1 VSPH 674/2012-A-15
KSPL 20 INS 1890/2012 1 VSPH 674/2012-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Karlovy Vary, Krušnohorská 866/2, zahájené na návrh dlužnice o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. března 2012, č.j. KSPL 20 INS 1890/2012-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. března 2012, č.j. KSPL 20 INS 1890/2012-A-8, se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh dlužnice Jany anonymizovano s odůvodněním, podle něhož návrh na povolení oddlužení nebyl podán na předepsaném formuláři. Na výzvu k jeho předložení obsaženou v usnesení ze dne 31.1.2012 (A-6) dlužnice nereagovala. Proto soud I. stupně postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Toto usnesení napadla dlužnice včasným odvoláním a požadovala jeho zrušení, neboť insolvenční návrh považovala za věcně a formálně správný.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či zrušení.

Podle ustanovení § 103 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odstavec 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odstavec 2).

Podle § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a/ seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku ), b/ seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků ), c/ seznam svých zaměstnanců, d/ listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle § 106 odst. 1 IZ dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.

Podle § 128 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije (odst. 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2).

Podle § 390 odst. 1 věty první IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 391 IZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a/ označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b/ údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c/ údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky (odstavec 1). Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odstavec 2).

Podle § 392 odst. 2 IZ v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhadu obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle § 393 odst. 1 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle § 396 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že je třeba rozlišovat insolvenční návrh definovaný v § 2 písm.c) IZ jako návrh na zahájení insolvenčního řízení na straně jedné a návrh na povolení oddlužení na straně druhé, který je podáním, jímž se dlužník v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem (dlužníka nebo věřitele) domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením (rozhodnutí o povolení oddlužení); to plyne jednak z definice způsobů řešení úpadku obsažené v § 4 IZ, jednak z ustanovení § 106 odst. 1 věty první IZ (výše citovaného), jakož i z ustanovení § 148 odst. 3 IZ.

Jde tedy o dvě různá procesní podání, pro která insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro která uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu. Obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ, zatímco obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení ustanovení § 391 IZ.

Samotný návrh na povolení oddlužení však není ani při dodržení všech požadavků kladených insolvenčním zákonem na jeho obsah podáním způsobilým zahájit insolvenční řízení (tím je pouze obsahově řádný a náležitě podepsaný insolvenční návrh). Naopak obsahuje-li insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem, všechny zákonem předepsané náležitosti, musí být projednán i tehdy, odmítne-li insolvenční soud návrh na povolení oddlužení pro jeho vady (§ 390 odst. 3). Odmítnutím návrhu na povolení oddlužení nekončí insolvenční řízení, jelikož návrh na povolení oddlužení není podáním, jímž se insolvenční řízení zahajuje (tím je insolvenční návrh). Usnesení, jímž insolvenční soud odmítá dlužnický insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 IZ, není usnesením o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Takovým rozhodnutím se insolvenční řízení končí a je bezpředmětné zabývat se návrhem na povolení oddlužení.

V projednávané věci insolvenční soud přistoupil k odstraňování vad insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení současně, výzvou ze dne

31.1.2012 dlužnici vyzval k doplnění obou a poučil ji o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu, aniž by z výzvy bylo patrné, které vytýkané nedostatky se týkají insolvenčního návrhu samotného a které návrhu na povolení oddlužení. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud shledal, že insolvenční návrh dlužnice (A-1) včetně svého doplnění (A-7) má předepsané náležitosti a potřebné přílohy a pro jeho odmítnutí není žádný zákonný důvod. Skutečnost, že dlužnice nepodala návrh na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, však nemůže vést k odmítnutí insolvenčního návrhu (§ 128 IZ), což má za následek skončení insolvenčního řízení, ale vede jen ke zjištění úpadku dlužnice, k odmítnutí jejího návrhu na povolení oddlužení (§ 393 IZ) a k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem (§ 396 odst. 1 IZ).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 29. května 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová