1 VSPH 463/2012-A-16
KSHK 41 INS 665/2012 1 VSPH 463/2012-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka LAND HK, a.s., IČO 27526844, sídlem Stavební 1049, Hradec Králové, zast. Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem Komenského 241, Hradec Králové, zahájené na návrh Tomáše Štefanského, nar. 13.5.1972, bytem Divadelní 428, Letohrad, zast. JUDr. Pavlem Fojtou, advokátem se sídlem Drobného 34, Brno, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. března 2012, č.j. KSHK 41 INS 665/2012-A-7,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 665/2012-A-7 ze dne 13. března 2012 se p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 41 INS 665/2012-A-7 ze dne 13.3.2012 odmítl insolvenční návrh, jímž se Tomáš Štefanský (dále jen navrhovatel) domáhal zahájení insolvenčního řízení a prohlášení konkursu na majetek LAND HK, a.s. (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že v insolvenčním návrhu navrhovatel dostatečně nevylíčil rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, neboť v něm především neuvedl údaj o splatnosti pohledávek dalších věřitelů. Protože z tvrzení obsažených v návrhu nelze učinit závěr o dlužníkově platební neschopnosti, nesplnil navrhovatel předepsanou povinnost skutkových tvrzení. Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a návrh bez dalšího odmítl pro nedostatky, pro které nelze pokračovat v řízení.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že v návrhu označil další věřitele dlužníka, konkrétně Miroslava Haka a Finanční úřad v Hradci Králové, když bližší údaje o splatnosti jejich pohledávek za dlužníkem není možné z dostupných zdrojů zjistit. K tvrzením o pohledávce dalšího věřitele Miroslava Haka ve svém odvolání doplnil údaj o splatnosti (28.2.2011) a doložil kopii smlouvy o půjčce ze dne 7.1.2011 uzavřené tímto věřitelem s dlužníkem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: -2-KSHK 41 INS 665/2012

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby návrh obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž je-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-nutno trvat na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Jiný výklad by podle přesvědčení Nejvyššího soudu narušil zásadu insolvenčního řízení formulovanou v ust. § 5 písm. a) insolvenčního zákona ve prospěch nedbalých či procesně neopatrných insolvenčních navrhovatelů. To podle něj platí tím více, že insolvenční zákon výslovně zavádí odlišný režim pro odstraňování vad insolvenčního návrhu na straně jedné (viz ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona) a pro odstraňování vad týkajících se příloh insolvenčního návrhu na straně druhé (viz ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona).

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). O hrozící úpadek se dle ust. § 3 odst. 4 insolvenčního zákona jedná tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

V daném případě je i odvolací soud přesvědčen o tom, že insolvenční návrh neobsahoval všechny náležitosti vyžadované ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť údaje o pohledávkách dalších věřitelů jsou neúplné. Navrhovatel neuvedl údaje o splatnosti pohledávek dalších v návrhu označených věřitelů (Miroslava Haka a Finančního úřadu v Hradci Králové), jejichž pohledávky za dlužníkem tím dostatečně nekonkretizoval a omezil se na zcela obecné tvrzení, že se dlužník nachází v úpadku.

Z těchto tvrzení bylo ovšem možno dovodit pouze to, že dlužník má více věřitelů, ale nikoli to, že by ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) insolvenčního zákona měl peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů a že by je nebyl schopen plnit. Tato tvrzení postrádají oproti mínění navrhovatele vylíčení rozhodných skutečností, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek uvedených v ust. § 3 odst. 2 téhož zákona, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky. Navrhovatel dostatečně konkrétním způsobem netvrdil, že by mělo více věřitelů za dlužníkem pohledávky splatné po dobu delší než tři měsíce. -3-KSHK 41 INS 665/2012

Judikatura Nejvyššího soudu (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008, uveřejněném pod číslem 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) i Vrchního soudu v Praze (srovnej např. usnesení sp.zn. KSPL 29 INS 12458/2011, 1 VSPH 1067/2011-A ze dne 6.9.2011 nebo sp.zn. KSPL 27 INS 7385/2011, 2 VSPH 912/2011-A ze dne 7.9.2011) se již ustálila v tom, že není zásadní rozdíl v požadavku na náležitou identifikaci splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele za dlužníkem a na kvalitu údajů, jejichž prostřednictvím musí být v insolvenčním návrhu identifikován další věřitel (věřitelé) se splatnou pohledávkou za dlužníkem. Jinými slovy, jak navrhovatel, tak další věřitelé dlužníka musí být v návrhu přesně označeni a jejich pohledávky musí být co do svého důvodu, výše a splatnosti náležitě identifikovány.

Insolvenční navrhovatel je tedy povinen k podmínce plurality věřitelů dlužníka tvrdit v návrhu takové skutečnosti, které budou-li osvědčeny či prokázány, umožní přijmout závěr, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Další věřitelé dlužníka musí být v návrhu přesně označeni a jejich pohledávky musí být co do svého důvodu a splatnosti náležitě identifikovány. Povinnost insolvenčního soudu provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než byly účastníky navrhovány, stanovená v ust. § 86 insolvenčního zákona, je pojmově spojena s dokazováním. To znamená jediné: výsledek dokazování dlužníkova úpadku není závislý jen na důkazech navržených účastníky. Tato zásada se však může uplatnit pouze v insolvenčním řízení zahájeném řádným insolvenčním návrhem. Teprve za předpokladu, že soud má k dispozici bezvadný insolvenční návrh, může přistoupit k další fázi řízení, tedy ke zjišťování, zda dlužník je v úpadku. Není-li tu takový návrh, nesmí činit žádné další úkony (ani vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu, ani vyzývat v návrhu označené věřitele k doplnění údajů o jejich pohledávkách) a podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona je povinen neprodleně insolvenční návrh odmítnout.

Touto úpravou se též zdůrazňuje odpovědnost věřitele-insolvenčního navrhovatele, za zahájení insolvenčního řízení, s nímž jsou spojeny významné účinky (viz ust. § 109 až § 111 insolvenčního zákona), jimž lze dát průchod jedině za předpokladu, že věřitel v návrhu poskytne soudu zákonem požadované informace o dalších věřitelích dlužníka a jeho majetkových poměrech. Věřitel přitom nemá-na rozdíl od dlužníka-právní povinnost podat insolvenční návrh a nemá ani právní nárok na insolvenční návrh; tím méně pak má nárok na pomoc soudu, které se navrhovatel dožaduje. Věřitel nese sám ve svých poměrech následky svého rozhodnutí podat insolvenční návrh proti dlužníkovi, o jehož věřitelích a majetku nemá dostatečné informace.

Závěr odvolacího soudu je proto shodný se závěrem, k němuž došel soud prvního stupně: insolvenční návrh navrhovatele vykazuje nedostatky, pro něž v řízení nelze pokračovat.

Pro rozhodnutí soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí. Odvolací soud proto nepřihlížel k doplnění návrhu provedeném navrhovatelem v podaném odvolání (k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008-A-10 ze dne 17.3.2008 publikované pod č. R 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako -4-KSHK 41 INS 665/2012 věcně správné potvrdil. Protože byl insolvenční návrh odmítnut, měl by dlužník podle ust. § 146 odst. 3 občanského soudního řádu vůči navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení, jež mu však v daném případě v odvolacím řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 3. května 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová