1 VSPH 421/2011-A-11
MSPH 98 INS 3451/2011 1 VSPH 421/2011-A-11

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka FCI PRAHA GROUP, s.r.o. v likvidaci, sídlem Praha 1, Dlouhá 16, IČ 25622056, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2011, č.j. MSPH 98 INS 3451/2011-A-6,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2011, č.j. MSPH 98 INS 3451/2011-A-6, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zamítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že se dlužník prostřednictvím svého likvidátora (První konkursní, v.o.s.) domáhal zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. Soud I. stupně vyšel z toho, že likvidátor dlužníka byl do své funkce jmenován rozhodnutím Městského soudu v Praze, že závazky dlužníka tvoří jen neuhrazené náklady likvidace ve výši 13.004,50 Kč, což považoval za závazky státu a nikoliv za závazky dlužníka, a neuhrazený soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč, a že dlužník nemá jiné věřitele ani majetek. Proto uzavřel, že tak není splněna jedna z podmínek úpadku, a to mnohost věřitelů, postupoval podle § 143 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh zamítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že insolvenční návrh zamítne pro nedostatek majetku. V odvolání vyjádřil nesouhlas s názorem insolvenčního soudu, že by náklady likvidace nebyly závazky dlužníka, ale státu, a trval na svém, že jeho úpadek byl osvědčen, a protože nemá žádný majetek, měl být insolvenční návrh podle § 144 IZ zamítnut pro nedostatek majetku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a odvolání důvodným neshledal.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dle insolvenčního návrhu a seznamů majetku a závazků k němu připojených nemá dlužník žádný majetek a má jen dva závazky, a to pohledávky likvidátora určeného státem, sestávající z jeho odměny a náhrady hotových výdajů, vše ve výši 13.004,50 Kč, a ve výši 1.000,-Kč vůči České republice-Městskému soudu v Praze na neuhrazeném soudním poplatku za řízení, v němž bylo rozhodnuto o jeho zrušení s likvidací.

K odvolací námitce dlužníka zpochybňující závěr soudu I. stupně o absenci podmínek pro rozhodnutí o jeho úpadku považoval odvolací soud za nutné uvést, že dle konstantní judikatury vyjádřené např. v usneseních zdejšího soudu ze dne 12.6.2009, č.j. KSHK 41 INS 423/2009, 1 VSPH 105/2009-A-12 a ze dne 19.3.2010, č.j. MSPH 78 INS 8191/2009, 3 VSPH 51/2010-A-12, není účelem insolvenčního zákona a insolvenčního řízení vytváření podmínek pro zánik nefunkčních obchodních společností, ale řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některým ze zákonem stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Na tom nic nemění skutečnost, že případné rozhodnutí o zamítnutí dlužníkova insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dle § 144 odst. 1 IZ, jež je podmíněno splněním všech zákonných podmínek v tomto ustanovení kumulativně vymezených, či rozhodnutí o zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. d) téhož zákona, je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, když k jeho výmazu (i k předchozímu dokončení jeho likvidace) může dojít bez toho, že by taková rozhodnutí byla vydána.

Dle názoru odvolacího soudu by bylo v příkrém protikladu k takto formulovanému účelu insolvenčního řízení, pokud by majetková situace dlužníka byla řešena cestou insolvenčního řízení jak v případě, kdy má výlučně závazky přímo související s jeho likvidací, tak-jako je tomu v této věci-v případě, kdy při zahájení likvidace měl závazek jen vůči jedinému věřiteli (na neuhrazeném soudním poplatku) a další závazek mu vznikl až v důsledku zahájení procesu likvidace (nároky likvidátora). Za takového stavu jsou naopak dány všechny podmínky pro to, aby již zahájená likvidace dále řádně pokračovala a vedla k zániku dlužníka a jeho výmazu z obchodního rejstříku, přičemž v popsaném případě není žádného rozumného důvodu k zahájení insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 14. dubna 2011

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová