1 VSPH 550/2011-A-54
KSLB 76 INS 14873/2010 1 VSPH 550/2011-A-54

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano , podnikatelky, bytem Česká Lípa, Dubnice 100, IČ 73091294, zahájené na návrh navrhovatele UniCredit Bank Czech Republik, a.s., IČ 64948242, sídlem Praha 1, Na Příkopě 858/20, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 19. dubna 2011, č.j. KSLB 76 INS 14873/2010-A-45,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 19. dubna 2011, č.j. KSLB 76 INS 14873/2010-A-45, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nevyhověl žádosti Petry anonymizovano (dále jen dlužnice) o ustanovení zástupce.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 7.12.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení k návrhu navrhovatele UniCredit Bank Czech Republik, a.s. (dále jen navrhovatel), jemuž se dlužnice bránila vyjádřením ze dne 27.12.2010, v němž uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a že Radek Michálek má zájem o její zastavenou nemovitost (rodinný dům v Rožnově pod Radhoštěm) a má uzavřenou dohodu s navrhovatelem o převzetí jejího závazku ze zástavní smlouvy. Usnesením ze dne 3.2.2011 ustanovil soud I. stupně dlužnici předběžného insolvenčního správce, omezil ji v nakládání s nemovitým majetkem a přikázal osobám, které mají závazky vůči dlužnici, aby je plnily k rukám předběžného insolvenčního správce. Z jednání nařízeného na den 18.3.2011 se dlužnice omluvila z důvodu nemoci dítěte. Soud I. stupně žádosti dlužnice vyhověl a jednání odročil na den 7.4.2011. Dlužnice však opět požádala o odročení jednání nařízeného na den 7.4.2011 z důvodu, že má malé děti a kojí, a současně požádala o ustanovení obhájce ex offo, protože má tři děti, a to ve věku 7,5 let, 3 roky a mladší jednoho roku.

Soud I. stupně cituje § 30 o.s.ř. žádost dlužnice neshledal důvodnou především proto, že insolvenční řízení není řízením s povinným zastoupením nebo že by ustanovení zástupce z řad advokátů bylo odůvodnitelné ochranou zájmů dlužnice. Z dosavadního průběhu řízení dospěl k závěru, že účelem podání žádosti o ustanovení zástupce je jen oddálení projednání úpadku dlužnice, jež s ustanoveným předběžným správcem nespolupracuje a snaží se získat čas pro další jednání mezi insolvenčním navrhovatelem a Radkem Michálkem.

Jako důvod pro ustanovení zástupce dlužnice uvedla, že má malé děti a není schopna si zajistit jejich hlídání, neuvedla však žádné konkrétní okolnosti, které jí brání zajistit si hlídání dětí, např. rodinné poměry apod. Dále uvedla, že je rozvedená (neuvedla však, zda je samoživitelkou), a v přehledu svých příjmů uvedla, že pobírá jen rodičovský příspěvek ve -2-KSLB 76 INS 14873/2010 výši 7.600,--Kč, který je vyplácen bez ohledu na výši příjmů rodiny. Ačkoliv má dlužnice tři nezletilé děti, nepobírá žádné jiné sociální dávky (např. přípěvek na bydlení, sociální příplatek apod.), z čehož soud I. stupně usoudil, že dlužnice bydlí ve společné domácnosti s jinou osobou s dostatečným příjmem. Proto s ohledem na věk dětí dlužnice (2009 a 2010) a na skutečnost, že dlužnice zmínila jen soudní rozhodnutí o výchově a výživě k nejstaršímu dítěti, soud I. stupně dedukoval, že dlužnice žije ve společné domácnosti s otcem mladších dětí a neuvěřil jejímu tvrzení, že není schopna si zajistit hlídání dětí po dobu nezbytně nutné účasti u soudního jednání. Současně neshledal existenci důvodů na straně dlužnice, jež by odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků, když vedle jediného příjmu (rodičovského příspěvku) vlastní dlužnice nemovitý majetek, jenž je sice předmětem exekučního řízení, ale lze ho dočasně pronajmout, a když dlužnice bydlí v České Lípě a rodinný domek zřejmě neobývá, přičemž nevyloučil, že by domek již pronajala a tento příjem záměrně zatajuje. Konstatoval, že seznam majetku dlužnice ze dne 27.12.2010 není úplný, a proto jí ustanovil předběžného správce, kterému však na jeho výzvy odmítá předat seznam svého majetku. Proto soud I. stupně uzavřel, že na úhradě základních potřeb dlužnice (bydlení a výživě nezletilých dětí) se nutně podílí další osoba s dostatečným příjmem a že příjem dlužnice ve výši 7.600,-Kč je dostačující k tomu, aby si dlužnice mohla z vlastních zdrojů zajistit zastoupení u soudního jednání.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci se dlužnice včas odvolala. Namítala, že není rozhodující, s kým žije ve společné domácnosti, a zdůrazňovala, že její příjem činí jen 7.600,-Kč a že se nemůže zúčastnit soudního jednání, neboť si ze svého příjmu nemůže zajistit hlídání dětí ani advokáta, když její druh a otec jejích dvou nejmladších dětí nemůže z pracovních a osobních důvodů s nimi sám zůstat, natož když ještě kojí. Popírala, že by odmítala na výzvy správce sepsat svůj majetek nebo že by zatajovala své příjmy. Pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že seznam jejího majetku není úplný, zajímá ji, z jakých zdrojů toto zjistil, neboť patrně se jedná o pomluvu. Závěrem uvedla, že se nesnaží oddalovat projednání svého úpadku, ale brání se toliko jednostrannému a protiprávnímu jednání soudu I. stupně, jenž porušuje její ústavní právo na obhajobu a spravedlivý proces.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že není opodstatněno.

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.), nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Z § 30 o.s.ř. plyne, že účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků dle § 138, ustanoví předseda senátu na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. určuje, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. -3-KSLB 76 INS 14873/2010

Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že při rozhodování o ustanovení advokáta jako zástupce účastníka přihlíží soud nejen k majetkovým a sociálním poměrům žadatele, ale i k povaze uplatněného nároku, to znamená i ke skutečnosti, zda ve věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva půjde tehdy, jestliže je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že žádost dlužnice o ustanovení obhájce ex offo ze dne 30.3.2011 (A-39) byla odůvodněna toliko tím, že si dlužnice k nařízenému jednání na den 7.4.2011 nedokáže zařídit hlídání svých tří dětí ve věku do jednoho roku, 2 roky a 7,5 let, když jedno dítě má nemocné a další kojí a nemůže je vzít s sebou k soudnímu jednání.

Odvolací soud především konstatuje, že dlužnicí uváděné důvody mohou mít svoji váhu toliko pro posouzení její žádosti o odročení nařízeného jednání, nemohou však obstát jako důvod pro ustanovení zástupce z řad advokátů, když dlužnice ve svém návrhu neuvedla žádné významné skutečnosti, pro něž by ji bylo lze ustanovit zástupce ve smyslu § 30 a § 138 o.s.ř. Ostatně k nařízenému jednání se může dlužnice nechat zastoupit nejen advokátem, ale též kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům-obecným zmocněncem, např. otcem svých nezletilých dětí (§ 27 odst. 1 o.s.ř.).

Ze spisu odvolací soud ověřil, že v potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 9.4.2011 (A-44) dlužnice uvedla, že bydlí v České Lípě, její příjem za poslední zdaňovací období a po odečtení daně činil 138.000,-Kč, ke dni 9.1.2011 přerušila podnikatelskou činnost na 4 roky, pobírá státní sociální podporu-rodičovský příspěvek ve výši 7.600,-Kč, z majetku větší hodnoty dlužnice uvedla toliko rodinný domek v Rožnově pod Radhoštěm, jenž je v dražbě, má 3 nezletilé děti, k nimž má vyživovací povinnost, a 6 věřitelů, jimž dluží přes 3,2 milionů Kč, v roce 2008 se rozvedla, její zaměstnavatel je v insolvenčním řízení, odešla na mateřskou dovolenou, jiný příjem nemá a jako OSVČ se jí příliš nedařilo. Z dlužnicí uvedených údajů vyplývá, že dlužnice není nemajetná, neboť vlastní rodinný domek a v minulém roce dosáhla příjmů ve výši 138 tisíc Kč. Jinými slovy řečeno, protože dlužnice nenaplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 o.s.ř., soud I. stupně jejímu návrhu na ustanovení zástupce správně nevyhověl.

Pokud jde o ničím nedoložená tvrzení dlužnice uvedená v jejím odvolání, nejsou s to vyvrátit shora uvedená zjištění odvolacího soudu.

Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 17. května 2011

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová