1 VSPH 440/2015-A-15
MSPH 76 INS 25080/2014 1 VSPH 440/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice: Lea anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 3, Slezská 99/1736, zahájené návrhem dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 76 INS 25080/2014-A-10 ze dne 6. února 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 76 INS 25080/2014-A-10 ze dne 6. února 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením z 6. 2. 2015 uložil dlužnici zaplatit zálohu 50.000 Kč na náklady insolvenčního řízení do 5 dnů od právní moci rozhodnutí na účet soudu. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dlužnice se návrhem doručeným soudu 15. 9. 2014 domáhá zjištění jejího úpadku a zároveň navrhuje povolit oddlužení, aniž navrhla způsob řešení oddlužení. Soud odkázal na ustanovení § 108 insolvenčního zákona a uvedl, že podle předloženého seznamu majetku dlužnice vlastní pouze majetek tvořený vybavením domácnosti a nevlastní žádný hodnotný majetek. Dlužnice je ve starobním důchodu a pobírá sociální příspěvek. Nemá takové příjmy, aby byla schopna zaplatit svým věřitelům nejméně 30 % svých dluhů, bude proto nutné řešit její úpadek konkursem. Minimální výše odměny správce dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. činí 45.000 Kč v případě konkursu prohlášeného na dlužníkův majetek. Soud proto postupoval dle ustanovení § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona a uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Dlužnice podala včas proti usnesení odvolání, ve kterém navrhla rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnila tím, že jí není jasné, proč musí být záloha zaplacena předem a jednorázově v plné výši, nikoliv v nižší částce a v postupných splátkách.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužnice důvodným.

V prvé řadě odvolací soud zdůrazňuje, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v občanském soudním řádu ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Nepřichází proto v úvahu snížení částky zálohy s ohledem na špatné sociální poměry dlužníka-insolvenčního navrhovatele. Nebylo by možné ani akceptovat požadavek na splácení zálohy ve splátkách, neboť by to bylo v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a) insolvenčního zákona). Kromě toho ustanovení § 108 odst. 3 insolvenčního zákona vylučuje, aby záloha na náklady insolvenčního řízení mohla být hrazena ve splátkách a po lhůtě k tomu určené.

Podle § 108 odst. 1 třetí věty insolvenčního zákona Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že povinnost co do důvodu zaplatit zálohu je závislá na tom, že nelze vydat rozhodnutí o úpadku, s nímž by zároveň bylo spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení. Soud prvního stupně v odůvodnění učinil závěr, že v dané věci by nebylo možné povolit oddlužení, neboť podle názoru soudu by dlužnice neuspokojila 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Soud ale tento svůj závěr nijak neodůvodnil (mj. nesdělil výši pohledávek nezajištěných věřitelů), nelze jej proto přezkoumat. Kromě toho soud opomněl, že dlužnice v seznamu pohledávek připojeném k insolvenčnímu návrhu uvedla své pohledávky v celkové výši 3.170.000 Kč a v podání z 11. 11. 2014 sděluje, že podává žalobu o zaplacení pohledávky ve výši 960.000 Kč. Není proto přezkoumatelný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice nemá žádný hodnotný majetek, ze kterého by mohly být hrazeny náklady insolvenčního řízení.

Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. září 2015

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná