1 VSPH 622/2011-A-12
MSPH 90 INS 7181/2011 1 VSPH 622/2011-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 8-Kobylisy, Chabařovická 1321/15, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2011, č.j. MSPH 90 INS 7181/2011-A-7,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2011, č.j. MSPH 90 INS 7181/2011-A-7, se mění tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh Moniky anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně mj. uvedl, že insolvenční návrh dlužnice byl učiněn v rámci návrhu na povolení oddlužení, v němž dlužnice neuvedla konkrétní tvrzení o datech splatnosti svých závazků a tyto údaje nebyly obsaženy ani v připojených seznamech. Protože dlužnice dostatečně nevylíčila okolnosti svého úpadku, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil, neboť insolvenční návrh byl úplný včetně nezbytných příloh.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.), musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, uvedla, že má celkem 12 závazků (vůči 8 věřitelům) za více než 790 tisíc Kč (kolonka č. 9), které není schopna splácet a u každého jednotlivého závazku uvedla, odkdy ho neplní (nejstarší závazek neplní od října 2009, ostatní závazky pak od listopadu 2010 nebo od ledna 2011), když vůči 3 svým věřitelům zastavila platby. Vysvětlovala, že je zaměstnána na dva pracovní úvazky, má jednu vyživovací povinnost a ze svého měsíčního příjmu ve výši 14.739,-Kč předpokládá, že za 5 let uhradí věřitelům 271.080,-Kč, což představuje 34 % hodnoty jejich nezajištěných pohledávek (kolonka č. 9).

Z připojených seznamů majetku a závazků-ve shodě s insolvenčním návrhem-vyplývá, že dlužnice má 12 závazků vůči 8 věřitelům, jimž dluží více než 790 tisíc Kč, její majetek tvoří jen věci osobní potřeby (vybavení domácnosti) a nemá žádné zaměstnance ani pohledávky. Seznamy dlužnice opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách dostatečně uvedla konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označila nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

V této souvislosti ovšem pokládá odvolací soud za vhodné dlužnici poučit též o možnosti podat spolu s návrhem žádost o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek, neboť předepsaný formulář, stejně jako prováděcí předpis k insolvenčnímu zákonu (vyhláška č. 311/2007 Sb.) dosud zákonnou úpravu plynoucí nyní z § 391 odst. 2 IZ nereflektuje.

Pokud dlužnice hodlá řešit svůj úpadek oddlužením plněním splátkového kalendáře, je třeba též správně vyplnit kolonku č. 10 formuláře a do očekávaných příjmů dlužnice v příštích 5 letech uvést též příjmy jejího manžela, neboť i ty patří do SJM, když manžel svým podpisem na návrhu dlužnice na povolení oddlužení (kolonka č. 22 formuláře) dává souhlas k tomu, aby pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek v SJM včetně jeho příjmů, které mu budou v budoucnu vyplaceny.

Přitom není žádný rozdíl v tom, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, který podá návrh na povolení oddlužení a druhý k tomuto návrhu připojí svůj podpis, ve srovnání se situací, kdy oba manželé podají jako navrhovatelé a dlužníci společný insolvenční návrh (popřípadě každý z nich samostatně). Jinak řečeno, ať podají manželé insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť, anebo jen jeden z nich a druhý návrh spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek v SJM užit pro účely oddlužení.

V podrobnostech lze odkázat na aktuální závěry soudní praxe (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.12.2009, č.j. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009-A-21 nebo ze dne 5.3.2010, č.j. KSLB 76 INS 8417/2009, 1 VSPH 133/2010-B-14), s nimiž se lze seznámit v insolvenčním rejstříku (jsou přístupné na adrese www.insolvencnizakon.cz).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31. května 2011

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová