1 VSPH 475/2010-B-18
KSPL 20 INS 931/2010 1 VSPH 475/2010-B-18

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice: Lenka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Přimdě, Nová 180, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 931/2010-B-10 ze dne 30. dubna 2010

takto :

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 931/2010-B-10 ze dne 30. dubna 2010 se v bodech I., II. a III. výroku zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění :

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 20 INS 931/2010-B-10 ze dne 30. dubna 2010 v bodě I. výroku zamítl návrh na povolení oddlužení Lenky anonymizovano (dále jen dlužnice) a na její majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku), který bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), účinky prohlášení konkursu nastaly okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku) a insolvenční správkyni uložil předložit zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že návrhem ze dne 3.2.2010 se dlužnice domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení řešení úpadku oddlužením. S ohledem na výši nezajištěných závazků dlužnice (1.554.261,93 Kč) a čistý příjem dlužnice ve výši 16.061,-Kč dospěl soud k závěru, že nebude schopna poskytnout nezajištěným věřitelům ani 30% výše jejich pohledávek. Čestné prohlášení Jitky anonymizovano , jež se zavázala jako spoludlužnice, neobsahovalo ověřený podpis. Soud proto postupoval podle § 395 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 396 odst. 1 IZ , návrh na řešení úpadku oddlužením zamítl a rozhodl o řešení úpadku dlužnice nepatrným konkursem.

Proti tomuto rozhodnutí se dlužnice včas odvolala a namítala, že soud prvního stupně nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům a na základě provedených důkazů dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. Uvedla, že na přezkumném jednání dne 27.4.2010 předložila čestné prohlášení své sestry Jitky anonymizovano , která se zavázala přispívat dlužnici na plnění splátkového kalendáře částkou 3.000,-Kč měsíčně, že čestné prohlášení včetně ověřeného podpisu Jitky anonymizovano bylo soudu doručeno 29.4.2010 a dovozovala, že na základě částky poskytnuté měsíčně ze strany sestry bude schopna poskytnout věřitelům minimálně 30% hodnoty jejich pohledávek. Řešení úpadku nepatrným konkursem považovala dlužnice za rozhodnutí učiněné v rozporu s § 5 písm. a) IZ, jež dovozovala ze skutečnosti, že při oddlužení dosáhnou věřitelé vyššího uspokojení než při řešení úpadku nepatrným konkursem. Z výše uvedených důvodů navrhovala napadené usnesení změnit a oddlužení povolit. Insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání dlužnice uvedla, že průměrná čistá mzda dlužnice za poslední tři měsíce činila 16.061,-Kč, dlužnice má vyživovací povinnost k jednomu dítěti a manželovi. Z vlastních zdrojů je dlužnice za 5 let schopna uhradit částku 345.780,-Kč, přičemž nezajištěným věřitelům bude poskytnuto plnění ve výši 291.780,-Kč, tj. 19% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů. Insolvenční správkyně dovozovala, že spolu s příspěvkem ve výši 3.000,-Kč od sestry bude dlužnice schopna uhradit věřitelům minimálně 30% hodnoty pohledávek, a proto navrhovala odvolání dlužnice vyhovět a napadené usnesení zrušit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadané usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 a § 104 IZ, z nichž plyne, že insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti (§ 103 odst. 2 IZ), které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. V tomto případě musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy (§ 106 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz .

Podle § 392 odst. 3 IZ věta prvá osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat.

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Demonstrativní výčet případů nepoctivého záměru dlužníka uvádí odstavec 3 § 395 IZ.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že čistý příjem dlužnice činí 15.000,-Kč měsíčně, přičemž dlužnice pečuje o jedno dítě. Ve spise je rovněž založeno čestné prohlášení Jitky anonymizovano , anonymizovano , bytem v Plzni, Vyhlídkova 26, že v případě povolení oddlužení bude dlužnici přispívat k úhradě závazků dlužnice částkou ve výši 3.000,-Kč po celou dobu trvání oddlužení. Podpis Jitky anonymizovano byl dne 29.4.2010 úředně ověřen.

Jestliže pohledávky nezajištěných věřitelů činí dle zjištění z přezkumného jednání 1.554.261,-Kč (přičemž žádná z pohledávek nebyla popřena) a dlužnice v rámci přezkumného jednání prohlásila, že všechny závazky vznikly za trvání manželství s Janem Sopkem, jenž vyjádřil souhlas s navrhovaným oddlužením, je třeba vycházet při úvahách o minimální míře uspokojení nezajištěných věřitelů nejen z příjmu dlužnice, ale i jejího manžela, protože nejde o oddlužení dlužnice, ale o oddlužení celé majetkové podstaty, jež spadá do společného jmění manželů. S ohledem na to je třeba vycházet při úvaze o možnosti věřitelů dosáhnout uspokojení alespoň 30% hodnoty pohledávek nejen z příjmu dlužnice, ale rovněž z příjmu jejího manžela, přičemž soud prvního stupně tuto skutečnost při svém rozhodování nebral v potaz, což je důvodem pro to, aby odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.,napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Pro potřeby dalšího řízení lze k čestnému prohlášení sestry dlužnice stran měsíčního příspěvku ve výši 3.000,-Kč doplnit, že insolvenční zákon předpokládá, že dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře nabídne věřitelům všechny své příjmy jako zdroj uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, a že tyto příjmy budou postačovat k tomu, aby pohledávky těchto věřitelů byly alespoň ve výši 30%. Pokus navýšit zdroje svých příjmů závazkem ze strany třetích osob jen tak, aby to vyhovovalo minimální možné míře uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů (aby nezajištění věřitelé dosáhli uspokojení jen v minimální zákonem stanovené hranici, aniž by bylo lze reálně předpokládat, že uspokojení věřitelů může být vyšší), může proto vést insolvenční soud k úvaze o nepoctivosti záměru dlužníka, neboť takový návrh na povolení oddlužení by v konkrétní situaci bylo lze hodnotit jako ryze účelový. Hranici třicetiprocentního uspokojení pohledávek je totiž nutno vykládat jako hranici minimální, přičemž nárok věřitele na co možná nejvyšší uspokojení tím zásadně nemá být nijak dotčen.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 29. června 2010

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová