1 VSPH 572/2015-232
KSCB 28 INS 1350/2014 1 VSPH 572/2015-232

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka Via Chem Group, a.s., sídlem Rudolfovská třída 303/113, České Budějovice, o odvolání 1) Městské části Praha 6, IČO: 00063703, sídlem Čs. Armády 601/23, Praha 6, zast. advokátem JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., sídlem Betlémské nám. 6, Praha 1, 2) Městské části Praha 10, IČO: 00063941, sídlem Vršovická 1429/68, Praha 10, zast. advokátem Mgr. Jaroslavem Tajbrem, sídlem U Nikolajky 5, Praha 5, 3) Města Sokolov, IČO: 00259586, sídlem, Rokycanova 1929, Sokolov, zast. advokátem JUDr. Václavem Krondlem, sídlem Jiráskova 1343/2, Karlovy Vary a 4) SNEO, a.s., IČO: 27114112, sídlem Na Dračkách 405/49, Praha 6, zast. advokátem Mgr. Martinem Bělinou, sídlem Pobřežní 370/4, Praha 8, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 1350/2014-B-174 ze dne 29. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 1350/204-B-174 ze dne 29. ledna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 28 INS 1350/204-B-174 ze dne 29.1.2015 zamítl návrh na odvolání věřitelského výboru.

V odůvodnění uvedl, že návrhem ze dne 10.10.2014 se Městská část Praha 6, Městská část Praha 10, Město Sokolov a společnost SNEO, a.s. (dále jen navrhovatelé) domáhali odvolání zvoleného věřitelského výboru z funkce. Navrhovatelé měli za to, že věřitelský výbor porušuje a zanedbává své povinnosti. Především mu vytýkali, že ostatní procesní subjekty nebyly dostatečně informovány o jeho činnosti, například o tom, kdo byl zvolen předsedou věřitelského výboru. Zápisy z jednání věřitelského výboru byly předkládány soudu opožděně a tak byla znemožněna kontrola nad výkonem činnosti věřitelského výboru, jak ze strany věřitelů dlužníka, tak ze strany insolvenčního soudu. Navrhovatelé byli současně přesvědčeni o tom, že věřitelský výbor ukládal insolvenčnímu správci a dlužníkovi povinnosti, které jsou v zájmu pouze některých věřitelů a nikoliv ve společném zájmu všech věřitelů dlužníka. Takovou povinností je zejména neplnit pokyny a úkoly, které insolvenčnímu správci a dlužníkovi uložil prozatímní věřitelský výbor. Navrhovatelé dále namítali, že prozatímní věřitelský výbor rozhodl, aby dlužník v souladu s ust. § 239 odst. 2 insolvenčního zákona odporoval některým úkonům dlužníka, a to i takovým, ze kterých mohl mít prospěch některý ze členů věřitelského výboru, a to konkrétně společnost SARPENT, s.r.o. Přitom podle ust. § 53 insolvenčního zákona nesmí žádný z věřitelů na schůzi věřitelů hlasovat ve vlastní věci a toto ustanovení bylo nutné uplatnit i při rozhodování věřitelského výboru. Společnost SARPENT, s.r.o. tudíž nebyla oprávněna hlasovat o návrhu na zbavení povinností uložených insolvenčnímu správci prozatímním věřitelským výborem a hrubě tak porušila povinnosti uložené jí insolvenčním zákonem. Navrhovatelé se domnívají, že jakmile byla povinnost podat konkrétní odpůrčí žalobu správci prozatímním věřitelským výborem uložena, nemůže jej této povinnosti věřitelský výbor zprostit. Dále navrhovatelé uvedli, že společnost TALIATELLA BELGIQUE, Brusel a Baltis Investment, Kft, Budapešť jsou zahraniční právnické osoby a je tak otázkou dobytnosti pohledávek na náhradu škody nebo jiné újmy podle ust. § 60 odst. 1 insolvenčního zákona. Obdobná situace se týká i člena věřitelského výboru společnosti SARPENT, s.r.o., která od okamžiku svého vzniku neplní povinnost zveřejňovat v obchodním rejstříku účetní závěrku a případně další dokumenty.

Soud prvního stupně v souladu s ust. § 63 odst. 3 insolvenčního zákona neshledal důležité důvody pro odvolání celého věřitelského výboru z funkce.

Vyšel ze zjištění, že věřitelský výbor byl zvolen schůzí věřitelů konanou dne 4.6.2014. Dne 24.9.2014 byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn zápis z jednání věřitelského výboru ze dne 23.6.2014, ze kterého vyplývá, že předsedou věřitelského výboru byla zvolena společnost Baltis Investment, Kft, Budapešť. Neobstojí tak námitka navrhovatelů, že nebylo možné se na věřitelský výbor obracet s návrhy či podněty, když navíc publicita těmto návrhům navrhovatelů, a to i ve vztahu k věřitelskému výboru, byla dána jejich vždy okamžitým zveřejněním v insolvenčním rejstříku, čehož také navrhovatelé využívali. Věřitelský výbor se sešel třikrát (23.6.2014-B-99; 25.11.2014-B-155 a 22.12.2014-B-158), z obsahu dosud předložených zápisů vyplývá, že věřitelský výbor plní své povinnosti. V četnosti jednání věřitelského výboru a v časovém sledu zveřejňování zápisů z těchto jednání, poté co jsou soudu předloženy v insolvenčním rejstříku, soud nespatřoval nemožnost výkonu dohledu nad činností věřitelského výboru ani to, že by tyto skutečnosti byly v rozporu se společným zájmem věřitelů. Z předložených zápisů z jednání věřitelského výboru nevyplývá a je i ničím nepodložený závěr navrhovatelů, že by se věřitelský výbor snažil pokyny uložené správci a dlužníkovi utajit před veřejnou kontrolou, či že se snaží některé účastníky řízení jakkoliv zvýhodňovat. Proto soud prvního stupně nezjistil žádné zanedbávání povinností v podobě nečinnosti. Již odvolací soud ve svém rozhodnutí UL 66/2014-B-133 z 25.11.2014 v této věci uvedl, že správce není i nadále povinen plnit povinnosti, které mu dříve uložil prozatímní věřitelský výbor, a které z něho následně sňal věřitelský výbor (B-99). Ze zápisů z dosud uskutečněných jednání věřitelského výboru vyplynulo, že se vždy těchto jednání účastnil i insolvenční správce. Insolvenčnímu správci bylo věřitelským výborem uloženo, aby provedl revizi splnění povinností dlužníkem vůči insolvenčnímu správci, dále aby pokračoval prověřování neplatných a neúčinných právních úkonů dlužníka. Ze zápisu z jednání věřitelského výboru z 25.11.2014 současně vyplynulo, že insolvenční správce informoval věřitelský výbor s tím, že převážnou část své činnosti věnuje návrhům či podnětům navrhovatelů a současně prověřuje právní úkony dlužníka dle svého uvážení, přičemž některé z nich doporučuje k podrobnější právní analýze. Věřitelský výbor byl i zástupcem dlužníka informován o činnosti dlužníka. Z uvedených skutečností nevyplynulo,

že by věřitelský výbor nechránil společný zájem věřitelů a nepostupoval s odbornou péčí, nedohlížel na činnost insolvenčního správce a neposkytoval mu podporu, či jinak neplnil své povinnosti. Z rozhodnutí odvolacího soudu v Praze č.j. 2 VSPH 690/2014-A-48 ze dne 17.10.2014 vydaného v této věci vyplývá, že přístup správce k výkonu funkce zahrnuje nutnou profesionalitu, jehož součástí je, resp. musí být schopnost vykonávat funkci nestranně . Není proto úkolem věřitelského výboru suplovat činnost insolvenčního správce, neshledá-li k tomu závažné důvody vyplývající z okolností, které by mu byly známy. Odlišný právní názor věřitelského výboru na tuto poměrně složitou problematiku týkající se např. neplatných či neúčinných právních úkonů dlužníka oproti názoru navrhovatelů, nemůže být důvodem pro odvolání věřitelského výboru z funkce. Skutečnost, že dva ze tří členů věřitelského výboru nemají sídlo v České republice, nemohla v žádném případě tyto účastníky diskvalifikovat z možnosti být členem věřitelského výboru, a to zvláště za situace, kdy oba věřitelé mají sídlo v zemích Evropské unie. Z obsahu zápisů z jednání věřitelského výboru ani z jiné jeho činnosti nelze dovodit, že by byly dlužníku ukládány povinnosti, které jsou v zájmu pouze některých věřitelů dlužníka, a že by zde byla snaha jakékoliv takovéto pokyny utajit.

Soud prvního stupně účastníky poučil o tom, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Navrhovatelé se přesto proti tomuto usnesení odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Argumentovali zejména tím, že jsou oprávněni podat odvolání proti napadenému usnesení, přestože je soud prvního stupně nesprávně poučil, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. S ohledem na nesprávné poučení podali odvolání včas v tříměsíční lhůtě v souladu s ust. § 204 odst. o.s.ř.

Navrhovatelé zásadně nesouhlasí se závěrem soudu, podle něhož nebyl a není znemožněn výkon dohledu nad činností věřitelského výboru ostatních věřitelů, a že jednání věřitelského výboru jako celku nebo jeho jednotlivých členů nebylo a není v rozporu se společným zájmem věřitelů či s povinností jednotlivých členů věřitelského výboru vykonávat funkci s odbornou péčí. Věřitelský výbor do insolvenčního rejstříku zakládal a nadále zakládá zápisy z jeho jednání s několikaměsíčním zpožděním, a to až po urgencích některých z navrhovatelů. O tom, že proběhlo zasedání věřitelského výboru se tak navrhovatelé dozvěděli zprostředkovaně, prostřednictvím jiných podání jeho jednotlivých členů nebo insolvenčního správce. O tom, kdo byl zvolen předsedou věřitelského výboru, se navrhovatelé dokonce dozvěděli až po třech měsících, od okamžiku konání předmětného zasedání věřitelského výboru. Tímto postupem, jim bylo fakticky znemožněno vykonávat dohled nad činností věřitelského výboru. Neobstojí ani domněnka soudu, že se na věřitelský výbor mohli obracet prostřednictvím insolvenčního rejstříku, kde jejich podnětům, žádostem a námitkám byla dána publicita. Věřitelský výbor a ani jeho jednotliví členové totiž na tyto podněty, žádosti a námitky vůbec nereagovali. Například na dopis navrhovatele č. 1 ze dne 26.9.2014, aby předseda věřitelského výboru mu poskytl některé zprávy, reagoval dopisem ze dne 30.9.2014, kterým ho vyzval, aby se v této věci obrátil na insolvenčního správce. Insolvenční správce ovšem své zprávy do insolvenčního rejstříku nezaložil včas a věřitelský výbor je proto projednal opožděně a porušil tak své povinnosti.

Přitom členové věřitelského výboru tyto povinnosti opakovaně porušovali, čímž hrubě zanedbávají své povinnosti, a jsou tedy dány důvody pro jejich odvolání. Dosavadní postup předsedy věřitelského výboru, který s velkým zpožděním reaguje na žádosti navrhovatelů, ohledně poskytnutí informací a dokumentů, aby je nakonec bezdůvodně odmítl, je v příkrém rozporu s povinností jednat s odbornou péčí a chránit společný zájem věřitelů. Zápis ze zasedání věřitelského výboru ze dne 23.6.2014, na kterém bezdůvodně zprostil" věřitelský výbor insolvenčního správce a dlužníka plnění některých pokynů a úkolů uložených jim prozatímním věřitelským výborem, byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku až po více než třech měsících. Obdobně zprávy insolvenčního správce, které měly být předloženy do 23.8.2014 a 23.9.2014 byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku až po několika měsících.

Navrhovatelé dále namítali, že člen věřitelského výboru společnost SARPENT, s.r.o., hlasoval na zasedání věřitelského výboru dne 23.6.2014 proto, aby insolvenční správce nepodal odpůrčí žalobu proti úkonům dlužníka, o které se opírá pravost a výše podstatné části jeho přihlášených pohledávek. Tím, že tento člen hlasoval v záležitosti, na níž má zájem, porušil ust. § 53 insolvenčního zákona. Tímto argumentem se ovšem Krajský soud v Českých Budějovicích vůbec nezabýval, přestože se jedná o jednoznačné porušení insolvenčního zákona.

Navrhovatelé dále namítali, že dva členové věřitelského výboru, a to společnosti Baltis Investment Kft, se sídlem na adrese Bécsi Road 52.1/1, H-1036, Budapešť, Maďarsko, reg. č. 01-09-171794 a TALIATELLA BELGIQUE, se sídlem na adrese Esplanace du heysel 1, PB 94 B-1020 Brusel, Belgické království, reg. č. 0838.752.656 jsou zahraniční právnické osoby, obě založené Kyperskými společnostmi. Ani u jednoho z těchto členů věřitelského výboru nelze proto dohledat jejich konečného vlastníka a případný nárok na náhradu škody, který by mohl věřitelům poškozeným jednáním těchto členů věřitelského výboru přiznán, tak bude pravděpodobně nedobytný. Rovněž nelze ani vyloučit majetkovou nebo personální propojenost Baltis Investment Kft nebo TALIATELLA BELGIQUE s Dlužníkem, neboť se jedná o osoby se skrytou vlastnickou strukturou.

Prozatímní věřitelský výbor uložil insolvenčnímu správci a dlužníkovi některé povinnosti za účelem prověření případných neplatných nebo neúčinných právních úkonů dlužníka. Na svém zasedání dne 23.6.2014 (spis B-99) věřitelský výbor zprostil insolvenčního správce a dlužníka plnění těchto povinností uložených prozatímním věřitelským výborem. Veškeré úkony uložené prozatímním věřitelským výborem přitom mohly vést pouze ke zvýšení uspokojení věřitelů a naopak jejich neučiněním hrozí věřitelům Dlužníka vznik značné škody. Navrhovatelé nesouhlasí s tím, že věřitelský výbor byl oprávněn zprostit insolvenčního správce a dlužníka pokynů a úkolů uložených jim prozatímním věřitelským výborem, jakmile byl příslušný pokyn nebo úkol (prozatímním) věřitelským výborem uložen, je povinen jej insolvenční správce nebo dlužník splnit.

Jelikož se soud prvního stupně neztotožnil s právním názorem navrhovatelů, že věřitelský výbor nemůže především insolvenčního správce zprostit" povinnosti podat odpůrci žalobu ve smyslu ust. § 239 odst. 2 insolvenčního zákona, měl se alespoň zabývat tím, zda výše zmíněným účelovým zproštěním" bez náležitého zdůvodnění nenaplnili členové věřitelského výboru důvody pro své odvolání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je odvolání proti napadenému rozhodnutí přípustné a zda navrhovatelé jsou oprávněni odvolání podat, a dospěl k závěru, že odvolání je přípustné a bylo včas podáno oprávněnými osobami.

Podle ust. § 64 odst. 2 insolvenčního zákona může podat odvolání proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na odvolání z funkce člena věřitelského výboru osoba, která návrh podala. Jde-li o návrh podaný schůzí věřitelů, může se odvolat každý z věřitelů, který na schůzi hlasoval pro přijetí návrhu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že návrh na odvolání věřitelského výboru podali výše uvedení navrhovatelé. Proto jim v souladu s uvedeným ust. § 64 odst. 2 insolvenčního zákona přísluší právo se odvolat proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně jejich návrh na odvolání všech členů věřitelského výboru zamítl. Vzhledem k tomu, že o možnosti podat odvolání proti tomuto usnesení byli nesprávně poučeni, je jejich odvolání podané ve lhůtě uvedené v ust. 204 odst. 2 o.s.ř. včasné.

Podle § 63 odst. 3 insolvenčního z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu; podá-li však tento návrh schůze věřitelů, insolvenční soud mu vyhoví, je-li návrh v souladu se zákonem.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dne 21.1.2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ohledně věci dlužníka Via Chem Group, a.s., (dále dlužník). Usnesením ze dne 3.2.2014 (A-19) soud prvního stupně jmenoval prozatímní věřitelský výbor ve složení Město Sokolov, Městská část Prahy 6 a Městská část Praha 1. Usnesením ze dne 6.3.2014 (A-26) byl zjištěn úpadek dlužníka. Podle zápisu z jednání prozatímního věřitelského výboru ze dne 25.4.2014 (B-19) uložil prozatímní věřitelský výbor mimo jiné insolvenčnímu správci povinnost podat odpůrčí žalobu proti uvedeným úkonům, a to vůči ručitelskému prohlášení dlužníka vůči J & T Banka, a.s., s tím, že byly učiněny za účelem zvýhodnění věřitele SARPENT, s.r.o.

Podle protokolu o přezkumném jednání konaném dne 4.6.2014 (B-76) byl zvolen věřitelský výbor ve složení SARPENT, s.r.o., TALIATELLA BELGIQUE a Baltis Investment, Kft. Podle zápisu z jednání věřitelského výboru, které se konalo dne 23.6.2014, protokol byl zveřejněn 23.9.2014 (B-99), byl zvolen jeho předsedou Baltis Investment, Kft., dále věřitelský výbor mimo jiné zbavil insolvenčního správce a dlužníka povinnosti plnit dosud nesplněné úkoly a pokyny uložené prozatímním věřitelským výborem, protože tyto úkoly a pokyny jsou velmi obsáhlé, nepřehledné a nejasné. Podáním ze dne 10.10.2014, které soudu došlo dne 16.10.2014 (B-115), navrhovatelé navrhli, aby soud rozhodl o odvolání věřitelského výboru. Dne 29.12.2014 se konala další schůze věřitelského výboru za účasti dlužníka (B-155), jejímž předmětem byla zpráva insolvenčního správce ohledně návrhu na provedení analýz vybraných úkonů dlužníka. Další jednání věřitelského výboru následovalo dne 30.12.2014. Dne 9.1.2015 se konala druhá schůze věřitelů (B-163). Podle zápisu třetí schůze věřitelů, která se konala dne 23.2.2015 (B-195) tato schůze věřitelů nepřijala návrh na odvolání věřitelského výboru.

Za důvody, pro které by insolvenční soud mohl odvolat věřitelský výbor, lze především považovat skutečnost, že věřitelský výbor, nechrání společný zájem věřitelů, neplní povinnosti uvedené v ust. § 58 odst. 2 insolvenčního zákona, zejména že by nedohlížel na činnost insolvenčního správce, neposkytoval by mu podporu při jeho činnosti, neudělil by insolvenčnímu správci nebo dlužníkovi s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, neschvaloval by průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, nerozhodoval by o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, neplnil by úkoly stanovené insolvenčním zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem.

Odvolací soud nejprve konstatuje, že není důvodná námitka navrhovatelů, že jim a ostatním věřitelům byl znemožněn dohled nad činností věřitelského výboru a že by věřitelský výbor nechránil společný zájem všech věřitelů. Již ze skutečnosti, že od doby, kdy byl věřitelský výbor zvolen, se konaly dvě schůze věřitelů, je tak zřejmé, že věřitelé mají možnost na činnost věřitelského výboru dohlížet. Ze skutečnosti, že na schůzi konané dne 23.2.2015 věřitelé odmítli odvolání věřitelského výboru plyne, že ostatní věřitelé jsou spokojeni s prací věřitelského výboru a sami nevidí, na rozdíl od navrhovatelů, důvod pro odvolání věřitelského výboru a nemají za to, že by věřitelský výbor nehájil jejich zájmy. Pochybení, spočívající v tom, že některé zápisy z jednání věřitelského výboru jsou zveřejňovány opožděně a že včas nebyla oznámena volba předsedy věřitelského výboru, nemůže být důvodem pro odvolání věřitelského výboru. Je proto na soudu prvního stupně, aby v rámci své dohlédací činnosti věřitelský výbor na toto pochybení upozornil. Z výše uvedených zápisů z jednání věřitelského výboru je také zřejmé, že plní povinnosti podle ust. § 58 odst. 2 insolvenčního zákona.

Dále není důvodná námitka, že člen věřitelského výboru společnost SARPENT, s.r.o., hlasoval na zasedání věřitelského výboru dne 23.6.2014 pro to, aby insolvenční správce nepodal odpůrčí žalobu proti úkonům dlužníka, protože měl na tom zájem a porušil tak ust. § 53 insolvenčního zákona. Ze zápisu věřitelského výboru ze dne 23.6.2014 vyplývá, že věřitelský výbor mimo jiné zbavil insolvenčního správce a dlužníka povinnosti plnit dosud nesplněné úkoly a pokyny uložené prozatímním věřitelským výborem, protože tyto úkoly a pokyny jsou velmi obsáhlé, nepřehledné a nejasné. Z uvedeného zápisu nelze dovodit, že by uvedený člen tím, že hlasoval pro uvedený návrh, hlasoval ve vlastní věci, protože v tomto případě pouze hlasoval o tom, zda insolvenční správce a dlužník jsou povinni splnit povinnosti uložené prozatímním věřitelským výborem.

Rovněž není důvodná námitka navrhovatelů, že řádný věřitelský výbor nemůže insolvenčního správce a dlužníka zprostit povinnosti plnit dosud nesplněné úkoly a pokyny uložené prozatímním věřitelským výborem. Už ze skutečnosti, že prozatímní věřitelský výbor je jmenován insolvenčním soudem, a tedy nebyl zvolen věřiteli, lze dovodit, že poté co je věřiteli zvolen řádný věřitelský výbor, může tento řádný věřitelský výbor zaujmout odlišná stanoviska a změnit či odvolat rozhodnutí prozatímního výboru.

Ze skutečnosti, že někteří členové věřitelského výboru mají sídlo v jiné členské zemi evropské unie, nelze dovozovat, že nebudou svoji funkci řádně vykonávat a domnívat se bez dalších souvislostí, že výkonem této funkce způsobí škodu.

Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně je toho názoru, že v řízení nebylo zjištěno, že by věřitelský výbor nechránil společný zájem věřitelů nebo neplnil povinnosti vyplývající z ust. § 58 odst. 2 insolvenčního zákona. Uvedená drobná pochybení nejsou důvodem pro odvolání věřitelského výboru z jeho funkce.

Na základě těchto zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání důvodné není, a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. listopadu 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková