1 VSPH 465/2011-A-17
MSPH 98 INS 3780/2011 1 VSPH 465/2011-A-17

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci navrhovatele: SF-inter, s.r.o. se sídlem Petra Slezáka 517/6, 186 00 Praha 8, identifikační číslo 27422780, zastoupeného Mgr. Lukášem Pechem, advokátem, Jungmannova 742/22, 110 00 Praha 1, proti insolvenčnímu dlužníku: PERVAL UNIVERSAL, s.r.o. se sídlem Bouřilova 1106/28, 190 00 Praha 9, identifikační číslo 26355019, zastoupeného JUDr. Athanassiosem Pantazopoulosem, advokátem se sídlem 120 00 Praha 2, Slavíkova 19, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 98 INS 3780/2011-A-6 ze dne 9. března 2011,

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 98 INS 3780/2011-A-6 ze dne 9. března 2011 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odmítl insolvenční návrh navrhovatele a v bodě II. výroku vyslovil, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 8.3.2011 mu byl doručen insolvenční návrh navrhovatele, který tvrdil, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 283.400,-Kč, již mu dlužník dluží více než 3 roky. Jako dalšího věřitele označil Ladislava Rathouského, kterému dlužník více než 3 roky dluží částku 465.313,-Kč. Z toho navrhovatel dovozoval, že dlužník je v úpadku. Soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 198/2011-A-12 ze dne 23.2.2011 a dovodil, že navrhovatel nedostatečně vylíčil okolnosti svědčící o úpadku dlužníka, zejména neuvedl ničeho o splatnosti svojí pohledávky a pohledávky druhého tvrzeného věřitele a neoznačil důkazy k prokázání těchto skutečnosti. Dále neprokázal, že by dlužník nebyl schopen své závazky plnit. Proto insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a namítal, že splatnost pohledávek plyne z předložených faktur a považoval za notoricky známou skutečnost, že dlužník je v prodlení se svým závazkem den následující po jeho splatnosti. Nárok navrhovatel měl být splatný 8.10.2008, dne 9.10.2008 byl dlužník v prodlení. Splatnost pohledávek věřitele Ladislava Rathouského měla nastat pro částku 194.388,-Kč dne 18.11.2008 a pro částku 270.925,-Kč dne 23.10.2009. Dlužník je nekontaktní, vlastník dlužníka má další společnosti s fiktivními sídly. Proto navrhoval napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. -2-MSPH 98 INS 3780/2011

Dlužník ve vyjádření k odvolání toliko uvedl, že listiny předložené navrhovatelem má soud posuzovat se zvýšenou opatrností co do jejich věrohodnosti, že současná situace souvisí se snahou poškodit jméno dlužníka a zlikvidovat jej a poukázal na insolvenční řízení vedené u téhož soudu pod sp.zn. MSPH 99 INS 3792/2011, kde měla být prokázána lživost skutečností uvedených v insolvenčním návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Požadavek mnohosti věřitelů ( více věřitelů ) klade insolvenční zákon (v § 3 odst. 3) také pro úpadek ve formě dlužníkova předlužení. Ustanovení § 128 odst. 1 IZ pak určuje, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

K náležitostem insolvenčního návrhu vůbec a jmenovitě k vylíčení skutečností, jež mají osvědčit úpadek dlužníka, se Nejvyšší soud vyjádřil zejména v rozhodnutí publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 91/2009 (usnesení ze dne 26.2.2009, sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A). V něm Nejvyšší soud zejména zdůraznil-co do srovnání úpravy v insolvenčním zákonu s úpravou v zákonu o konkursu a vyrovnání-že požadavek formulovaný v ustanovení § 103 odst. 2 IZ je srovnatelný s požadavkem kladeným na obsah věřitelského návrhu na prohlášení konkursu ustanovením § 4 odst. 2, věty první, zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31.12.2007, jež bylo předmětem výkladu podaného pod bodem VII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen stanovisko ).

Od právního stavu, z nějž vyšlo stanovisko R 75/2003 (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.4.2003, sp. zn. 29 Odo 327/2002), se posouzení náležitostí insolvenčního návrhu podle insolvenčního zákona liší jen potud, že ustanovení § 128 odst. 1 IZ vylučuje aplikaci § 43 o.s.ř.; insolvenční návrh, pro jehož nedostatky nelze pokračovat v insolvenčním řízení, se odmítá bez dalšího. Jinak jsou citované judikatorní závěry i nadále použitelné. -3-MSPH 98 INS 3780/2011

Nutno zdůraznit, že již se zahájením insolvenčního řízení (§ 101 odst. 1 věta první IZ) se pojí účinky vymezené v § 109 až § 111 IZ, které mají závažný dopad do poměrů dlužníka i třetích osob. V té souvislosti Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A ze dne 26.2.2009 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009) zdůraznil, že insolvenční návrh (podaný u věcně příslušného soudu, opatřený úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem-§ 97 IZ) vyvolává účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení bez zřetele k tomu, že posléze vyjde najevo, že z hlediska obsahových nedostatků jde o návrh neprojednatelný. Riziko škody nebo jiné újmy, jež by mohla vzniknout dlužníku nebo třetím osobám zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu do doby odmítnutí neprojednatelného insolvenčního návrhu, pak snižuje úprava, která brání prodlužování řízení o vadném insolvenčním návrhu tím, že na jedné straně zbavuje insolvenční soud povinnosti odstraňovat vady insolvenčního návrhu, pro které nelze v insolvenčním řízení pokračovat, postupy podle § 43 o.s.ř., na druhé straně zavazuje soud k tomu, aby důsledky plynoucí z neprojednatelnosti insolvenčního návrhu vyvodil (aby insolvenční návrh odmítl) neprodleně, nejpozději však do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán (§ 128 odst. 1 IZ).

S ohledem na tyto okolnosti soudní praxe (srov. opět závěry cit. R 91/2009) důsledně trvá tom, aby insolvenční navrhovatel-lhostejno zda je jím dlužník či věřitel-řádně splnil zákonem předepsanou povinnost skutkových tvrzení, jež jsou dle § 103 odst. 2 IZ povinnými obsahovými náležitostmi insolvenčního návrhu, tj. aby vylíčil rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Jde-li o návrh podaný věřitelem, musí tento navrhovatel navíc řádně vylíčit skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj. skutečnosti svědčící o tom, že má proti dlužníku splatnou pohledávku (§ 105 IZ). Doložení aktivní legitimace navrhujícího věřitele je primárním předpokladem projednání dlužníkova úpadku (je průkazem navrhovatelova oprávnění požadovat, aby soud na podkladě jeho insolvenčního návrhu tvrzený úpadek dlužníka zjišťoval). Procesní povinnost tvrzení dle § 103 odst. 2 IZ není možno mít za splněnou (nelze ji nahradit) tím, že insolvenční navrhovatel ohledně příslušných rozhodných skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Uvedené platí tím více, že insolvenční zákon výslovně zavádí odlišný režim pro odstraňování vad insolvenčního návrhu na straně jedné (§ 128 odst. 1 IZ) a pro odstraňování vad týkajících se příloh insolvenčního návrhu na straně druhé (§ 128 odst. 2 IZ). Budiž v této souvislosti zdůrazněno, že v situaci, kdy insolvenční zákon (oproti zákonu o konkursu a vyrovnání, jenž takovou úpravu neobsahoval) zbavuje dlužníka, jehož věřitel s insolvenčním návrhem uspěl, pro odvolací řízení námitky vážící se k doložení splatné pohledávky insolvenčním navrhovatelem (§ 141 odst. 2 IZ), jsou na požadavek osvědčení pohledávky insolvenčním navrhovatelem-z hlediska jeho břemene tvrzení a břemene důkazního-kladeny vyšší nároky, než tomu bylo při předchozí zákonné úpravě (viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. KSPH 37 INS 4935/2008, 29 NSČR 30/2009 ze dne 29.4.2010 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2011).

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh plyne, že dlužník měl navrhovateli dlužit částku 283.400,-Kč na základě dodávky služeb. Tuto částku měl dlužník navrhovateli dlužit více než tři roky, přičemž navrhovatel přiložil k návrhu -4-MSPH 98 INS 3780/2011 fakturu se splatností k 7.11.2008. Jako dalšího věřitele navrhovatel uvedl Ladislava Rathouského, který měl mít za dlužníkem pohledávku ve výši 465.313,-Kč, kterou mu měl dlužník dlužit rovněž téměř tři roky a k doložení této pohledávky předkládal faktury vystavené tímto věřitelem.

Odvolací soud je co do posouzení kvality insolvenčního návrhu zajedno se soudem insolvenčním, pro stručnost na správné hodnocení tohoto odvolatelova podání provedené v napadeném rozhodnutí odkazuje a toliko pro úplnost k odvolací argumentaci doplňuje, že faktura je svou povahou především účetním dokladem a sama o sobě obvykle k osvědčení pohledávky nepostačuje, není-li zároveň přiložen titul, na základě kterého byl věřitel oprávněn fakturu vystavit, tedy smlouvu uzavřenou s dlužníkem.

Z navrhovatelova podání (insolvenčního návrhu) se dlužníkova platební neschopnost či předlužení nepodává, ze skutečnosti, že dlužník není své závazky ochoten hradit, nelze bez dalšího dovozovat, že by je hradit nebyl schopen.

Z uvedeného je zřejmé, že důvody pro odmítnutí insolvenčního návrhu byly dány, a to proto, že insolvenční návrh vykazuje obsahové nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat a které dle § 128 odst. 1 IZ musejí vést bez dalšího k jeho odmítnutí. Vady insolvenčního návrhu mohl navrhovatel odstranit, jen dokud soud I. stupně nevydal usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ. Proto i kdyby navrhovatel učinil k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení doplnění návrhu (což se nestalo), nemělo by to z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.

Insolvenční návrh navrhovatele tedy neobsahuje potřebná tvrzení, jež by byla způsobilá (doložena listinami) osvědčit dlužníkův úpadek; pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, a proto soud I. stupně správně insolvenční návrh odmítl podle § 128 odst. 1 IZ, aniž nařizoval jednání (k nařízení jednání k projednání insolvenčního návrhu je soud oprávněn přistoupit jedině za předpokladu, že řízení je zahájeno řádným insolvenčním návrhem) nebo dlužníka vyzýval k předložení seznamů majetku a závazků. Věcně správné rozhodnutí odvolací soud potvrdil podle § 219 o.s.ř.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle jeho výsledku dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když měl zato, že dlužník žádné účelně vynaložené náklady v průběhu odvolacího řízení nevynaložil, neboť podání jeho zástupce ze dne 29.3.2011, označené jako Žádost o obezřetnost , nelze vzhledem k obsahu, jenž citován shora, pokládat za vyjádření se k projednávané věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 2. června 2011 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová