1 VSPH 601/2012-A-10
KSLB 76 INS 8232/2012 1 VSPH 601/2012-A-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Hrádek nad Nisou, Oldřichov na Hranicích 14, PSČ 463 34, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, ze dne 11. dubna 2012, č.j. KSLB 76 INS 8232/2012-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, ze dne 11. dubna 2012, č.j. KSLB 76 INS 8232/2012-A-5, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl insolvenční návrh dlužnice Dagmar anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že mu byl dne 4.4.2012 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Citoval zejména § 97, § 103 a § 128 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a konstatoval, že dlužnice vyplnila kolonku č. 6 návrhu na povolení oddlužení nedostatečně, když v ní neuvedla žádné skutečnosti, které by osvědčovaly její úpadek. Soud I. stupně shledal, že pro tyto vady nelze v řízení pokračovat. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci podala dlužnice včasné odvolání a požadovala, aby jí soud sdělil, zda má možnost podaný návrh ještě doplnit, nebo jej bude nucena podat znovu. Měla za to, že v ostatních bodech návrhu na povolení oddlužení uvedla vše potřebné, její návrh obsahuje údaje o tom, že nevlastní žádný majetek a seznam jejích věřitelů s výší jejich dluhů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím -2-KSLB 76 INS 8232/2012 insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z § 391 IZ se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v § 2 písm. c) IZ definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2010, č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2010).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 6 jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout -3-KSLB 76 INS 8232/2012 uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na formuláři v němž vynechala část formuláře, který obsahuje kolonku č. 6-8. Neuvedla proto žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího úpadku, tedy zda má více věřitelů s pohledávkami splatnými delší dobu než 30 dnů a zda je tyto pohledávky schopna splácet, popř. důvody, proč tomu tak není.

Pokud takové tvrzení dlužnice v podaném návrhu chybí, nelze ze zbývajícího textu podání dovodit, že by dlužnice ve smyslu § 3 odst. 1 IZ měla více (konkrétně označených) věřitelů, peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů a že by je nebyla schopna plnit. Tato tvrzení postrádají také vylíčení rozhodných skutečností, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek vymezených v § 3 odst. 2 IZ, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud I. stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje postup dle § 43 o.s.ř., soud I. stupně nepochybil, když dlužnici neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud I. stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 odst. 1 IZ, proto je z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení bez významu, kdyby se dlužnice v rámci odvolání pokusila vady insolvenčního návrhu odstranit.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podala a aby spolu s ním podala na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení. V tom případě bude však na dlužnici, aby si opatřila aktuální a úplný formulář pro podání tohoto návrhu (např. u insolvenčního soudu nebo na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz v oddíle insolvenční rejstřík, formuláře ke stažení), který po jeho vyplnění opatří povinnými přílohami (seznam majetku a závazků s výslovným prohlášením o jeho úplnosti a správnosti) a úředně ověřeným podpisem, a aby jej podala u příslušného insolvenčního soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci.

V Praze dne 18. května 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová