1 VSPH 553/2012-A-15
KSLB 57 INS 3041/2012 1 VSPH 553/2012-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Kořenov, PSČ 468 49, Kořenov 667, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 57 INS 3041/2012-A-10 ze dne 28. března 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 57 INS 3041/2012-A-10 ze dne 28. března 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením uložil dlužníku, jehož insolvenční návrh byl soudu doručen dne 27. ledna 2012, povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

Podle odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud dlužníku s odkazem na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), vyložil smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení, když především zdůraznil, že v jeho průběhu je nutné zajistit prostředky na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce (případně předběžného správce), a není možné případným řízením zatížit pouze státní rozpočet. Povinnost zaplatit zálohu je přitom dlužníku ukládána ve fázi řízení, kdy je nejisté, zda mu bude povoleno oddlužení (§ 397 odst. 1 IZ) a zda v důsledku toho nedojde k prohlášení konkursu (§ 396 odst. 1 IZ), nebo zda nedojde k tomu, že soud povolené oddlužení neschválí a rozhodne o prohlášení konkursu (§ 405 IZ), anebo zda po schváleném oddlužení nedojde k přeměně oddlužení v konkurs (§ 418 IZ). V té souvislosti zmínil dlužníkovu majetkovou situaci plynoucí z obsahu spisu, když poukázal na to, že dlužník uzavřel úvěrovou smlouvu s Českomoravskou stavební spořitelnou, a.s., přičemž tento úvěr není splácen a dlužná částka dosahuje výše cca 1.632.791,-Kč. Tento úvěr je zajištěn nemovitostmi ve výlučném vlastnictví otce dlužníka.

Pro případ konkursu není možné s dostatečnou jistotou předvídat, jaké výdaje z podstaty si vyžádá její zjišťování a správa, a jaké budou výdaje insolvenčního správce, jehož odměna činí při řešení úpadku konkursem (stejně jako při oddlužení) dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Za této situace soud shledal odpovídající vyměřit dlužníku zálohu ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že není schopen nyní uhradit požadovanou částku 10.000,-Kč, a proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a zálohu snížil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle něhož insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Záloha na náklady insolvenčního řízení uložená podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. ani v zákonu o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy.

S ohledem na majetkové a finanční poměry dlužníka soud I. stupně nepochybil, když přistoupil k uložení povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení tak, aby pro další průběh řízení byly zajištěny materiální předpoklady. S ohledem na počet věřitelů, celkovou výši závazků a finanční možnosti dlužníka dospěl soud I. stupně rovněž ke správnému závěru, že pro úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení bude odpovídající záloha ve výši 10.000,-Kč, přičemž odvolací soud vzal zároveň v potaz, že od vydání napadeného rozhodnuti již uplynula lhůta delší dvou měsíců, v jejímž průběhu si dlužník mohl potřebné prostředky opatřit.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 30. května 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová