1 VSPH 631/2011-A-24
KSPH 38 INS 11688/2010 1 VSPH 631/2011-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníků Ludmily Tyburcové, nar. 28. srpna 1947, a Václava Tyburce, nar. 11. února 1942, oba bytem Kladno, Štěpánská 2621, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 11688/2010-A-19 ze dne 14. dubna 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 11688/2010-A-19 ze dne 14. dubna 2011 se mění tak, že se dlužníkům ukládá povinnost uhradit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužníkům povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že ze seznamu majetku a závazků dlužníků se podává, že jejich úpadek bude řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře, neboť současná výše příjmů obou manželů cca 37.700,-Kč měsíčně umožňuje dlužníkům zaplatit během pěti let nejméně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, když celkový objem nezajištěných pohledávek činí částku 2.034.207,-Kč. Soud dospěl k závěru, že za přiměřenou zálohu na náklady insolvenčního řízení lze považovat částku 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že jí a jejímu manželovi jsou stále prováděny srážky z důchodů a manželovy výplaty na základě nařízené exekuce, proto žádala o snížení uložené zálohy.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že dlužník vlastní běžné vybavení domácnosti v hodnotě do 50 tisíc Kč, osobní automobil Renault Clio v pořizovací ceně 320 tis. Kč a garáž bez č.p. zapsanou na parcele č. 896/33 na LV č. 865 v k.ú. Kladno-Buštěhrad v prodejní ceně asi 94.120,-Kč, má 17 věřitelů a celková výše závazků činí přes 2 mil. Kč.

S přihlédnutím k rozsahu majetku dlužníků, k počtu jejich věřitelů a souhrnné výši jejich závazků je odvolací soud za situace, kdy lze důvodně předpokládat řešení dlužníkova úpadku formou oddlužení plněním splátkového kalendáře, přesvědčen o tom, že ke krytí nákladů insolvenčního řízení je třeba zajistit materiální předpoklady. Soud prvního stupně proto nepochybil, když dlužníkům povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení uložil, avšak odvolací soud je přesvědčen o tom, že v prvotní fázi insolvenčního řízení bude ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce postačovat záloha ve výši 5.000,-Kč, přičemž odměna a hotové výdaje insolvenčního správce budou v další fázi řízení hrazeny dlužníky po schválení oddlužení spolu s měsíčními splátkami jednotlivých závazků.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 9. června 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová