1 VSPH 515/2011-A-25
KSPL 27 INS 12295/2010 1 VSPH 515/2011-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Jaroslava Komory, anonymizovano , anonymizovano , bytem Plzeň, Borůvková 11, do něhož vstoupilo státní zastupitelství, zahájeném na návrh NLB Factoring, a.s., sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Gorkého 3037/2, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. března 2011, č.j. KSPL 27 INS 12295/2010-A-16,

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28.3.2011, č.j. KSPL 27 INS 12295/2010-A-16, v bodě I. výroku rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka Ing. Jaroslava Komory, anonymizovano (dále jen dlužník), v bodě II. výroku ustanovil insolvenčním správcem Ing. Vladimíra Nechutného a v bodě III. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. V navazujících bodech IV. až VI. výroku vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku, a aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště poskytovaly plnění pouze insolvenčnímu správci, nikoli dlužníkovi. V bodě VII. výroku nařídil přezkumné jednání, v bodě VIII. výroku svolal schůzi věřitelů a v bodě IX. výroku konstatoval, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku.

Jen proti bodům VII. a VIII. výroku, jímž bylo nařízeno přezkumné jednání a svolána schůze věřitelů, se dlužník odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Připomněl, že dne 14.12.2010 podal návrh na povolení oddlužení, o němž měl soud I. stupně sám rozhodnout, neboť insolvenční zákon (dále jen IZ) v takové situaci nepřiznává schůzi věřitelů oprávnění hlasovat o způsobu řešení jeho úpadku. Z toho dovozoval, že předmět jednání schůze věřitelů je v rozporu se zákonem, a proto nemůže proběhnout nejen schůze, ale též přezkumné jednání, neboť přihlášené pohledávky nelze platně přezkoumat, a do rozhodnutí odvolacího soudu nelze v insolvenčním řízení pokračovat. V kontextu dosavadního průběhu řízení měl zato, že dochází systematicky k porušování jeho základních práv a svobod, neboť soud I. stupně ignoruje jeho stanoviska a procesní návrhy. Vyjádřil názor, že výrok o ustanovení insolvenčního správce je nepřezkoumatelný stejně jako ostatní výroky, jež však odvoláním nenapadá, a že budou-li přihlášené pohledávky zjištěny insolvenčním správcem, bude tím nevratně poškozen, neboť problematika posuzování duplicitních nepodmíněných přihlášek dosud nemá jednoznačný výklad. Výsledkem pak může být postup směřující nikoliv k jeho oddlužení, ale k protiprávnímu prohlášení konkursu.

Odvolání není přípustné.

Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. g) IZ musí rozhodnutí o úpadku obsahovat výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů je obligatorní náležitostí usnesení o zjištění úpadku dlužníka a tento výrok je svojí povahou usnesením, jímž se upravuje vedení řízení a proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). Na věci nic nemění nepřesná informace poskytnutá soudem I. stupně, jenž v poučení o opravných prostředcích v napadeném usnesení mj. uvedl, že proti ostatním výrokům usnesení se může odvolat pouze dlužník .

Odvolací soud proto postupoval podle § 218 písm. c) o.s.ř. a za použití § 7 IZ odvolání dlužníka odmítl.

Odvolací soud nicméně považoval za vhodné soudu I. stupně autoritativně připomenout, že podle § 148 odst. 3 IZ spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu jeho řešení, jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podal návrh na povolení oddlužení. V dané věci dlužník v návrhu na povolení oddlužení (B-6) v kolonce č. 21 a 22 vyznačil, že návrh na povolení oddlužení podal zároveň též jako insolvenční návrh pro hrozící úpadek a podrobně popsal jeho okolnosti, což soud I. stupně zjevně přehlédl a v usnesení o zjištění úpadku opomněl rozhodnout též o způsobu jeho řešení. Toto pochybení lze reparovat k odvolání dlužníka, které možno podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) považovat za návrh na doplnění usnesení o zjištění úpadku, především doplňujícím usnesením (§ 166 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.), jež by měl soud I. stupně vydat bez zbytečného odkladu, a to ještě před svolanou schůzí věřitelů (24.5.2011).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 10. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová