1 VSPH 600/2012-A-11
KSUL 43 INS 8479/2012 1 VSPH 600/2012-A-11

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Blatno 121, Chomutov, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 8479/2012-A-6 ze dne 16. dubna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 8479/2012-A-6 ze dne 16.dubna 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Při stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení vycházel soud prvního stupně z potřeby zajistit pro insolvenčního správce dostatek finančních prostředků k úhradě jeho hotových výdajů, nákladů spojených se správou a zpeněžováním majetkové podstaty a jeho odměny. Vzal přitom v úvahu předpokládaný způsob řešení jeho úpadku konkursem, neboť lze předpokládat s ohledem na pravomocné odsouzení dlužníka za majetkový trestný čin, že jeho návrhu na povolení oddlužení soud nevyhoví. Stanovil proto zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a zálohu na náklady insolvenčního řízení mu snížil. V odvolání poukazoval na to, že požádal o povolení oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře, který chce řádně splácet.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník je ženatý a nemá žádné vyživovací povinnosti. Insolvenční návrh podal spolu se svou manželkou Ivanou Poláčkovou. Je vlastníkem nemovitostí, rodinného domu na adrese Blatno č.p. 121 s pozemky, na kterých váznou zástavní práva. Jiný hodnotnější majetek nevlastní, výše jeho závazků přesahuje -2-KSUL 43 INS 8479/2012 2,1 mil. Kč, a jeho měsíční příjem činí 10.800,-Kč. Z příloh insolvenčního návrhu dlužníka vyplývá, že podle výpisu z rejstříku trestů byl dlužník pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 19.12.2011 č.j. 3T 230/2011 k trestu odnětí svobody na 8 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců za trestný čin úvěrového podvodu dle ust. § 211 odst.1 trestního zákoníku.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě při stanovení výše zálohy shodně se soudem prvního stupně též soud odvolací zatím vychází z předpokladu, že zřejmě nebude možné řešit dlužníkův úpadek jiným způsobem než konkursem (popř. nepatrným konkursem dle ust. § 314, 315 insolvenčního zákona), neboť dlužník nesplňuje podmínku ust. § 395 odst. 1 a 395 odst. 3 písm. b) insolvenčního zákona pro povolení oddlužení, když byl v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy, byť tento závěr může být v průběhu řízení korigován (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6.2.2009 sp.zn. KSUL 46 INS 124/2009, 1 VSPH 53/2009-A, popř. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.12.2008 sp.zn. KSBR 40 INS 3720/2008, 2 VSOL 181/2008-A). Insolvenčnímu správci je proto třeba zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související s jeho činností a náklady spojené se správou a zpeněžením zastavených nemovitostí dlužníka. Vzhledem k tomu, že dlužník nedisponuje likvidními prostředky, z nichž by bylo možno počáteční náklady insolvenčního správce hradit, je uložení povinnosti zaplatit zálohu namístě. Její výše se i odvolacímu soudu jeví s ohledem na zjištěný skutkový stav jako přiměřená, neboť kromě nemovitostí zatížených zástavním právem dlužník jiný hodnotnější majetek nevlastní a není jisté, zda zpeněžením majetku v majetkové podstatě bude moci být uhrazena v celém rozsahu i odměna insolvenčního správce dle ust. § 38 odst.1 insolvenčního zákona.

Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 15. května 2012

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová