1 VSPH 447/2013-A-13
KSPL 20 INS 2705/2013 1 VSPH 447/ 2013-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše DörÍla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice: Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Palackého 77, 332 02 Starý Plzenec, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni, č.j. KSPL 20 INS 2705/ 2013-A-8, ze dne 11. února 2013, takto:

Usnesení Krajského soudu V Plzni, č.j. KSPL 20 INS 2705/ 2013-A-8, ze dne 11. února 2013 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh Zdeňky anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 31.1.2013 neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Protože dlužnice dostatečně nevylíčila okolnosti svého úpadku, postupoval soud prvního stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužnice včas odvolala, neboť měla za to, že její návrh byl projednatelný. Zejména poukázala na skutečnost, že údaje o svých věřitelích a jejich pohledávkách uvedla vyčerpávajícím způsobem jak v návrhu, tak iv příloze svého návrhu, seznamu závazků, jenž k návrhu připojila.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem), u podnikatele též identiÍikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se kněmu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst.1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ stím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedenýmv §1o3 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník V úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Kposledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dluž níku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Zobsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaném na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 (A-1) určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, uvedla, že má dva věřitele s nezajištěnými pohledávkami po lhůtě jejich splatnosti v délce 14 a 54 měsíců, a je tedy dle § 3 odst.1 a § 3 odst. 2 písm. a)-c) IZ v úpadku. Dále dlužnice označila v návrhu své věřitele a jejich pohledávky konkretizovala údajem o jejich splatnosti a odkázala v dalších podrobnostech na přílohu svého insolvenčního návrhu. V kolonce č.9 dlužnice uvedla, že je rozvedená, má vyživovací povinnost ke dvěma nezl. dětem a jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 7.200,-Kč. Proto žádala o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Z připojených seznamů majetku a závazků (A-3) vyplývá, že dlužnice má 2 věřitele s pohledávkami ve výši 8.000,-Kč a 204.665,-Kč splatné od listopadu 2011, resp. října 2008. Seznamy dlužnice opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, uvedla (byť ne zcela standardně) konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech, o splatnosti svých dluhů (odkazem na přílohy návrhu) a označila nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčila skutečnosti, jež její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčují, neboť podmínky úpadku z důvodu insolvence lze ztěchto tvrzení jednoznačně dovodit. Okolnost, že tyto údaje nebyly beze zbytku uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu (ale vyplývají dále zkolonky č.9 a též z připojených seznamů majetku) a byly částečně nahrazeny odkazem na příslušná ustanovení § 3 odst. 1,2 IZ, nezpůs obuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužnice) jejího ins olvenčního návrhu.

Závěr soudu o vadách insolvenčního návrhu, pro něž není možno v řízení pokračovat, proto odvolací soud nesdílí. Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P 0 u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka pos ouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. března 2013

JUDr. František Ku č e r a, V.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová