1 VSPH 446/2013-A-14
KSPL 52 INS 31931/2012 1 VSPH 446/2013-A-14

I

USNESENI

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složenem z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. lng. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka: Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Údrč 81, 364 71 Bochov, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 31931/2012-A-9, ze dne 8. února 2013, takto:

Usnesení Krajského soudu vPlzni č.j. KSPL 52 INS 31931/2012-A-9, ze dne 8. února 2013, se m ě n í tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodněnh

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi Miroslavu Kruškovi (dále jen dlužník) povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Při stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení vycházel soud prvního stupně z potřeby zajistit pro insolvenčního správce dostatek finančních prostředků k úhradě nákladů insolvenčního řízení a zejmena uvedl, že v projednávanem případě podal dlužník řádný návrh na zahájení insolvenčního řízení, z něhož vyplývá, že má závazky ve výši 3,3 mil. Kč a že vlastní nemovitosti, jejichž hodnota není soudu známa. Dlužník vsoučasne době nemá žádne příjmy. Dospěl kzávěru, že jediný způsob řešení jeho úpadku bude prohlášení konkursu, přičemž mu stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč s ohledem na potřebu krýt z teto zálohy počáteční úkony insolvenčního správce i předpokládanou výši odměny a nákladů insolvenčního správce pro případ, že by kúhradě odměny a náhrady nákladů nepostačovaly prostředky z prodeje majetku dlužníka.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby mu odvolací soud zálohu přiměřeně snížil. Tvrdil, že se nachází se svou manželkou vtížive finanční situaci, nebot, jim byla do výchovy svěřena nezletilá vnučka, na kterou nepobírají žádne výživne. Dále doplnil informaci o ceně nemovitostí, jež vlastní společně se svou manželkou lvanou Kruškovou, a která činí dle dražební vyhlášky vexekučním řízení vedenem u soudního exekutora Mgr. Jiřího Proška pod sp.zn. 134 Ex 09418/10-124 stanovených 5.200.000,-Kč.



Vrchní soud vPraze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu a příloh připojených k odvolání dlužníka odvolací soud zjistil, že dlužník má ve společném jmění se svou manželkou lvanou Kruškovou nemovitosti, stavbu č.p. 81 s pozemky v kat.úz. Údrč, obec Bochov, ohledně nichž byla nařízena dražba exekutorem v Plzni-město Mgr. lng. Jiřím Proškem, a jejichž cena byla stanovena na 5.250.000,-Kč. Dlužník vsoučasné době nemá vlastní příjem, nevlastní finanční prostředky a výše jeho závazků přesahuje 3.200.000,-Kč. Dále soud zjistil, že je vedeno u Krajského soudu v Plzni též insolvenční řízení proti manželce dlužníka lvaně Kruškové pod sp.zn. KSPL 52 INS 31909/2012.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě nebude možné řešit dlužníkův úpadek jiným způsobem než konkursem (popř. nepatrným konkursem dle ust. § 314, 315 insolvenčního zákona), a insolvenčnímu správci je proto třeba zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související sjeho činností a náklady spojené se zjištlováním majetkové podstaty ajejího prodeje. Vzhledem ktomu, že dlužník nedisponuje likvidními prostředky a podmínky pro zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku dle ust. § 144 insolvenčního zákona v dané věci splněny nejsou, postupoval soud prvního stupně správně, pokud rozhodl o uložení povinnosti dlužníku uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení představují mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Odvolací soud je však toho názoru, že je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka, které odůvodňují předpoklad, že náklady insolvenčního řízení se podaří uhradit z prodeje nemovitého majetku dlužníka a pro potřeby úhrady prvotních úkonů insolvenčního správce bude možné využít též zálohy ukládané vřízení vedeném proti manželce dlužníka lvaně Kruškové pod sp.zn. KSPL 52 INS 31909/2012 u Krajského soudu v Plzni, nebot, úkony insolvenčního správce v obou insolvenčních řízeních bude možno zpravidla provádět společně. Proto ke krytí výdajů spojených svýkonem funkce insolvenčního správce bude postačovat dle odvolacího soudu záloha ve výši 5.000,-Kč.



Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že zálohu dlužníku snížil na částku 5.000,-Kč a současně prodloužil její splatnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje kzávěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 20. března 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Borodáčová