1 VSPH 664/2015-A-12
KSPL 65 INS 4887/2015 1 VSPH 664/2015-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků (manželů): a) Nataša anonymizovano , anonymizovano , b) Pavol anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 339 01 Klatovy, Koldinova 398, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 65 INS 4887/2015-A-6 ze dne 20. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 65 INS 4887/2015-A-6 ze dne 20. března 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníků n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením z 20. 3. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužníků. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že dne 25. 2. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníků spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Soud odkázal na § 103 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a učinil závěr, že dlužníci nevylíčili v návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jejich úpadek. V předepsaném formuláři insolvenčního návrhu vypsali své závazky v tomto členění: Hypoteční banka, a. s. ve výši 599.848 Kč, datum poslední splátky/splatnost 13. 8. 2014; Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ve výši 50.923 Kč, datum poslední splátky/splatnost 5. 2. 2015, Provident Financial, s. r. o. ve výši 3.787 Kč, datum poslední splátky/splatnost 9. 2. 2015. Závěrem uvedli, jakým způsobem se dostali do této finanční situace, byli nuceni zastavit platby svých závazků a nejsou schopni je nadále plnit, závazky mají více jak 30 dnů po splatnosti.

Soud učinil závěr, že zejména chybí tvrzení, z něhož by bylo možné dovodit, že závazky dlužníků jsou déle než 30 dní po splatnosti. Uvedené nelze vyvodit z označení datum poslední splátky/splatnost , což jsou dva rozdílné pojmy. Dlužníci neuvedli konkrétní údaje o pohledávkách svých věřitelů včetně údajů o splatnosti těchto pohledávek, soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona neprojednatelný insolvenční návrh odmítl.

Dlužníci napadli usnesení včas podaným společným odvoláním, ve kterém požádali, aby odvolací soud posoudil jejich insolvenční návrh a umožnil pokračovat v insolvenčním řízení. Odvolání odůvodnili tím, že přikládají písemný přehled závazků, ze kterého plyne, že u dvou věřitelů jsou závazky více než rok po splatnosti.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníků důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 146 odst. 2 insolvenčního zákona V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

Podle § 142 písm. a) insolvenčního zákona Jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost.

V prvé řadě odvolací soud nemůže s ohledem na ustanovení § 146 odst. 2 insolvenčního zákona přihlédnout k doplnění tvrzení dlužníků, jež jsou obsažena v odvolání. Nicméně tato okolnost nemá vliv na důvodnost odvolání.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu odst. 3 § 104 Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tedy mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010, ve kterém dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Jak je zřejmé i z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně, dlužníci ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení uvedli 3 své závazky vůči 3 věřitelům, přičemž u všech svých závazků uvedli konkrétní výši dlužných částek a údaje splatnosti 13. 8. 2014, 5. 2. 2015 a 9. 2. 2015 (soud rozhodl dne 20. 3. 2015). Z označení datum poslední splátky/splatnost je zřejmé, že se jedná o údaj splatnosti dluhu, eventuálně o splatnost poslední splátky dluhu, byl-li splácen ve splátkách. Není proto správný závěr soudu prvního stupně, že se jedná o nejasné označení.

Tytéž údaje jsou uvedeny i v seznamu závazků přiloženém k insolvenčnímu návrhu. K insolvenčnímu návrhu jsou přiloženy i seznamy majetku a seznamy zaměstnanců a dále listinné důkazy. Všechny seznamy jsou opatřeny prohlášeními dlužníků, že předložené seznamy jsou správné a úplné a jsou dlužníky podepsány.

Uvedené údaje postačují k tomu, aby soud mohl zhodnotit splnění podmínek § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) ve vazbě na odst. 2 písm. a), případně b) insolvenčního zákona, tj. zda mají dlužníci více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a své závazky nejsou schopni plnit.

Dlužníci dostáli své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež umožňují zhodnotit, zda se nacházejí v úpadku. Není proto správný závěr soudu prvního stupně, že by absence zákonem požadovaných náležitostí bránila pokračování v řízení. Odvolací soud v souladu s § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení způsobem uvedeným ve výroku, aby bylo možné v insolvenčním řízení pokračovat.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 10. prosince 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná