1 VSPH 610/2012-A-12
KSCB 27 INS 7883/2012 1 VSPH 610/2012-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice Lenky anonymizovano , anonymizovano , bytem ve Strakonicích, Žižkova 425, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. dubna 2012, č.j. KSCB 27 INS 7883/2012-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. dubna 2012, č.j. KSCB 27 INS 7883/2012-A-7 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl insolvenční návrh dlužnice Lenky anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Citoval zejména § 103, § 104 a § 128 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a konstatoval, že dlužnice vyplnila kolonku 6 návrhu na povolení oddlužení nedostatečně, neboť v ní konkrétně nevylíčila skutečnosti osvědčující její úpadek. V této situaci shledal soud I. stupně, že pro tyto vady nelze v řízení pokračovat. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a žádala o prominutí chyb při vypisování žádosti, které doplněním insolvenčního návrhu v odvolání mínila napravit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny -2-KSCB 27 INS 7883/2012 důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z § 391 IZ se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v § 2 písm. c) IZ definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2010, č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2010).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své -3-KSCB 27 INS 7883/2012 peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři, v němž v kolonce č. 6 mimo jiné uvedla, že v současné době je více než tři měsíce po splatnosti s více jak třemi závazky, což svědčí o jejím úpadku. Závazky částečně pochází z podnikání, nyní již však dlužnice pracuje jako zaměstnanec. Podnikání dlužnice ukončila z důvodu špatné situace, její příjmy klesly na minimum a i když se snažila svým povinnostem dostát, nezbývá dlužnici dostatek prostředků na základní potřeby jí a jejích dcer. V současné době má dlužnice pět závazků na rodné číslo v celkové výši 69.335,-Kč, pět exekučně vymáhaných závazků z podnikání v celkové výši 372.285,-Kč a čtrnáct závazků na IČO ve výši 571.893,-Kč, veškeré závazky (celkem 24) jsou nezajištěné a jejich součet činí 1,013.513,-Kč. S tímto tvrzením pak koresponduje dlužnicí předložený seznam závazků (obsahující výčet jednotlivých věřitelů i jejich pohledávek).

Z těchto tvrzení ovšem dle názoru odvolacího soudu lze spolu s obsahem příloh dovodit, že dlužnice má ve smyslu § 3 odst. 1 IZ více (konkrétně v seznamu závazků označených) věřitelů, peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů a že je není schopna plnit. Tato tvrzení rovněž nepostrádají vylíčení rozhodných skutečností, na jejichž základě možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek vymezených v § 3 odst. 2 IZ, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky.

Za této situace dospěl odvolací soud odlišně od soudu I. stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice nevykazuje takové nedostatky, pro něž by nebylo lze v řízení pokračovat, a proto na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 4. června 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová