1 VSPH 533/2011-A-14
KSUL 70 INS 3391/2011 1 VSPH 533/2011-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem Jílové u Děčína, Spojová 265, IČ 72724811, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. dubna 2011, č.j. KSUL 70 INS 3391/2011-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. dubna 2011, č.j. KSUL 70 INS 3391/2011-A-7, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil insolvenční řízení dlužnice Petry anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 2.3.2011 podala dlužnice návrh na povolení oddlužení spojený s insolvenčním návrhem, jenž shledal perfektním, a že usnesením ze dne 4.3.2011 (A-5), jež bylo dlužnici doručeno dne 9.3.2011, jí uložil povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho právní moci. Protože záloha nebyla zaplacena, postupoval soud I. stupně podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala obnovení insolvenčního řízení a vydání nového usnesení o uložení zálohy. Namítala, že usnesení o uložení zálohy jí nebylo doručeno dne 9.3.2011, ale až dne 15.3.2011, že poté telefonicky kontaktovala soud I. stupně, neboť momentálně byla na nemocenské a pobírala dávky, jež sotva stačily na její životní potřeby a potřeby jejích dvou dětí, a že požadovala, aby mohla zálohu složit ve dvou splátkách po 1.000,-Kč, a dostalo se jí ujištění, že tak může učinit. Dne 1.4.2011 ukončila svoji pracovní neschopnost a znovu nastoupila do zaměstnání v očekávání zlepšení své finanční situace. Za tohoto stavu jí však bylo doručeno napadené usnesení o zastavení řízení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě -2-KSUL 70 INS 3391/2011 zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy dle § 108 IZ je především překlenout po rozhodnutí o úpadku nedostatek finančních prostředků potřebných k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (srovnej § 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje, jen pokud jde o insolvenčního navrhovatele odlišného od dlužníka, který je jeho zaměstnancem a jehož pohledávka uplatněná v návrhu spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

V daném případě odvolací soud ze spisu ověřil, že usnesením ze dne 4.3.2011 (A-5), jež bylo dlužnici doručeno dne 9.3.2011 vhozením do domovní schránky (§ 50 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud I. stupně dlužnici povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho právní moci. Zároveň ji poučil o následku v případě nesplnění této povinnosti i o jejím právu napadnout toto rozhodnutí odvoláním, jež dlužnice nevyužila. Ze záznamu účtárny soudu I. stupně ze dne 7.4.2011 (A-6) vyplývá, že dlužnice zálohu nesložila.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo je nezastaví a event. přikročí k vymáhání vyměřené zálohy. V daném případě měl soud I. stupně zjevně zato, že pro pokračování insolvenčního řízení nemá-v důsledku nezaplacení zálohy na jeho náklady-vytvořeny podmínky, a proto je zastavil.

Odvolací soud se s postupem soudu I. stupně zcela ztotožňuje v situaci, kdy se z obsahu insolvenčního spisu ukazuje, že dlužnice peněženími prostředky ani významnějším zpeněžitelným majetkem nedisponuje a lze dovodit, že by při vymáhání vyměřené zálohy soud I. stupně nebyl úspěšný.

Jestliže soud I. stupně za této situace zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužnice, pak rozhodl správně a odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 12. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová