1 VSPH 638/2016-P71-9
MSPH 94 INS 15217/2011 1 VSPH 638/2016-P71-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: EkoSolar, s. r. o., IČO 28303172, se sídlem Ocelářská 392/9, 190 00 Praha 9, o odvolání věřitele č. 82: Československá obchodní banka, a. s., IČO 00001350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 94 INS 15217/2011-P71-4 ze dne 3. března 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 94 INS 15217/2011-P71-4

ze dne 3. března 2016 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky

č. P71 věřitele č. 82 Československé obchodní banky, a. s. n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením z 3. 3. 2016 odmítl přihlášku č. P71 pohledávky věřitele č. 82 Československé obchodní banky, a. s. (dále též Věřitel ). Usnesení odůvodnil tím, že dne 26. 8. 2011 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka EkoSolar, s. r. o. Usnesením ze dne 23. 12. 2011 pak soud rozhodl o úpadku dlužníka a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí přihlásili své pohledávky. Věřitel č. 82 přihlásil pohledávku ve výši 3.357.886 Kč; přihlášku ale předal provozovateli poštovních služeb k doručení až dne 25. 2. 2016, tj. po marném uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. Soud proto odkázal na ustanovení § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a předmětnou přihlášku pohledávky odmítl jako opožděnou. isir.justi ce.cz

Věřitel č. 82 (dále jen Věřitel) napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí změnit tak, že se přihláška č. 71 pohledávky neodmítá. Své odvolání odůvodnil tím, že přihlášku pohledávky podal pouze z procesní opatrnosti, neboť jeho pohledávka je do insolvenčního řízení přihlášena ze zákona. Toto Věřitel tvrdil již ve svém vyjádření ze dne 1. 3. 2016, soud prvního stupně se ale jeho argumentací v napadeném usnesení nijak nezabýval.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

Dle § 173 odst. 1 věta první a druhá insolvenčního zákona věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízen až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Zvláštní úprava je pak obsažená v § 165 odst. 2 insolvenčního zákona, dle kterého může zákon stanovit, že někteří věřitelé se uspokojují i bez podání přihlášky, splňují-li zákonem stanovené podmínky.

Dle § 237 odst. 4 insolvenčního zákona bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné, vydá je insolvenční správce oprávněným osobám bez zbytečného odkladu poté, co tyto osoby vydaly dlužníkovo plnění z takového úkonu do majetkové podstaty. Není-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

Dle § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud přihlášku pohledávky odmítne. Právní mocí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že dne 23. 12. 2011 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Dne 6. 12. 2012 byla insolvenčním správcem dlužníka podána odpůrčí žaloba. Dne 29. 7. 2015 soud prvního stupně schválil soudní smír mezi insolvenčním správcem jako žalobcem na straně jedné a Věřitelem jako žalovaným na straně druhé. Obsahem tohoto smíru byla dohoda, že změna platební dispozice pro zaplacení pohledávky za společností Tech Energie, s. r. o. ve výši 3.357.886 Kč je neúčinným právním úkonem, změna platební dispozice pro zaplacení pohledávky za společností FVE Vísky, s. r. o. ve výši 1.139.173,70 Kč neúčinným právním úkonem není. Dne 25. 2. 2016 pak Věřitel předal provozovateli poštovních služeb k doručení přihlášku pohledávky ve výši 3.357.886 Kč, která vznikla z důvodu vrácení plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty dlužníka v souladu s uzavřeným smírem, a uvedl, že přihlášku podává z procesní opatrnosti, neboť jej insolvenční správce upozornil, že pohledávku nepovažuje za přihlášenou ze zákona. Dne 1. 3. 2016 insolvenční správce navrhl soudu odmítnutí přihlášky pro opožděnost, když tato není ani přihlášená ze zákona, ani přihlášená ve lhůtě k tomu určené v usnesení o úpadku dlužníka. Insolvenční správce potvrdil, že Věřitel poskytl do majetkové podstaty předmětné plnění z důvodu soudem zjištěného neúčinného právního úkonu dlužníka, ale správce nepovažuje ustanovení § 237 odst. 4 insolvenčního zákona za aplikovatelné, neboť se nejednalo o vzájemné plnění. Věřitel na podání insolvenčního správce reagoval svým vyjádřením z téhož dne, ve kterém sdělil, že svou pohledávku považuje za přihlášenou ze zákona. Dne 3. 3. 2016 pak soud prvního stupně vydal napadené usnesení, kterým rozhodl bez dalšího, že přihláška Věřitele se odmítá pro opožděnost.

Pro posouzení, zda je namístě odmítnutí insolvenční přihlášky a ukončení účasti Věřitele v insolvenčním řízení je podstatné to, zda je Věřitelova pohledávka přihlášená ze zákona na základě § 237 odst. 4 insolvenčního zákona, nebo je třeba přihlásit tuto pohledávku přihláškou. Odvolací soud souhlasí s odkazem Věřitele na usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. KSCB 26 INS 10715/2010, 2 VSPH 712/2012-P45-10 ze dne 19. 12. 2012, ve kterém soud dospěl k závěru, že pokud třetí osoba vydá do majetkové podstaty finanční plnění, jímž dlužník splnil svůj závazek vůči ní dříve, než se stal splatným a insolvenční soud rozhodl, že tento právní úkon dlužníka je dle ust. § 241 odst. 3 písm. a) IZ zvýhodňujícím právním úkonem, považuje se pohledávka, která této osobě poskytnutím plnění dlužníkovi vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.

Přestože by znění § 237 odst. 4 insolvenčního zákona mohlo napovídat k výkladu, že se úprava zakládající nárok třetí osoby na uspokojení pohledávky vzniklé poskytnutím plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty dlužníka jako pohledávky přihlášené ze zákona vztahuje pouze na případy, kdy bylo plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné, je odvolací soud názoru, že zde není důvod pro rozlišování této situace od situace Věřitele, kdy Věřitel, jako třetí osoba, poskytl (vrátil) plnění na základě rozhodnutí insolvenčního soudu o odpůrčí žalobě, kterým bylo určeno, že právní úkon, jímž dlužník uhradil svůj závazek vůči Věřiteli, je neúčinný. Z uvedených důvodů se předmětná pohledávka Věřitele považuje za přihlášenou a uspokojí se stejně jako ostatní včas přihlášené a zjištěné pohledávky.

Vzhledem k tomu, že se předmětná přihláška Věřitele nepřihlašuje, nepřichází v úvahu postup dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona (nemůže nastat opožděné přihlášení pohledávky) a není namístě postupovat dle § 185 insolvenčního zákona. Odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za použití § 167 odst. 2 o. s. ř. napadené usnesení změnil ve výroku uvedeným způsobem, neboť soud neměl předmětné usnesení vydat.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 11. listopadu 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková