1 VSPH 67/2013-A-11
KSPA 59 INS 27124/2012 1 VSPH 67/2013-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice Veroniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Pardubice-Studánka, Dubinská 736, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, ze dne 3. prosince 2012, č.j. KSPA 59 INS 27124/2012-A-6/celk.2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, ze dne 3. prosince 2012, č.j. KSPA 59 INS 27124/2012-A-6/celk.2, se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, odmítl insolvenční návrh Veroniky anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 1.11.2012 trpí vadami, jež způsobují jeho neprojednatelnost. Vyšel z toho, že v kolonce č. 9 návrhu na povolení oddlužení dlužnice uvedla, že má příjem ve výši 12.621,-Kč sestávající z částky 6.111,-Kč (rodičovský příspěvek), z částky 943,-Kč (příspěvek na živobytí), z částky 5.567,-Kč (doplatek na bydlení) a z částky 3.000,-Kč (přídavky na děti). Konstatoval, že příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a přídavky na děti jsou účelově určené prostředky, které nelze použít na úhradu závazků dlužnice, a že pro oddlužení lze uvažovat jen s příjmem z rodičovského příspěvku ve výši 6.111,-Kč, jenž je však natolik nízký, že z něho nelze provádět žádné srážky. Protože dlužnice nedoložila jiné své příjmy (např. z brigády) a předložené seznamy jejích závazků jsou nedostatečné (chyběla řádná identifikace věřitelů jejich názvem, IČO a sídlem a u závazků nejsou uvedeny údaje o jejich splatnosti), postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně toliko vytýkala, že ji měl vyzvat k doplnění návrhu na povolení oddlužení podle § 393 odst. 1 IZ a že pro odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 IZ nebyl žádný důvod.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 (A-1) určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, mj. uvedla, že má 4 závazky u České spořitelny a 1 závazek u ESSOX , její celkový dluh činí 298.840,-Kč a měsíční příjem 12.621,-Kč + přídavky na děti ve výši 3.000,-Kč, náklady na živobytí činí cca 14.000,-Kč a měsíční splátka by měla být 8.817,-Kč. Dále rozvedla příčiny svého úpadku a konstatovala, že některé její závazky jsou více, jak 30 dní po splatnosti, a že je není schopna řádně a včas platit. Z připojených seznamů majetku a závazků ve shodě s ostatními kolonkami návrhu vyplývá, že dlužnice má 2 nezajištěné věřitele, které již řádně označila jejich názvem, sídlem a IČO a jimž dluží celkem 298.840,-Kč splatných dílem od července 2012, její majetek tvoří vysavač, počítač a mobilní telefon (vše v hodnotě 4 tisíce Kč), nemá žádné zaměstnance ani dlužníky a pečuje o 2 nezletilé děti. Seznamy opatřila dlužnice prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách uvedla konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označila řádně a nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků dostatečně vylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly. Okolnost, že veškeré tyto údaje nebyly uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužnice) jejího insolvenčního návrhu.

Jinou věcí však je, zda dlužnice bude schopna splnit všechny podmínky pro povolení oddlužení, jimiž se soud I. stupně (prozatím předčasně) zabýval, tedy zejména to, zda hodnota plnění, které by při oddlužení měli obdržet nezajištění věřitelé dosáhne alespoň 30 % hodnoty jejich nezajištěných pohledávek (§ 395 odst. 1 písm. b) IZ. Jestliže citovanou podmínku dlužnice splňovat nebude, je to pravidelným důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (v rámci rozhodnutí o zjištění úpadku dlužnice), nikoliv však pro odmítnutí insolvenčního návrhu, jak soud I. stupně nesprávně uzavřel napadeným usnesením, neboť insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení nelze zaměňovat a je třeba je důsledně rozlišovat.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. ledna 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva