1 VSPH 672/2016-B-49
KSPL 65 INS 9609/2014 1 VSPH 672/2016-B-49

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Františka Kučery v insolvenční věci dlužnice Aleny Cajzlové, bytem Politických vězňů 1454/21, Plzeň, zahájené na návrh Renaty Kokešové, bytem Klatovská třída 4/3, Plzeň, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 65 INS 9609/2014-B-42 ze dne 19. února 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 65 INS 9609/2014-B-42 ze dne

19. února 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni uložil napadeným usnesením Aleně Cajzlové (dále dlužnice) pořádkovou pokutu ve výši 3.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením ze dne 13.6.2014 byl zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 8.9.2014 vyplývá, že dlužnice nereagovala na žádnou z mnoha jeho výzev a neposkytuje mu žádnou součinnost. Na přezkumné jednání, které se konalo dne 23.9.2014, se dlužnice bez omluvy nedostavila, také se bez omluvy nezúčastnila zvláštního přezkumného jednání, konaného dne 5.12.2014 a výslechu nařízeného na den 16.2.2016, přestože dlužnice osobně převzala dne 15.1.2016 předvolání k tomuto výslechu a byla poučena o následcích, které pro ni neomluvená neúčast může mít. Soud proto dospěl k závěru, že dlužnice od počátku zahájení insolvenčního řízení hrubě ztěžuje postup řízení a v souladu s ust. § 53 odst. 1 o. s. ř. uložil dlužnici výše uvedenou pořádkovou pokutu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včas odvolání, v němž namítá, že předvolání k výslechu na den 16.2.2016 skutečně převzala, vzhledem k vyššímu věku si ale nezapamatovala přesné datum výslechu a ani předvolání soudu nemohla najít. Přístup k internetu dlužnice nemá, ptala se proto dne 15.2.2016 pracovnice isir.justi ce.cz infocentra soudu, která jí dle dlužnice na dotaz, zda je předvolána k jednání, sdělila, že nikoliv. Dne 17.2.2016 se pak dlužnice dle svých slov snažila svou neúčast omluvit dodatečně.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 212 o. s. ř. a odvolání dlužnice neshledal důvodným.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v ust. § 294, § 295 a § 320ab o. s. ř., může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč.

Podle ust. § 53 odst. 2 o. s. ř. může uloženou pořádkovou pokutu předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla pořádková pokuta uložena.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že usnesením ze dne 13.6.2014 byl zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Dlužnice podle zprávy ze dne 8.9.2014 neposkytovala insolvenčnímu správci žádnou součinnost. Dlužnice se nedostavila na přezkumné jednání, které se konalo dne 23.9.2014 a zvláštní přezkumné jednání konané dne 5.12.2014 a výslech nařízený na den 16.2.2016, a to pokaždé bez řádné omluvy. Tvrzení dlužnice, že ztratila předvolání k výslechu a informaci o jeho konání nedostala ani od pracovnice soudu, není možné z insolvenčního spisu ověřit, nicméně je povinností dlužnice, aby v rámci řešení svého úpadku poskytovala dostatečnou součinnost jak insolvenčnímu správci, tak soudu. Dle zjištění odvolacího soudu tak však nečiní, a to nejen v případě zmíněného výslechu, ale opakovaně, jak je výše uvedeno.

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že insolvenční soud důvodně postupoval podle ust. § 53 o. s. ř., neboť dlužnice opakovaně neplní své povinnosti v rámci insolvenčního řízení (především se nedostavuje bez vážného důvodu a řádné omluvy k soudu a neposkytuje potřebnou součinnost insolvenčnímu správci), čímž hrubě ztěžuje průběh insolvenčního řízení. Uložení pořádkové pokuty podle ust. § 53 o. s. ř. tedy bylo namístě. Odvolací soud zároveň souhlasí i s uvedenou výší pořádkové pokuty, kterou považuje za přiměřenou vzhledem k tomu, že dlužnice se nachází v úpadku.

Odvolací soud závěrem dodává, že dlužnici uložená pokuta je pohledávkou představující mimosmluvní sankci, která sice je dle ust. § 170 písm. e) insolvenčního zákona vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení, může však být po dlužnici vymáhána po jeho skončení. Z tohoto hlediska plní funkci prostředku sloužícího k vynucení povinnosti dlužnice, jejíž splnění je k řádnému postupu řízení nezbytné.

Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadené usnesení potvrdil v souladu s ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 6. října 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík