1 VSPH 466/2015-B-18
KSPL 27 INS 24015/2013 1 VSPH 466/2015-B-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky ve věci dlužnice Ilony Zivčákové, bytem Tachovská 490, 347 15 Planá, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 24015/2013-B-11 ze dne 29. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 24015/2013-B-11 ze dne 29. ledna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 24015/2013-B-11 ze dne 29.1.2015 zamítl návrh dlužnice na vydání společného splátkového kalendáře s jejím manželem Pavlem Zivčákem.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem doručeným soudu 29.8.2013 domáhala zjištění úpadku a povolení oddlužení. Její manžel Pavel Zivčák k insolvenčnímu návrhu připojil svůj podpis, když úředně ověřený podpis byl doplněn dne 17.9.2013 (č.d. A-7). Usnesením č.j. KSPL 27 INS 24015/2013-A-17 ze dne 6.2.2014 soud zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Manžel dlužnice Pavel Zivčák podal samostatný insolvenční návrh, ohledně kterého je insolvenční řízení vedeno pod sp. zn. KSPL 27 INS 23695/2013. Dlužnice na přezkumném jednání konaném dne 18.11.2014 požádala, aby soud spojil její insolvenční řízení s insolvenčním řízením vedeného ohledně jejího manžela Pavla Zivčáka.

Na základě těchto zjištění soud prvního stupně s odkazem na ust. § 83a insolvenčního zákona a na čl. II.-přechodná ustanovení zákona č. 294/2013, kterým byl ke dni 1.1.2014 novelizován insolvenční zákon, dospěl k závěru, že insolvenční řízení dlužnice a jejího manžela, která byla zahájena samostatně, již nelze ke společnému projednání spojit.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentovala zejména tím, že dne 29.8.2013 podala u soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, který současně podepsal i její manžel

Pavel Zivčák, který rovněž dne 27.8.2013 podal samostatný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V souladu s tehdejší soudní praxí dlužnice předpokládala, že původní samostatná řízení budou spojena ke společnému projednání a úpadek obou manželů bude řešen společně oddlužením prostřednictvím plnění společného splátkového kalendáře, neboť všechny dluhy dlužnice a jejího manžela vznikly za trvání manželství, proto patří do společného jmění manželů. Soud však do konce roku 2013 obě řízení nespojil a od 1.1.2014 vstoupila v účinnost nová právní úprava, která již spojení řízení neumožňuje. Poté soud zamítl její návrh na vydání společného splátkového kalendáře, do kterého by byly pohledávky věřitelů, kteří se přihlásili duplicitně do obou řízení, zařazeny pouze jednou, když společně s manželkou by ze svých příjmů byli schopni nezajištěné věřitele uspokojit v rozsahu cca na 45 %. Dlužnice je nyní bez zaměstnání a příjem manžela činí cca 18.700 Kč, spolu s manželem mají dvě vyživovací povinnosti. K insolvenčním návrhům každý zvlášť přiložili smlouvu o poskytování daru, uzavřenou se zletilými dětmi, přičemž závazek dárců byl míněn tak, že částky budou poskytovány oběma rodičům dohromady, nikoli každému zvlášť. Z čistého příjmu by manžel (bez započtení daru) byl schopen uspokojit nezajištěné věřitele pouze na 15,25 %. Dlužnice by za použití poskytnutého daru ve výši 12.000 Kč byla schopna splnit zákonnou hranici více než 30% uspokojení. Změnou právní úpravy se dlužnice spolu s manželem dostali do situace, kdy každý zvlášť podmínky oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře nebudou moci splnit, ale byli by schopni splnit společný splátkový kalendář. Přihlášené pohledávky v celkové výši 1.381.395,26 Kč jsou totožné jako pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení manžela a právě duplicita přihlášených pohledávek byla vedle nedostatečné výše jejich příjmů hlavním důvodem návrhu na vydání společného splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. přechodných ustanovení tohoto zákona, insolvenčního zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle § 7 insolvenčního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

S účinností od 1.1.2014 byl občanský soudní řád-zákon č. 99/1963 Sb.-změněn zákonem č. 293/2013 Sb., byť odvolací řízení bylo zahájeno před 1.1.2014, s ohledem na shora uvedená přechodná ustanovení a ustanovení § 7 insolvenčního zákona je pro přiměřené použití rozhodným zněním občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 83a insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1.1.2014, není-li dále stanoveno jinak, není v insolvenčním řízení přípustné spojení věcí různých dlužníků ke společnému řízení.

Odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, dospěl k závěru, že z ustanovení § 83a insolvenčního zákona vyplývá, že v insolvenčním řízení není přípustné spojení věcí různých dlužníků ke společnému řízení. Pouze v případě, že podají manželé společně návrh na povolení oddlužení (za podmínek podle ustanovení § 394a insolvenčního zákona) mají tito manželé postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka, tedy je možno vést ohledně těchto manželů společné insolvenční řízení, ve kterém bude povoleno jejich společné oddlužení. V dané věci však dlužnice i její manžel podali samostatné insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení, a proto již nelze s ohledem na citovaná přechodná ustanovení insolvenčního zákona jejich řízení (zahájená samostatně) spojit ke společnému řízení.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 16. listopadu 2015

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková