1 VSPH 632/2011-A-13
MSPH 94 INS 10624/2010 1 VSPH 632/2011-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka: STAR solution, s.r.o., sídlem Trojanova 12, Praha 2, identifikační číslo 27385191, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 10624/2010-A-8 ze dne 25. října 2010,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 10624/2010-A-8 ze dne 25. října 2010 se mění jen tak, že se dlužníku ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužníku povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 8 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dlužníkův majetek neskýtá dostatečnou záruku pro úhradu výdajů spojených s vedením insolvenčního řízení a podle § 108 IZ smí soud uložit insolvenčnímu navrhovateli povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že nedisponuje potřebnou částkou a navrhoval, aby odvolací soud uloženou zálohu snížil na 15.000,-Kč s tím, že částku 5.753,-Kč (veškeré finanční prostředky dlužníka) uhradí dlužník a zbytek jeho jednatel z vlastních prostředků. Dodal, že dlužník nemá žádný zpeněžitelný majetek ani pohledávky, a proto lze očekávat nenáročné insolvenční řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že insolvenční navrhovatel-dlužník má závazky vůči 5 věřitelům v celkové výši přes 4 mil. Kč, přičemž nedisponuje žádným zpeněžitelným majetkem a jeho finanční prostředky činí jen 5.753,-Kč.

Protože dlužník navrhoval řešení úpadku konkursem a protože prostředky nutné ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze zajistit jinak, soud prvního stupně nepochybil, když po dlužníkovi zaplacení zálohy požadoval. Pro hladký průběh insolvenčního řízení je třeba zajistit materiální předpoklady; v opačném případě, kdy dlužník není schopen uhradit ani požadovanou zálohu, postrádá insolvenční řízení smysl, protože při absenci finančních prostředků či zpeněžitelného majetku nelze předpokládat, že by mohlo dojít alespoň k částečnému uspokojení věřitelů dlužníka, přičemž pokračování insolvenčního řízení by vedlo jen ke vzniku nákladů řízení.

S přihlédnutím k rozsahu majetku dlužníka, k počtu jeho věřitelů a souhrnné výši jeho závazků je odvolací soud za situace, kdy lze důvodně předpokládat řešení dlužníkova úpadku formou konkursu, přesvědčen o tom, že ke krytí nákladů insolvenčního řízení je třeba zajistit materiální předpoklady. Jelikož dosavadní výsledky řízení nenasvědčují tomu, že dlužník vlastní majetek, jehož zpeněžením by mohly být získány finanční prostředky postačující k úhradě nákladů insolvenčního řízení, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, včetně její výše.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil jen tak, že prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. června 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová