1 VSPH 567/2016-B-35
KSPH 38 INS 17990/2013 1 VSPH 567/2016-B-35

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Čestmír Brožek, nar. 6. ledna 1958, bytem Vojkovice 63, o odvolání JUDr. Věry Sedloňové, insolvenční správkyně, sídlem Praha 3, Sudoměřská 46, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 17990/2013-B-27 ze dne 1. března 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 17990/2013-B-27 ze dne

1. března 2016 s e z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku udělil insolvenční správkyni JUDr. Věře Sedloňové (dále jen odvolatelka ) souhlas k vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí-nemovitosti parc. č. st. 251 se všemi součástmi a příslušenstvím, především s rozestavěnou stavbou, nemovitosti parc. č. 208/60, v k. ú. Vojkovice u Kralup nad Vltavou, zapsané na LV č. 350 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník (dále jen nemovitosti ), zajištěnému věřiteli Hypoteční bance, a.s., se sídlem 150 57 Praha 5, Radlická 333/150, IČO 13584324, ve výši 1.253.533,48 Kč, bodě II. výroku uložil odvolatelce související povinnosti a v bodě III. výroku přiznal odvolatelce zálohu odměny ve výši 121.171.02 Kč s tím, že bude uhrazena ze zpeněžení nemovitostí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 26. 6. 2013 zahájeno insolvenční řízení dlužníka. Usnesením ze dne 11. 12. 2013 (A-13) soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne 28. 2. 2014 (B-15) bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Odvolatelka podala návrh na udělení souhlasu k vydání části výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěnému věřiteli Hypoteční bance, a.s. Celková výše přihlášené pohledávky zajištěného věřitele činila 2.492.167,24 Kč, pohledávka byla duplicitně přihlášena do insolvenčního řízení manželky dlužníka a bude uspokojována v obou insolvenčních řízeních.

Nemovitosti byly prodány za cenu 3.512.000,-Kč, do řízení náleží polovina tj. 1.756.000,-Kč. Náklady spojené se správou a zpeněžením činily 2.477,50 Kč.

Soud v souladu s § 1 odst. 2 vyhl.č. 3132007 Sb. určil odměnu odvolatelky ve výši 121.171,02 Kč, částku určenou k výplatě zajištěnému věřiteli (1.253.533,48 Kč) a rozhodl o vyplacení zálohy odvolatelce ve výši 121.171.02 Kč.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a namítala odvolací důvody podle § 205 odst. 1 písm. c) a f) o.s.ř. Namítala, že dne 2. 2. 2016 byl soudu předložen návrh na vydání souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, v němž z důvodu administrativního pochybení absentovala daň z nabytí nemovitostí ve výši 70.240,-Kč. Po předložení návrhu na vydání výtěžku zpeněžení byla odvolateli doručena faktura č. 20160103 ze dne 22. 2. 2016 na částku 175.600,-Kč, v níž realitní zprostředkovatel NEXT REALITY GROUP, a.s. vyúčtoval za poskytnuté realitní služby za prodej nemovitostí, které byly z jedné poloviny (87.800,-Kč) hrazeny z majetkové podstaty dlužnice Jany Brožkové (sp.zn. KSPH 38 INS 17996/2013) a z jedné poloviny z majetkové podstaty dlužníka. Protože tato pohledávka za majetkovou podstatou byla uplatněna až po předložení návrhu na vydání výtěžku zpeněžení, nebyla do návrhu zahrnuta. Odvolatelka dále provedla správný výpočet částky k vydání zajištěnému věřiteli (1.253.533,48 Kč), výpočet zálohy na odměnu za zpeněžení (121.171,02 Kč), výpočet nákladů spojených se správou a zpeněžením a udržováním majetkové podstaty (160.517,50 Kč) a výpočet hyperochy určené k výplatě dlužníkovi (220.778,-Kč). Namítala, že usnesení o vydání souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení musí obsahovat rovněž výrok o výši nákladů spojených se zpeněžením a výši nákladů spojených s udržováním a správou zajištěných majetkových hodnot, jinak je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům:

Podle § 298 odst. 1 IZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2).

Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3).

Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4).

Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 5).

Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3 (odst. 6).

Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že podáním ze dne 1. 2. 2016 odvolatelka požádala soud I. stupně k vydání souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli Hypoteční banka, a.s. ve výši 1.253.533,48 Kč. Na základě pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení byly nemovitosti dlužníka zpeněženy za částku 3.512.200,-Kč, nemovitosti se nachází ve společném jmění manželů, polovina z kupní ceny činila 1.756.000,-Kč. Náklady spojené se správou majetkové podstaty činily 383,-Kč, náklady spojené se zpeněžením činily 2.094,-Kč. Celkem náklady spojené se správou a zpeněžením činily 2.477,50 Kč. Odměna insolvenční správkyně (odvolatelky) činila 145.370,49 Kč. Zajištěnému věřiteli byla určena částka 1.608.152,01 Kč a hyperocha činila 354.618,53 Kč.

Z odůvodnění napadeného usnesení plyne, že soud I. stupně bez dalšího převzal původní (chybný) návrh odvolatelky, jenž mu posloužil co podklad pro vydání rozhodnutí dle § 298 IZ, ač se jeví být zřejmým, že v něm absentovaly údaje, u nichž by při řádném běhu věcí bylo lze důvodně předpokládat, že je obsahovat bude, totiž daň z nabytí nemovitosti a cenu za poskytnuté realitní služby. Jakkoli jde především k tíži odvolatelky, že její návrh z 1. 2. 2016 zahrnoval v části týkající se nákladů spojených se zpeněžením nemovitosti toliko položky inzerce nemovitosti (2.040,-Kč) a správní poplatky (54,50Kč), bylo přece jenom namístě v rámci dohledu před udělením souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení požádat odvolatelku o vysvětlení této celkem očividné neúplnosti jejího podání, neboť celkovou takto uplatňovanou sumu (2.094,50Kč) nebylo lze mít za postačující.

Objasnilo-li se následně, že soud I. stupně v napadeném rozhodnutí nereflektoval náklady spojené se zpeněžením nemovitostí (kam spadá i otázka daně z nabytí nemovitosti a otázka nákladů spojených s realitními službami ve vztahu k nemovitostem) výlučně co důsledek ztotožnění se s (z důvodu administrativního pochybení) vadným návrhem, s nímž se bez bližšího přezkoumání víceméně identifikoval, shledal odvolací soud důvody pro postup podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a proto usnesení ze dne 1. 3. 2016 zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. května 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. Za správnost vyhotovení: předseda senátu Bc. Jiří Slavík