1 VSPH 429/2011-A-16
KSPL 54 INS 1024/2011 1 VSPH 429/2011-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Rudolf anonymizovano , anonymizovano , bytem Chodov, nám. ČSM 692, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 1024/2011-A-9 ze dne 25. února 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 1024/2011-A-9 ze dne 25. února 2011 se mění tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka s poukazem na nedostatky v přílohách k insolvenčnímu návrhu, které nebyly odstraněny ani k výzvě soudu ze dne 31.1.2011, když v doplnění insolvenčního návrhu dlužník neuvedl úplný a řádný seznam svých dlužníků ani netvrdil, že by žádné dlužníky sám neměl. Soud dospěl k závěru o neprojednatelnosti takového návrhu, a proto jej dle § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že v návrhu vše podstatné uvedl, ale své dlužníky nikoliv, protože žádné nemá, přičemž k odvolání připojil čestné prohlášení o tom.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ).

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ (tedy jménem a příjmením, případně obchodní firmou, dále bydlištěm či sídlem a identifikačním číslem, dále je třeba rovněž uvést výši závazku). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že k výzvě soudu dlužník předložil seznam věřitelů, ve kterém uvedl název věřitele, adresu, identifikační číslo, výši závazku a výši měsíční splátky, tento seznam doplnil o čestné prohlášení o jeho úplnosti a správnosti a podpis. Dále předložil seznam závazků, ve kterém uvedl název věřitele, titul, o který se závazek opírá a jeho výši, opět tento seznam doplnil o čestné prohlášení o úplnosti a správnosti a podpis. Dále předložil seznam majetku, ve kterém uvedl svůj movitý majetek, připojil čestné prohlášení o úplnosti a správnosti seznamu a podpis. V seznamu majetku neuvedl žádné pohledávky.

Odvolací soud shledal tyto seznamy v souladu s § 104 IZ a přihlédl k tomu, že dlužník žádné dlužníky neměl, a proto v seznamu majetku žádné pohledávky dlužníka za třetími osobami nebyly uvedeny. Soud přihlédl i k tomu, že v rámci odvolání dlužník připojil čestné prohlášení o tom, že žádné dlužníky nemá.

Insolvenční návrh dlužníka tedy nepostrádá žádnou ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu tak, jak je předepisuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 IZ. Odtud plyne, že insolvenční návrh nevykazuje vady, pro které by nebylo možné v řízení pokračovat.

Odvolací soud proto podle ust. § 220 a § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil a rozhodl, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Pro potřeby dalšího řízení však odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na závěry plynoucí z jeho usnesení ze dne 19. dubna 2011, sp.zn. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B-16, kde v obdobné věci vyložil, že pokud podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení každý z manželů a pokud v obou těchto návrzích na povolení oddlužení (v kolonce č. 18 formuláře) byl podle § 392 odst. 3 IZ obsažen souhlas druhého manžela s oddlužením a připojen jeho podpis návrhu, dávají tím oba dlužníci-manželé najevo, že trvá jejich společné jmění manželů (dále jen SJM), a že jejich majetek do něj náležející bude navrženým oddlužením postižen, tj. že mají závazky, které z tohoto společného majetku mají být uspokojeny.

Přitom není a ani nemůže být rozdílu v tom, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, který podá návrh na povolení oddlužení a druhý k tomuto návrhu připojí svůj podpis, ve srovnání se situací, kdy oba manželé podají jako navrhovatelé a dlužníci společný insolvenční návrh, popřípadě každý z nich samostatně (jako v posuzovaném případě). Jinak řečeno, ať podají manželé insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť, anebo jen jeden z nich a druhý návrh spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek ve SJM užit pro účely jejich oddlužení.

Jelikož výsledky insolvenčního řízení dlužníka a jeho manželky (řízení je vedeno pod sp.zn. KSPL 54 INS 1026/2011) svědčily (a nadále svědčí) o tom, že mají majetek a závazky, jež ve smyslu § 143 a násl. ObčZ spadají do jejich SJM, měl by insolvenční soud jejich (samostatně podané) insolvenční návrhy a návrhy na povolení oddlužení posoudit a projednat společně, tj. dle § 112 o.s.ř. je spojit ke společnému (jedinému) řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. května 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová