1 VSPH 591/2012-P2-7
MSPH 60 INS 15444/2011 1 VSPH 591/2012-P2-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka IMMO-MANAGEMENT, s.r.o., IČO 27176321, sídlem Praha 1, V Jirchářích 6, o odvolání věřitelky č. 2 JUDr. Lenky Patenidisové, nar. 24.5.1961, sídlem Praha 1, Haštalská 6, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2012, č.j. MSPH 60 INS 15444/2010-P2-2,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2012, č.j. MSPH 60 INS 15444/2010-P2-2 (správně č.j. MSPH 60 INS 15444/2011-P2-2), se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitelky č. 2 JUDr. Lenky Patenidisové ve výši 116.387,75 Kč neodmítá a její účast v insolvenčním řízení se neukončuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka IMMO-MANAGEMENT, s.r.o. (dále jen dlužník) rozhodl, že přihláška pohledávky věřitelky č. 2 JUDr. Lenky Patenidisové (dále jen odvolatelka) ve výši 116.387,75 Kč se odmítá a že právní mocí tohoto usnesení účast odvolatelky v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 15.9.2011 přihlásila odvolatelka pohledávku ve výši 116.387,75 Kč, kterou na přezkumném jednání konaném dne 1.3.2012 popřel insolvenční správce, že výzva o popření této pohledávky byla odvolatelce doručena dne 8.3.2011 (správně mělo být uvedeno 9.3.2012) a že žaloba nebyla podána. Proto soud I. stupně postupoval podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a přihlášku odmítl a odvolatelce ukončil její účast v řízení.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. Namítala, že žalobu na určení pravosti a výše pohledávky učinila elektronickým podáním dne 30.3.2012, tedy včas, neboť se tak stalo ve lhůtě 30 dnů počítané ode dne přezkumného jednání, jak byla vyrozuměna v oznámení o popření své pohledávky.

V předkládací zprávě vyjádřil soud I. stupně názor, že na napadeném usnesení trvá, neboť odvolatelce uplynula patnáctidenní lhůta dnem 26.3.2012, když vyrozumění převzala dne 9.3.2012 (míněno tím bylo zjevně to, že odvolatelka v průběhu této lhůty určovací žalobu nepodala).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti němuž je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z citovaných ustanovení je zřejmý postup insolvenčního soudu v případě, kdy ohledně popřené nevykonatelné pohledávky není včas podána určovací žaloba. Pokud jde o obecnou délku lhůty pro podání určovací žaloby, vyplývá z § 198 odst. 1 věty první před středníkem IZ, že tato činí pravidelně 30 dnů počítaných ode dne konání přezkumného jednání, na němž byla nevykonatelná pohledávka popřena insolvenčním správcem. S tím koresponduje též úprava lhůty pro případ popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem, jež dle § 199 odst. 1 IZ činí rovněž 30 dnů. Ostatně lhůtu 30 dnů k podání určovací žaloby shodně stanovil též dřívější zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve svém § 23 a § 24, přičemž lhůtu 30 dnů pro podání určovací žaloby (v případě popření nevykonatelné pohledávky), event. žaloby, kterou insolvenční správce uplatňuje své popření (v případě vykonatelné pohledávky) zachovává i současný insolvenční zákon (stranou lze ponechat zvláštní případy popření pohledávky přihlášeným věřitelem dle § 200 IZ, neboť v takových případech se regulárně provedené popření pohledávky považuje bez dalšího za pravidelnou žalobu). Smyslem třicetidenní lhůty je především poskytnout věřiteli dostatek času k tomu, aby se věřitel mohl seznámit s důvody popření své nevykonatelné pohledávky, aby mohl mimosoudně jednat s insolvenčním správcem za účelem vzetí jeho popěrného úkonu zpět (§ 201 odst. 1 písm. c) IZ), aby mohl zvážit možnost podat určovací žalobu včetně důsledků s tím spojených (srov. § 178 a § 179 IZ) a aby mu zbyl ještě čas k event. sestavení určovací žaloby a k jejímu podání u insolvenčního soudu. Třicetidenní délka lhůty pro podání určovací žaloby byla nepochybně stanovena též s přihlédnutím k tomu, že prominutí jejího zmeškání není přípustné (§ 83 IZ). Zbývá dodat, že zákonem stanovenou lhůtu 30 dnů pro podání určovací žaloby nelze zkrátit rozhodnutím soudu ani výzvou insolvenčního správce.

Pokud jde o § 198 odst. 1 větu první za středníkem IZ, dle níž lhůta 30 dnů neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ, zastává odvolací soud názor, že uvedené ustanovení toliko posouvá (tedy nezkracuje) konec shora popsané obecné lhůty 30 dnů o dalších 15 dnů v těch případech, kdy se věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, přezkumného jednání nezúčastnil, a kterého je proto třeba o tom-prostřednictvím insolvenčního správce-zvláště písemně vyrozumět. Tato úprava je pro věřitele nepřítomného na přezkumném jednání určitým nadstandardem oproti věřiteli, jenž se přezkumného jednání účastnil a jemuž v případě popření jeho nevykonatelné pohledávky již pravidelně běží obecná třicetidenní lhůta k podání určovací žaloby, neboť tento věřitel byl již seznámen s důvody popření své nevykonatelné pohledávky. Smyslem této úpravy je eliminace případů, že by vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ bylo věřiteli doručeno až po uplynutí obecné lhůty 30 dnů pro podání určovací žaloby, což by mělo pro věřitele, který se přezkumného jednání neúčastnil, fatální následek, neboť žalobu by již nestihl včas podat a účinky popření nevykonatelné pohledávky by již nemohl procesními prostředky odvrátit. Z uvedeného nutně vyplývá, že bude-li věřiteli nepřítomnému na přezkumném jednání doručeno vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ ještě v průběhu obecné lhůty 30 dnů pro podání určovací žaloby, nemůže mu toto lhůta skončit v důsledku časného doručení tohoto vyrozumění. Opačný výklad, dle něhož by uvedenému věřiteli měla lhůta pro podání určovací žaloby skončit již v důsledku doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ ještě v průběhu obecné lhůty 30 dnů, by byl v rozporu se zásadami, na nichž spočívá insolvenční řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a) IZ) a aby věřitelé, kteří mají podle IZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, měli v insolvenčním řízení rovné možnosti (§ 5 písm. b) IZ). Jinými slovy řečeno, lhůta 30 dnů počítaná od přezkumného jednání pro podání určovací žaloby ohledně popřené nevykonatelné pohledávky (§ 198 odst. 1 IZ) nemůže být věřiteli, jenž se přezkumného jednání nezúčastnil, zkrácena v důsledku brzkého doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil tyto rozhodné skutečnosti: -přihláškou ze dne 15.9.2011 přihlásila odvolatelka do insolvenčního řízení nevykonatelné pohledávky v celkové výši 116.387,75 Kč (P2-1), -na přezkumném jednání konaném dne 1.3.2012 (B-4), kterého se odvolatelka neúčastnila, popřel insolvenční správce uvedené pohledávky co do pravosti a výše, -vyrozuměním ze dne 8.3.2012, jež bylo odvolatelce doručeno dne 9.3.2012 (B-8), vyzval insolvenční správce odvolatelku k podání určovací žaloby, -dne 30.3.2012 (C1-1) byla insolvenčnímu soudu doručena žaloba na určení pravosti popřených nevykonatelných pohledávek odvolatelky.

Ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu je zjevné, že odvolatelka podala žalobu na určení pravosti a výše svých popřených nevykonatelných pohledávek v celkové výši 116.387,75 Kč včas, když tak učinila dne 30.3.2012, tedy ještě v obecné lhůtě 30 dnů počítané ode dne přezkumného jednání (1.3.2012). Názor soudu I. stupně spočívající v tom, že odvolatelka měla podat určovací žalobu nejpozději do 26.3.2012, tedy ve lhůtě 15 dnů počítané od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ (9.3.2012), odvolací soud nesdílí z důvodů shora vyložených.

Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu I. stupně o tom, že určovací žaloba podána nebyla, nemá v obsahu spisu potřebnou oporu. Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se přihláška pohledávky odvolatelky neodmítá a její účast v insolvenčním řízení se neukončuje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 10. května 2012

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová