1 VSPH 505/2011-A-13
KSPH 41 INS 4875/2011 1 VSPH 505/2011-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci navrhovatele-dlužníka: Ivan Horváth, nar. 20.ledna 1957, bytem Byšická 171, 277 16 Všetaty-Přívory, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 4875/2011-A-8 ze dne 29. března 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 4875/2011-A-8 ze dne 29. března 2011 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění usnesení zejména uvedl, že dne 23.3.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, který však v rámci kolonky č. 21 návrhu neobsahoval podstatné okolnosti osvědčující úpadek dlužníka a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 22/2009-A-21 ze dne 20.5.2010 s tím, že tento nedostatek vedl k rozhodnutí dle § 128 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že napadenému usnesení nerozumí a že kdyby měl dostatek finančních prostředků, insolvenční návrh by nepodával. Navrhoval, aby jeho návrh byl znovu projednán a aby mohl urovnat vztahy se svými věřiteli.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Z obsahu odvolání odvolací soud dovodil, že se dlužník s tímto usnesením neztotožnil a podaným odvoláním se domáhal jeho zrušení či změny.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ).

Co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 12-17 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 12-17 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v č. 14 a 16 náležitosti seznamů závazků nemá.

Podle § 104 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009, sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že v rámci kolonky č. 21 formuláře návrhu na povolení oddlužení sice dlužník pouze uvedl, že je v prodlení od roku 2009, nicméně k insolvenčnímu návrhu připojil podání ze dne 21.3.2011, ve kterém zevrubně popsal svoji úpadkovou situaci, zejména uvedl své věřitele, výše závazků, své výdělečné poměry, osobní a majetkovou situaci i průběh vzniku úpadkové situace, tedy zejména uvedl, že jeho měsíční mzda činí 10.000,-Kč, že byl převeden na práci traktoristy z práce lépe placené u Z.D.Dřísy, že žije v nájemním bytě se svojí matkou, že jeho závazky vznikly v době, kdy se snažil řešit závazky své pozdější ženy, se kterou se rozvedl. Byť toto podání není výslovně označeno jako příloha insolvenčního návrhu, z jeho obsahu tato skutečnost jednoznačně plyne, a proto jej bylo možné považovat za doplnění již podaného insolvenčního návrhu, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Skutečnost, že dlužník toto podání jako součást insolvenčního návrhu zamýšlel, lze dovodit i z toho, že toto podání uvedl v rámci seznamu příloh k insolvenčnímu návrhu, přičemž bylo v rámci seznamu příloh označeno jako vyjádření k dané situaci.

Odvolací soud proto nesdílí závěr insolvenčního soudu o nezbytnosti návrh dlužníka odmítnout, neboť i případné dílčí nedostatky insolvenčního návrhu by bylo lze doplnit obsahem seznamu jeho závazků, které jsou doloženy listinnými důkazy, z nichž lze dovodit, že dlužník má řadu splatných závazků. Proto dospěl soud k závěru, že důvody pro postup podle § 128 odst. 1 IZ dány nejsou.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 16. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová