1 VSPH 455/2016-P15-10
KSPL 52 INS 25873/2015 1 VSPH 455/2016-P15-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužnice: Miluše Gebhardová, nar. 12. listopadu 1966, IČO 69954330, bytem Kraslice, Sadová 1176/11, o odvolání věřitele č. 13 Josefa Hilla, bytem Praha 3, Biskupcova 1866, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 25873/2015-P15-4 ze dne 22. prosince 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 25873/2015-P15-4 ze dne 22. prosince 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením odmítl doplnění přihlášky pohledávky P15 věřitele č. 13 Josefa Hilla (dále jen věřitel ) doručené soudu dne 17.12.2015.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že na základě insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení rozhodl usnesením ze dne 16.11.2015 (A-11) o úpadku dlužnice a současně vyzval věřitele k přihlašování pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

Dne 15.12.2015 věřitel přihlásil do řízení pohledávku v celkové výši 283.148,52 Kč jako nezajištěnou, podáním doručeným soudu dne 17.12.2015 změnil přihlášku na zajištěnou.

Soud měl za to, že změna přihlášky pohledávky co do zajištění nebyla po uplynutí přihlašovací lhůty přípustná, odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 43 INS 5530/2012, č.j. 1 VSPH 1508/2012-B-20. Lhůta k řádnému přihlášení pohledávek by byla zachována, pokud by byla přihláška pohledávky nejpozději dne 16.12.2015 doručena soudu či předána k poštovní přepravě. Doplněná isir.justi ce.cz přihláška však byla soudu doručena do datové schránky až dne 17.12.2015, tedy po lhůtě. Proto soud doplnění přihlášky pohledávky podle § 185 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že pohledávka byla blokována exekučním řízení plombou v katastru nemovitostí u nemovitosti ve vlastnictví dlužnice, že lhůta byla dodržena a že doplnění přihlášky pohledávky na včasném zaslání přihlášky pohledávky nemůže nic změnit. Pohledávka byla chybně označena jako nezajištěná a opravou přihlášky pohledávky věřitel tuto chybu napravil. Proto věřitel navrhoval, aby soud změnu pohledávky připustil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištění a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 174 odst. 2 IZ musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení (3).

Podle § 192 odst. 4 IZ věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.

Jak vyplývá z obsahu spisu, věřitel podal svoji přihlášku v přihlašovací lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku (která uplynula dne 16.12.2015) jako přihlášku nezajištěnou. Podáním doručeným soudu dne 17.12.2015 do datové schránky změnil pořadí u dílčí přihlášky pohledávky č. 1, 2 a 4 z nezajištěných na zajištěné a namítal, že dříve nemohl opravu provést s ohledem na nedostupnost insolvenčního rejstříku.

S ohledem na výše citovaná ustanovení insolvenčního zákona je odvolací soud toho názoru, že pořadí přihlášené pohledávky (stejně jako její důvod) může věřitel měnit jen do konce lhůty k přihlášení pohledávky, neboť po uplynutí této lhůty zákon připouští toliko změnu ve výši přihlášené pohledávky, a to až do skončení přezkumného jednání.

V případě povoleného oddlužení dlužnice usnesením ze dne 16.11.2015 (A-11) věřitel podáním přihlášky, v níž se (ne)dovolává zajištění, volí budoucí způsob uspokojování své pohledávky v rámci splátkového kalendáře či mimo splátkový kalendář. Proto i rozšíření přihlášky takového věřitele v rozsahu požadovaného zajištění je třeba chápat jako změnu přihlášky, která (vyjma výše přihlášené pohledávky) již není po uplynutí přihlašovací lhůty dle § 192 odst. 4 IZ přípustná. Toto ustanovení je tak dle názoru odvolacího soudu třeba vykládat s ohledem na další souvislosti insolvenčního řízení, v němž bylo povoleno oddlužení, restriktivně, neboť další průběh insolvenčního řízení je typický zejména krátkou lhůtou pro přezkum pohledávek a povinností soudu před přezkumem zveřejnit seznam přihlášených pohledávek korespondující právu ostatních účastníků řízení pohledávku popřít (a tedy získat o pohledávce odpovídající informace z insolvenčního rejstříku) či rozhodováním věřitelů o schválení oddlužení na schůzi věřitelů bezprostředně následující po přezkumu (viz též usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 43 INS 5530/2012, č.j. 1 VSPH 1508/2012-B-20).

Změnil-li věřitel přihlášku své pohledávky z nezajištěné na zajištěnou až po přihlašovací lhůtě, nelze k takové změně přihlášky dle § 173 a § 192 odst. 4 IZ přihlížet, neboť změna pohledávky (vyjma změny její výše) je po uplynutí lhůty k jejímu přihlášení dle § 192 odst. 4 IZ nepřípustná.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. září 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. Za správnost vyhotovení: předseda senátu Bc. Jiří Slavík