1 VSPH 443/2012-A-18
KSLB 57 INS 17053/2011 1 VSPH 443/2012-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka: Zdeněk Svoboda, nar. 11. září 1969, bytem Jablonec nad Nisou, Mšenská 22, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 57 INS 17053/2011-A-13 ze dne 19. března 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 57 INS 17053/2011-A-13 ze dne 19. března 2012 se mění tak, že se dlužníku ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením uložil dlužníku povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč do 7 dnů ode dne jeho právní moci.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 21.9.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka. Soud odkázal na § 108 IZ a na § 395 odst. 1 písm. b) IZ, zjistil, že dlužník má závazky ve výši 1.057.377,-Kč, jeho průměrný čistý měsíční příjem činí asi 17.500,-Kč, je ženatý a má vyživovací povinnost vůči dvěma nezletilým dětem. Soud dospěl k závěru, že dlužník bude schopen uhradit nezajištěným věřitelům toliko 22,41% hodnoty jejich pohledávek, a proto přistoupil k uložení shora uvedené zálohy.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, namítal, že na základě dalšího pracovního poměru bude pobírat čistou měsíční mzdu ve výši 2.000,-Kč, že bude schopen nezajištěným věřitelům uhradit více než 30 % hodnoty jejich pohledávek a že vzhledem k lepšímu zdravotnímu stavu očekává, že bude schopen své příjmy ještě navýšit. Dlužník popíral, že by se dopustil nečestného jednání. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Vzhledem k tomu, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), je odvolací soud přesvědčen o tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka plyne, že má závazky vůči 2 věřitelům (COGNOR Stahlhandler Czech Republic, s.r.o. a Břetislav Tománek) ve výši 1.057.377,-Kč, jeho průměrný měsíční čistý příjem od zaměstnavatele LIP Engineering, s.r.o. činí asi 17.500,-Kč, další příjem (hrubý) od zaměstnavatele Tax Free Business, s.r.o. činí měsíčně 3.000,-Kč. Dlužník má vyživovací povinnost vůči 2 nezletilým dětem, nemá žádný významný zpeněžitelný majetek.

S přihlédnutím k absenci významnějšího zpeněžitelného majetku dlužníka, k počtu věřitelů a souhrnné výši jeho závazků je odvolací soud toho názoru, že soud prvního stupně nepochybil, když mu povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení uložil. Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že pro prvotní fázi insolvenčního řízení bude postačovat záloha ve výši 5.000,-Kč a další náklady řízení budou hrazeny v závislosti na způsobu řešení úpadku, v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci jednotlivých měsíčních splátek (přičemž dle zjištění odvolacího soudu lze při navýšení příjmu dlužníka o příjem z dalšího zaměstnání očekávat, že nezajištění věřitelé dlužníka budou uspokojeni minimálně v rozsahu 30 % hodnoty jejich pohledávek a odměna a hotové výdaje insolvenčního správce budou rovněž uhrazeny) nebo v případě konkursu zpeněžením majetkové podstaty.

Pro úplnost odvolací soud uvádí, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Ustanovení § 138 o.s.ř. o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek se vzhledem ke specialitě IZ (§ 7) neužije ani přiměřeně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 23. dubna 2012

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová