1 VSPH 649/2011-B-21
KSHK 45 INS 12201/2010 1 VSPH 649/2011-B-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka Milana Juráska, rč: 780714/3091, bytem 9. května 118, Chlumec nad Cidlinou, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Petra Wildta, Ph.D., sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 12201/2010-B-15 ze dne 20. dubna 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 12201/2010-B-15 ze dne 20. dubna 2011 se v bodě II. výroku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením v bodě I. výroku přiznal insolvenčnímu správci nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 272,-Kč a v bodě II. výroku mu nepřiznal odměnu ve výši 1.800,-Kč za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího schválení oddlužení ve formě splátkového kalendáře.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 24.11.2010 (A-11) byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Petr Wildt, Ph.D., který podáním doručeným soudu dne 10.1.2011 (doplněno dne 15.3.2011) předložil vyúčtování skutečně vynaložených hotových výdajů ve výši 272,-Kč a odměny za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího schválení oddlužení-tj. 2x 900,-Kč (včetně 20% DPH). Soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.8.2010 č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19 a rozhodl, že nelze žádat, aby hotové výdaje musel nést správce ze svých vlastních prostředků, ale současně neshledal významný právní důvod pro přiznání odměny správce za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího schválení oddlužení.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal do bodu II. výroku, namítal, že v době od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího schválení oddlužení provedl řadu v odvolání specifikovaných právních úkonů ohledně zjištění majetku dlužníka, přihlášek pohledávek, že citované usnesení č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19 se zabývá rovněž otázkou odměny správce, na kterou se má vztahovat stejný režim jako na úhradu hotových výdajů správce za předmětné období, odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 1091/2010-B-18 ze dne 24.11.2010 a 1 VSPH 373/2010-B-11 ze dne 16.7.2010, podle kterých má správce nárok na náhradu nákladů a odměnu za období od rozhodnutí o úpadku, tedy od doby, kdy začne činit úkony ke zjištění majetku dlužníka a úkony týkající se přihlášených pohledávek. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadaný bod II. výroku změnil a přiznal mu odměnu ve výši 1.800,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 38 odst. 1 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) prováděcí vyhlášky činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky náleží insolvenčnímu správci v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) prováděcí vyhláška stanoví výši odměny insolvenčního správce (v § 3 písm. b/) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst. 4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, k realizaci této formy oddlužení provádí. To je z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když jsou prováděcí vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře. Soud prvního stupně ve vztahu k činnosti správce před rozhodnutím o schválení oddlužení splátkovým kalendářem zcela dovodil, že na náhradu hotových výdajů ve výši 272,-Kč má nárok. Současně shledal, že odměnu za tuto svoji předchozí činnost (tj. činnost zahrnující mj. vždy zjišťování a soupis majetkové podstaty a přezkoumání přihlášených pohledávek) insolvenční správce požadovat nemůže. Tento názor soudu prvního stupně pokládá odvolací soud za zjevně nepřijatelný; vedl by totiž k absurdnímu závěru, že pokud funkce insolvenčního správce ustanoveného v rozhodnutí o úpadku bude před schválením oddlužení splátkovým kalendářem ukončena (např. v důsledku jeho odvolání dle usnesení schůze věřitelů konané po přezkumném jednání-§ 29 IZ), pak insolvenční správce za svoji dosud vykonanou činnost nemá nárok na žádnou odměnu.

K otázce nároků insolvenčního správce za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se Vrchní soud v Praze vyslovil v usnesení sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B ze dne 25.8.2010, a poté opakovaně v řadě dalších svých rozhodnutí (viz např. usnesení sp.zn. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11.3.2010). V těchto rozhodnutích odvolací soud konstantně dovozoval, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a že tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 prováděcí vyhlášky.

Na tomto závěru odvolací soud setrvává s tím, že o odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem (popř. i za následnou takovou činnost, typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje dle § 5 prováděcí vyhlášky, tj. určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky.

Takto přiznané nároky odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce za předchozí období-stejně jako nároky téže povahy náležející správci paušální částkou až za provádění oddlužení splátkovým kalendářem-jsou dle § 168 odst. 2 písm. a) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou. Jako takové jsou při splátkovém kalendáři hrazeny v měsíčních splátkách (musí být do něj jako přednostní nároky pojaty), anebo mohou být uspokojeny ve smyslu § 38 odst. 2 IZ a § 8 prováděcí vyhlášky ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení. Teprve nelze-li správcovy nároky zcela nebo zčásti uspokojit z těchto zdrojů, mohou být (každý nejvýše do výše 50.000,-Kč) uhrazeny státem. Tyto okolnosti věci insolvenční soud při rozhodování o záloze na náklady insolvenčního řízení musí brát pro případ očekávaného oddlužení splátkovým kalendářem v úvahu, a zdejší soud z toho také při přezkoumávání rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy vychází (viz např. usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7.10.2010 či usnesení sp.zn. MSPH 95 INS 10629/2010, 3 VSPH 924/2010-A ze dne 30.3.2011).

V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že usnesením ze dne 24.11.2010 (A-11) bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a bylo povoleno řešení tohoto úpadku oddlužením, přičemž usnesením ze dne 11.2.2011 (B-8) soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře s tím, že mu uložil ke každému 20. dni v měsíci (počínaje 20.3.2011) z příjmů, které získá po schválení oddlužení, platit nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 1.080,-Kč.

Podáním doručeným soudu dne 10.1.2011 se správce domáhal za období od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení přiznání odměny ve výši 2x 750,-Kč plus DPH, tedy 1.500,-Kč plus DPH za měsíce prosinec 2010 a leden 2011 a paušální náhrady hotových výdajů za tyto měsíce ve výši 2x 150,-Kč podle § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhl.č. 313/2007 Sb., celkem tedy 2.160,-Kč. Podáním doručeným soudu dne 15.3.2011 se správce domáhal náhrady skutečně vynaložených hotových výdajů za dobu od rozhodnutí o úpadku do posledního dne předcházejícího měsíce, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, v celkové výši 272,-Kč.

Soud prvního stupně vyhověl jen správcovu požadavku ohledně náhrady skutečně vyložených výdajů za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne předcházejícího měsíce, v němž nastaly účinky schválení oddlužení. Nároky na odměnu za činnost v tomtéž období správci nepřiznal, když veden odlišným právním názorem, že insolvenční správce v případě schválení oddlužení splátkovým kalendářem právo na jinou odměnu než stanovenou v § 3 písm. b) prováděcí vyhlášky zásadně nemá, nikterak nezkoumal, zda uplatněná odměna je činnosti správce vykonané v předmětném předcházejícím období dle § 5 vyhlášky přiměřená.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení v odvoláním dotčeném bodu II. výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud-v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu-o požadavku insolvenčního správce na odměnu za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře znovu rozhodne. Soud prvního stupně při absenci zálohy na náklady insolvenčního řízení (jejíž zaplacení po dlužníku nepožadoval) přiznaný nárok správce na náhradu hotových výdajů ve výši 272,-Kč-pokud již nebyl jinak zapraven-promítne co přednostní pohledávku do usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, a to příslušnou změnou tohoto usnesení. Stejně naloží s požadovanou odměnou, bude-li správci přiznána.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. června 2011 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová