1 VSPH 448/2011-A-10
KSPL 29 INS 4014/2011 1 VSPH 448/2011-A-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužnice: Renata Hromadová, rč. 685103/0439, bytem Dubina 25, 362 72 Šemnice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 4014/2011-A-5 ze dne 18. března 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 4014/2011-A-5 ze dne 18. března 2011 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice Renaty Hromadové.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 11.3.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení, přičemž v rámci kolonky č. 21 insolvenčního návrhu se dlužnice spokojila s tvrzeními, že v současné době má již jednu exekuci , z titulu neplacení úvěru je vydán platební rozkaz a je v prodlení se splácením úvěru a dále popsala svoji finanční a sociální situaci. Soud dovodil, že dlužnice opomenula tvrzení o splatnosti svých závazků, přičemž splatnost nelze dovozovat z jiných částí formuláře, a dospěl k závěru, že z návrhu nelze dovodit úpadek dlužnice ani ve formě platební neschopnosti, ani ve formě předlužení.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že soud měl při posuzování návrhu přihlédnout i ke kolonkám č. 14 a 17 formuláře, že je zřejmé, že ohledně jednoho závazku je již vedeno exekuční řízení, ohledně jiného byl vydán platební rozkaz, že z těchto kolonek lze její úpadek dovodit, v rámci kolonek č. 14, 16 a 17 uvedla jednotlivé věřitele, že formulář návrhu neumožňuje podrobné vylíčení veškerých skutečností a je třeba zohlednit přiložené přílohy návrhu, že neschopnost splácet dluhy plyne ze špatného zdravotního stavu dlužnice a že požadavky zákona na osvědčení úpadku splnil. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, -2-KSPL 29 INS 4014/2011 musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 21, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého -3-KSPL 29 INS 4014/2011 majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti , anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 12-17 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách 12-17 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v č. 14 a 16 náležitosti seznamů závazků nemá.

Podle § 104 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009 sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije. -4-KSPL 29 INS 4014/2011 Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že dlužnice má mimo jiné splatný závazek vůči společnosti s ručením omezeným ALTEA EUROPE ve výši 8.666,-Kč, k jehož vymožení je vedeno exekuční řízení, rovněž tak jsou po dobu delší tří měsíců splatné závazky vůči České televizi ve výši 2.970,-Kč (pohledávka tohoto věřitele se opírá o platební rozkaz Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21.10.2010 sp. zn. 44 C 229/2010) a společnosti Telefónica O2 Czech Republic ve výši 3.340,-Kč. Tyto své závazky, stejně jako závazky ostatní, jejichž výše celkem přesahuje sumu 80.000,-Kč, dlužnice není schopna hradit, přičemž v návrhu jsou uvedeny i důvody (nepříznivý zdravotní stav dlužnice), pro které tato situace již delší dobu trvá.

Odvolací soud je toho názoru, že insolvenční návrh je projednatelný a že jeho dílčí nedostatky lze doplnit obsahem seznamu jeho závazků, které jsou doloženy listinnými důkazy, z nichž se všechny potřebné informace podávají. Proto dospěl soud k závěru, že důvody pro postup podle § 128 odst. 1 IZ dány nejsou.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 11. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová