1 VSPH 58/2013-B-25
KSPH 35 INS 13008/2012 1 VSPH 58/2013-B-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Jana Tomašovičová, nar. 7. dubna 1967, bytem Stochov, Pionýrů 250, o odvolání insolvenčního správce NEŠTICKÁ-NEŠTICKÝ, v.o.s., sídlem Praha 2, Ječná 550/1, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 13008/2012-B-15 ze dne 6. listopadu 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 13008/2012-B-15 ze dne 6. listopadu 2012 se m ě n í jen tak, že výše pořádkové pokuty činí 15.000,-Kč, jinak se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6.11.2012 (B-15) uložil insolvenčnímu správci pořádkovou pokutu ve výši 20.000,-Kč, kterou byl správce povinen uhradit do 15 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 16.7.2012 (A-12) zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Současně správci uložil, aby nejpozději dne 14.9.2012 předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a předložil zprávu o hospodářské situaci dlužníka.

Na schůzi věřitelů konané dne 17.9.2012 bylo zjištěno, že správce nedostatečně zjistil majetkovou podstatu, neprověřil neplatnost a neúčinnost právních úkonů dlužnice zejména v souvislosti s převodem vlastnického práva k bytové jednotce ve Stochově, vyživovací povinnost dlužnice a bankovní účty, případně existenci důchodového připojištění. Na schůzi věřitelů konanou dne 6.11.2012 se správce nedostavil.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal. Namítal, že opakované schůze věřitelů se dne 6.11.2012 nezúčastnil z důvodu náhlé zdravotní příhody, že úplně zjistil osobní a majetkové poměry dlužnice při jednání s dlužnicí dne 11.9.2012, že o skutečnostech, jejichž existenci nezjistil, soud neinformoval z důvodu, aby ho zbytečně nezatěžoval (např. neinformoval o neexistenci důchodového a životního pojištění). Vyživovací povinnosti dlužnice přitom potvrdil ve zprávě. Neplatnost či neúčinnost převodu bytové jednotky správce prověřil podle data vzniku a splatnosti přihlášených pohledávek v porovnání s datem převodu bytové jednotky a její cenou. Dodal, že smlouva o důchodu byla součástí příloh k insolvenčnímu návrhu, proto nebyl důvod k pochybnostem o příjmu dlužnice. Existence darovací smlouvy nebyla známa, nedorozumění ohledně toho byla pak vyřešena telefonicky se soudem a písemným podáním správce. Správce se domníval, že soud měl k dispozici podklady potřebné pro rozhodnutí o způsobu oddlužení a přítomnost správce nemohla mít na takové rozhodnutí žádný vliv. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, případně pokutu snížil.

Usnesením ze dne 13.12.2012 (B-16) soud insolvenčního správce zprostil funkce, novým správcem ustanovil Mgr. Alexandra Netta a zproštěnému správci uložil povinnost informovat nového správce o dosavadní činnosti a předat mu potřebné doklady.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení ze dne 6.11.2012 je zčásti opodstatněno.

Podle § 81 odst. 2 IZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato je smyslem uložení pořádkové pokuty výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce dle § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 11.9.2012 správce soudu předložil zprávu o činnosti, ve které zjistil příjmové poměry dlužnice a existenci smlouvy o důchodu a vyživovací povinnost dlužnice k dítěti. Dne 12.9.2012 byl soudu doručen soupis majetkové podstaty.

Na schůzi věřitelů konané dne 17.9.2012 bylo správci soudem uloženo, aby doplnil svoji zprávu o předpokládané procento uspokojení věřitelů z příjmů dlužnice za období od 1.10.2012 do 31.1.2013 a další období, pokud bude předložena darovací smlouva na příští schůzi věřitelů, dále aby doplnil údaj o zjištění neplatných a neúčinných právních úkonech, účtech, důchodovém připojištění a podobně. Podáním ze dne 17.9.2012 dlužnice správci zaslala smlouvu o důchodu s dodatkem, že tato smlouva byla součástí příloh k insolvenčnímu návrhu. Dne 31.10.2012 dlužnice uzavřela darovací smlouvu na částku 3.800,-Kč měsíčně (B-11). Dne 30.10.2012 dlužnice učinila prohlášení, že má účet u Poštovní banky a že nemá žádné spoření či penzijní připojištění (B-12) a že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti (B-13). Na schůzi věřitelů konané dne 6.11.2012 dlužnice uvedla, že s ní správce nekomunikuje a navrhovala, aby byl zproštěn výkonu funkce.

Z obsahu napadeného usnesení plyne, že soud I. stupně k uložení pokuty přistoupil zejména z důvodu, že správce neověřil případnou neplatnost a neúčinnost právních úkonů dlužnice, existenci vyživovací povinnosti dlužnice, bankovních účtů, důchodového připojištění či jiných možných příjmů, dále zohlednil nepřítomnost správce na schůzi věřitelů konané dne 6.11.2012.

Ve zprávě o činnosti ze dne 9.1.2013 nový správce odkázal na majetek zjištěný předchozím insolvenčním správcem, žádný další majetek nezjistil, uvedl, že dlužnice má účet u Poštovní spořitelny, žádné pojištění nemá. Nový správce nezjistil žádné neplatné či neúčinné právní úkony týkající se majetku dlužnice, a to ani ve vztahu k bytové jednotce ve Stochově, kdy výtěžek kupní ceny byl dlužnicí použit převážně k uspokojení závazků, všechny přihlášené pohledávky vznikly až potom. Nový správce ve zprávě uvedl, že dlužnice bude schopna nezajištěným věřitelům uhradit 57 % pohledávek a doporučil schválit oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Ze shora uvedeného plyne, že nový insolvenční správce prakticky zjistil skutkový stav shodně, jak byl popsán v rámci odvolací argumentace správcem předhozím. Odvolací soud má shodně se soudem I. stupně za to, že správce pochybil, když nedoplnil zprávu o činnosti ze dne 13.9.2012 tak, jak mu bylo na schůzi věřitelů konané dne 17.9.2012 soudem uloženo. Pokud jde o nepřítomnost správce na další schůzi věřitelů konané dne 6.11.2012, správce v příloze k odvolání přiložil potvrzení lékaře, že od 5.11.2012 trpěl zdravotními problémy. Dále k odvolání přiložil záznam z jednání s dlužnicí z 11.9.2012, podle kterého mu dlužnice sdělila, že nemá majetek mimo ten, který byl uveden v soupisu majetkové podstaty, nemá žádné pojištění, účet má u Poštovní spořitelny, vyživovací povinnost má vůči jednomu dítěti. Pochybení insolvenčního správce tedy spočívalo v tom, že zjištěné údaje, případně údaje dostupné v insolvenčním rejstříku (B-11, B-12) nevtělil do formy zprávy o činnosti tak, aby soud I. stupně měl k dispozici kompletní informace pro rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Zpráva o stavu řízení je přitom základním a podstatným zdrojem informací o průběhu řízení pro insolvenční soud a tuto zákonnou povinnost pravidelně předkládat písemné zprávy o stavu insolvenčního řízení (§ 36 odst. 2 IZ) musí správce plnit automaticky, bez jakýchkoliv výzev.

Odlišně od soudu I. stupně nazírá odvolací soud toliko na výši uložené pořádkové pokuty, neboť s ohledem na rozsah a závažnost porušení povinností správce (šlo o první porušení povinnosti správcem, správce zprávu ze dne 13.9.2011 podal, soud jej vyzval k doplnění) a za situace, kdy zprávu o činnosti ze dne 9.1.2013 podal nový správce (ačkoli s ohledem na absenci právní moci usnesení o zproštění dosavadního správce funkce-A-16-mohl dosavadní správce podat zprávu o činnosti rovněž a takto se pokusit své pochybení alespoň z části napravit) má odvolací soud za to, že jako první napomenutí se bude jevit přiměřenou pokuta toliko ve výši 15.000,-Kč. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak shora uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. února 2013

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva