1 VSPH 474/2010-A-18
KSPL 27 INS 3311/2010 1 VSPH 474/2010-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení navrhovatele-dlužníka: Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Klatovy V, Plánická 125, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 3311/2010-A-7 ze dne 27. dubna 2010,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 3311/2010-A-7 ze dne 27. dubna 2010 se v bodech II. a IV. výroku z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 3311/2010-A-7 ze dne 27.4.2010 zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku), zamítl návrh na řešení úpadku oddlužením (bod II. výroku) a na majetek dlužníka prohlásil konkurs (bod IV. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Insolvenčním správcem soud ustanovil JUDr. Miloslava Havlenu (bod III. výroku), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek a ke sdělení zajišťovacích práv váznoucích na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách a jiných majetkových hodnotách (bod VII. a IX. výroku), vyzval osoby se závazky vůči dlužníkovi k plnění ve prospěch insolvenčního správce (bod VIII. výroku) a na 10.6.2010 nařídil konání přezkumného jednání a schůze věřitelů (bod X. a XI. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 31.3.2010 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud zjistil, že dluhy pocházejí z podnikatelské činnosti, a proto postupem podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ ve spojení s § 396 odst. 1 IZ zamítl návrh dlužníka na řešení úpadku oddlužením a rozhodl o jeho řešení konkursem.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal do bodu II. výroku a namítal, že soud prvního stupně posoudil jeho insolvenční návrh podle údajů uvedených v předchozím insolvenčním návrhu, že z podnikání pocházel závazek z roku 2001, že později si bral jen spotřebitelské úvěry, nikoli podnikatelské a že většina jeho závazků vznikla po přerušení jeho podnikatelské činnosti. Z výše uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a jeho návrhu na povolení oddlužení vyhověl.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 392 odst. 1 IZ k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.

Podle § 393 odst. 1 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést.

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Z odůvodnění napadeného usnesení nelze dovodit, na základě jakých skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně k závěru, že dluhy odvolatele pocházejí z jeho podnikatelké činnosti. Soud v tomto směru odkazuje na obsah insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na oddlužení, z jehož obsahu však tuto skutečnost bez dalšího jednoznačně dovodit nelze a odvolatel ji ve svém odvolání popírá.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je co do výroku o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písmeno b) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení v bodech II. a IV. výroku zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 21. června 2010

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová