1 VSPH 604/2011-A-12
MSPH 60 INS 6000/2011 1 VSPH 604/2011-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka JEP-club, s.r.o., sídlem Praha 5-Smíchov, Nádražní 39, IČ 27403602, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2011, č.j. MSPH 60 INS 6000/2011-A-7,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2011, č.j. MSPH 60 INS 6000/2011-A-7, se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh podaný JEP-club, s.r.o. (dále též dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že se dlužník domáhal insolvenčním návrhem ze dne 11.4.2011 zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu dlužník uvedl, že z jeho účetních dokladů vyplývá, že má více věřitelů a vůči těmto věřitelům není schopen dlouhodobě plnit peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě jejich splatnosti a že zastavil své platby, neboť nemá žádné finanční prostředky k úhradě svých splatných závazků vůči označeným věřitelům. Své věřitele dlužník označil názvem, sídlem a identifikačním číslem a uvedl výši jejich pohledávek. Ke svým závazkům uvedl, že vznikly v průběhu let 2006 a 2007 a jsou tedy zřejmě 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dlužník označil majetek evidovaný v letech 2006, resp. 2007 a tvrdil, že již nevykonává žádnou činnost, že jeho závazky přesahují jeho majetek a že je též předlužen.

Soud I. stupně vyšel z toho, že dlužník neuvedl splatnost svých závazků, a proto nemohl posoudit dlužníkův úpadek v kterékoliv z jeho forem. Konstatoval, že splatnost závazků dlužníka nebyla uvedena ani v seznamu závazků, v němž dlužník uvedl přehled nesplacených faktur z let 2006 a 2007 , když z něho nevyplývá, zda byly faktury v té době splatné nebo pouze vystavené s tím, že jejich splatnost nastane později. Nedostatečnými shledal soud I. stupně též tvrzení týkající se předlužení dlužníka, když dlužník neuvedl skutečnou hodnotu svého majetku, neboť z jeho tvrzení o tom, že skutečná výše majetku bude výrazně ovlivněna tím, že se tento majetek nachází v prostorách, jež byly od té doby pronajaty a používány jiným subjektem , se nedá usuzovat ničeho na hodnotu majetku dlužníka. Proto soud I. stupně postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť měl zato, že jeho návrh byl bezvadný.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ). Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Na rozdíl od soudu I. stupně zjistil odvolací soud z obsahu spisu, že dlužník v insolvenčním návrhu (A-1) uvedl rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, když zejména uvedl, že má více věřitelů (své věřitele řádně a úplně označil) s peněžitými závazky v celkové výši přes 2,4 milionů Kč splatnými po dobu delší 30 dnů a pro absenci peněžních prostředků je není schopen plnit. Bylo zjištěno, že dlužník předložil řádné seznamy svého majetku a závazků (A-3) včetně prohlášení o jejich správnosti a úplnosti, z nichž vyplývá, že vyjma pohledávky ve výši 410.272,64 Kč z roku 2007 představující zřejmě promlčený nárok z vypořádání investic do pronajatého nebytového prostoru jiný majetek nemá (tj. nemá žádné peněžní prostředky) a nemá ani zaměstnance. Ostatně na dlouhodobý úpadek dlužníka v obou jeho formách lze usuzovat též z předložených účetních dokladů (tj. z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát sestavených ke dni 31.12.2006).

Za popsaného stavu je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh včetně svých povinných příloh je perfektní a soudu I. stupně skýtá dostatečný podklad, aby o něm mohl rozhodnout meritorně. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 31. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová