1 VSPH 551/2011-P125-11
KSUL 44 INS 1363/2009 1 VSPH 551/2011-P125-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka SEVEROČESKÁ ARMATURKA, a.s., IČ 00008885, sídlem Ústí nad Labem, Jateční 1588/49, o odvolání věřitele č. 125 Ing. Bronislava Ciencialy, MBA, bytem Brno, Rostislavovo náměstí 150/25, zast. Mgr. Danielem Tomíčkem, advokátem, sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Občanská 16, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. března 2011, č.j. KSUL 44 INS 1363/2009-P125-4,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. března 2011, č.j. KSUL 44 INS 1363/2009-P125-4, se v bodě II. výroku mění tak, že se věřiteli č. 125 Ing. Bronislavu Ciencialovi, MBA povinnost zaplatit ve prospěch majetkové podstaty částku 21.232.569,94 Kč neukládá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem pod bodem I. výroku odmítl přihlášku věřitele č. 125 Ing. Bronislava Ciencialy, MBA (dále jen odvolatel) co do výše 21.232.569,94 Kč a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení končí účast odvolatele v insolvenčním řízení, a pod bodem II. výroku odvolateli uložil povinnost zaplatit ve prospěch majetkové podstaty částku 21.232.569,94 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám insolvenčního správce dlužníka SEVEROČESKÁ ARMATURKA, a.s. (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 15.7.2009 (A-38) byl zjištěn úpadek dlužníka, že usnesením ze dne 27.8.2009 (B-18) byl na jeho majetek prohlášen konkurs (téhož dne se též konalo přezkumné jednání a první schůze věřitelů) a že na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 7.1.2010 byla zjištěna pohledávka odvolatele.

Soud I. stupně dospěl k závěru, že přihláška odvolatele neměla být zařazena do seznamu přihlášených pohledávek a neměla být ani přezkoumána, neboť jeho pohledávka ve výši 21.232.569,94 Kč byla přihlášena jako podmíněná pro případ, že by věřitelka CITIBANK, a.s. (dále jen věřitelka) požadovala po odvolateli plnění z titulu jeho ručení za závazek dlužníka vzniklý ze smlouvy o úvěru, když tutéž pohledávku přihlásila též věřitelka v přihlášce č. 123. Soud I. stupně citoval § 183 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a shledal, že odvolatel splnil pouze první podmínku, když přihlásil svoji pohledávku jako podmíněnou, druhá podmínka však splněna nebyla, neboť věřitelka rovněž přihlásila svoji pohledávku. Proto soud I. stupně postupoval dle § 185 IZ a přihlášku odvolatele odmítl a ukončil mu účast v insolvenčním řízení. Vzhledem k tomu, že odvolatel na schůzi věřitelů konané dne 27.8.2009 vykonával práva spojená s nezajištěnou pohledávkou, když hlasoval při volbě zástupce věřitelů, a jeho přihláška neměla být zařazena do seznamu přihlášených pohledávek ani neměla být přezkoumána, uložil soud I. stupně odvolateli povinnost podle § 178 IZ zaplatit do majetkové podstaty 21.232.569,94 Kč, tedy částku, o kterou jeho přihlášená pohledávka převýšila rozsah, v němž mohla být zjištěna.

Jen proti bodu II. výroku usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby ho odvolací soud zrušil. Zrekapituloval, že přihláškou č. 125 přihlásil do insolvenčního řízení svoji podmíněnou pohledávku ve výši 21.232.569,94 Kč z titulu ručení, že přihláškou č. 123 přihlásila pohledávku ve stejné výši též věřitelka, jíž ručil za závazek dlužníka, že na přezkumném jednání konaném dne 27.8.2009 jeho pohledávka nebyla přezkoumána a byla zjištěna až následně na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 7.1.2010. Měl zato, že podle § 178 IZ lze postupovat jen u pohledávek, které mají být přezkoumány, a nikoliv v jeho případě, když jeho pohledávka neměla být přezkoumána a měla být odmítnuta ještě před přezkumným jednáním. Nadto jeho pohledávka byla zjištěna ve 100% výši, a nikoliv ve výši menší než 50 %. Dle jeho názoru nelze přenášet pochybení a nedostatečnou rychlost soudu I. stupně na jeho bedra v situaci, kdy jeho přihláška nebyla zavčas odmítnuta, bylo mu nesprávně umožněno s ní vykonávat hlasovací práva.

Bývalý insolvenční správce Ing. Aleš Klaudy ve vyjádření k odvolání vysvětloval svůj postup při přezkoumání některých pohledávek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 178 IZ bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Z citovaného ustanovení jsou zřejmé podmínky, za nichž insolvenční soud uloží věřiteli povinnost zaplatit ve prospěch majetkové podstaty částku, o kterou jím přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

V daném případě z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že odvolatelem přihlášená podmíněná pohledávka z titulu ručení (P125) byla zjištěna v plné výši 21.232.569,94 Kč (B-35), a nikoliv ve výši menší než 50 % přihlášené částky. Za popsaného stavu-kdy insolvenční soud umožnil přezkoumání a zjištění této pohledávky (duplicitně) v plné výši (§ 183 odst. 3 IZ)-nelze odvolateli uložit sankci podle § 178 IZ. Na věci nic nemění skutečnost, že podmíněná pohledávka odvolatele neměla být přezkoumána ani zjištěna (v situaci, kdy již byla zjištěna pohledávka věřitelky, jejíž uspokojení odvolatel zajišťoval svým ručením), že přihláška této pohledávky již byla pravomocně odmítnuta a odvolateli byla ukončena účast v insolvenčním řízení (pod bodem I. výroku napadeného usnesení) a ani to, že odvolatel vykonával práva spojená s nezjištěnou pohledávkou, když hlasoval na schůzi věřitelů konané dne 28.8.2009, na níž byl zvolen a soudem I. stupně potvrzen do funkce náhradníka člena věřitelského výboru (B-17, B-18).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení v bodě II. výroku změnil způsobem ve výroku uvedeným, když bod I. výroku nebyl odvoláním napaden a je již v právní moci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 16. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová