný. Toto usnesení napadli dlužník a jeho manželka odvoláním a Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením z 24.7.2014 (A-32) rozhodnutí soudu prvního stupně v části týkající se prohlášení konkursu na majetek dlužníka zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, odvolání Evy Linkové odmítl s odůvodněním podle § 218 písm. b) o.s.ř., neboť o insolvenčním návrhu vtěleném do kolonky č. 7 návrhu na povolení oddlužení bylo již pravomocně rozhodnuto soudem prvního stupně dne 24.2.2014 (usnesení A-9), takže jí podané odvolání bylo učiněno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

Usnesením ze dne 29.8.2014 (B-20) soud prvního stupně rozhodl, že se ke společnému návrhu manželů Zdeňka Linky a Evy Linkové na povolení oddlužení nepřihlíží. Nemovitosti zapsané na LV č. 1785 v k.ú. Rokytno v Krkonoších (dále předmětné nemovitosti) jsou ve výlučném vlastnictví Evy Linkové, ohledně které není vedeno insolvenční řízení.

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že insolvenční řízení je vedeno výhradně ohledně dlužníka, když k insolvenčnímu návrhu jeho manželky soud nepřihlížel. Z tohoto důvodu, nemohl insolvenční správce předmětné nemovitosti, které jsou ve výlučném vlastnictví manželky dlužníka zařadit v souladu s ust. § 205 insolvenčního zákona do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že v tomto postupu nelze spatřovat porušení povinností insolvenčního správce.

Na základě těchto zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání důvodné není, a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. prosince 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková