1 VSPH 42/2011-B-225
MSPH 78 INS 4635/2008 1 VSPH 42/2011-B-225

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka FERRO BUILDING, a.s., sídlem v Praze 1, Petrská 2051/5, identifikační číslo 25108531, o odvolání insolvenčního správce Ing. Vladimíra Boučka, MBA, sídlem v Praze 7, U Studánky 26, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 4635/2008-B-167 ze dne 3. listopadu 2010

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 4635/2008-B-167 ze dne 3. listopadu 2010 se v napadeném bodě I. výroku mění jen tak, že oblastí činnosti JUDr. Jiřiny Lužové se určuje vedení soudních sporů, jinak se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku ustanovil pro probíhající insolvenční řízení dlužníka označeného v záhlaví zvláštním insolvenčním správcem JUDr. Jiřinu Lužovou, sídlem v Praze 1, Dušní 22 a určil oblast její činnosti na právní činnost v řízení a vedení soudních sporů, v bodě II. výroku uložil insolvenčnímu správci Ing. Vladimíru Boučkovi, MBA (dále též odvolatel), aby po doručení tohoto usnesení nevynakládal žádné prostředky majetkové podstaty na právní služby a v bodě III. výroku stanovil účinnost tohoto usnesení ode dne jeho doručení insolvenčnímu správci a zvláštnímu insolvenčnímu správci.

V odůvodnění usnesení insolvenční soud zejména uvedl, že v řízení vyvstala nutnost řešit problematiku vyžadující právní specializaci a schůze věřitelů dne 26.10.2010 rozhodla o ustanovení zvláštního insolvenčního správce, který vstoupí do všech neukončených jednání insolvenčního správce vyžadujících právní specializaci a do nových věcí vyžadujících právní znalosti. Dodal, že insolvenční správce již nemá důvod vynakládat prostředky z majetkové podstaty na právní služby.

Proti tomuto usnesení se insolvenční správce včas odvolal do bodu I. výroku a namítal vady dle § 205 odst. 2 písm. b) a c) o.s.ř. Tvrdil zároveň, že nutnost právních znalostí v řízení vyvstala v souvislosti se spory ohledně akcií akciové společnosti Seisin, odvolatel proto v zájmu zachování všech žalobních lhůt podal žaloby, zejména žaloby týkající se vlastnictví těchto akcií, jež se týkaly mimo jiné neplatnosti a neúčinnosti jejich převodu. Situace, kdy bylo třeba odborných právních znalostí, však již pominula, protože všechny podstatné žaloby odvolatel již podal a konzultoval je s odborníky z oblasti obchodního práva. Dodal, že pro návrh na ustanovení zvláštního správce hlasovali na schůzi věřitelů dne 26.10.2010 stejní věřitelé, kteří při jednání věřitelského výboru dne 19.1.2010 hlasovali ve vlastní věci v rozporu s § 53 -2-MSPH 78 INS 4635/2008

IZ. Namítal, že ustanovením zvláštního správce dojde k průtahům v řízení a k vyvolání právní nejistoty. Insolvenční soud přitom dle odvolatele nerespektoval rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 417/2010-B-146 (jímž bylo změněno předchozí usnesení ze dne 15.4.2010 tak, že se Ing. Vladimír Bouček nezprošťuje funkce insolvenčního správce), a tím, že přenesl poslední zbývající úkoly na zvláštního správce, vyloučil stávajícího insolvenčního správce z řízení. Proto navrhoval napadené usnesení v bodě I. výroku zrušit, případně vymezit vztah zvláštního správce a insolvenčního správce dle § 35 IZ tak, aby odvolatel mohl plnit své povinnosti. Dále namítal, že insolvenční soud později oprávnění zvláštního správce bez souhlasu schůze věřitelů rozšířil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle § 212 a 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Odvolací soud je přesvědčen, že insolvenčnímu soudu nelze důvodně vytýkat, pokud ten respektoval kvalifikovaně projevenou vůli věřitelů vyjádřenou jejich hlasováním na schůzi konané dne 26.10.2010, přičemž výhrady odvolatele stran postupu některých věřitelů při hlasování jindy a o jiné problematice jsou pro výsledek odvolacího řízení bez významu. Schůze věřitelů konaná dne 26.10.2010 přitom řádně schválila ustanovení zvláštního insolvenčního správce k právní činnosti a vedení právních sporů počtem hlasů 89.621.194 věřitelů č. 138 a 30, proti přijetí tohoto návrhu hlasovali věřitelé č. 62,34,71 a 44 s celkovými hlasy 14.222.585, zdrželi se hlasování věřitelé č. 103 a 73 s celkovými hlasy 5.952.835. Návrh na ustanovení zvláštního správce byl řádně přijat většinou hlasů dle § 49 odst. 1 IZ. Nikdo z přítomných rovněž ani nenavrhoval, aby insolvenčnímu správci byla uvolněna k dispozici jím požadovaná částka 100.000,-Kč k pokrytí nákladů za právní zastoupení.

Umožňuje-li insolvenční zákon v § 58 odst. 2 písm. b/ věřitelskému výboru, a tedy i schůzi věřitelů (viz § 46 odst. 2 IZ), podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, není rozumného důvodu odmítat zvolený způsob hájení zájmů věřitelů navenek, při vedení soudních sporů, zejména při vědomí toho, že odvolatel sám právnického vzdělání nemá.

Odvolatel neprokázal, že by ustanovený zvláštní správce nebyl v již zahájených sporech potřeba. Naopak, jestliže odvolatel tvrdil, že podal žaloby, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, nemůže obstát názor o nadbytečnosti ustanoveného zvláštního správce se znalostmi v právní oblasti, zvláště za situace, kdy věřitelé hlasováním upřednostnili ustanovení zvláštního správce s právními znalostmi před možností jednorázově vydat z majetkové podstaty částku 100.000,-Kč k zajištění externích právních služeb.

Odvolací soud je zároveň toho názoru, že není dán ani žádný z důvodů uvedených v § 26 IZ (viz § 35 odst. 2 IZ), dle kterého lze namítat pouze to, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. V rámci odvolací argumentace vlastně ani nebylo namítáno, že by ustanovený zvláštní správce nesplňoval podmínky pro ustanovení ani že by byl podjatý.

Z výše uvedených důvodů dospěl odvolací osud k závěru, že odvolání stávajícího insolvenčního správce není co do svého základu opodstatněno, nicméně -3-MSPH 78 INS 4635/2008 lze mu přiznat relevanci, pokud vytýká insolvenčnímu soudu neurčitost při vymezení agendy stávajícího správce a správce zvláštního. Zajisté nebude činit potíží výklad rozhodnutí v tom směru, že k vedení veškerých soudních sporů je povolána výlučně JUDr. Jiřina Lužová, leč není jednoznačně zřejmé, co se míní právní činností v řízení , jejíž specifikace by měla být uvedena přímo ve výroku rozhodnutí. Pokud pak až v odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že zvláštní správce bude prodávat majetek z majetkové podstaty, vypracovávat a uzavírat potřebné smlouvy, dohody či narovnání apod , spíše se tím naznačuje, že insolvenční správce by vlastně neměl vykonávat ani standardní agendu, ohledně níž není při běžném průběhu insolvenčního řízení zásadně namístě zpochybňovat kvalifikaci správců nemajících právnické vzdělání. Ostatně, mělo-li by tomu být v souzeném případě jinak, pak by zjevně odvolatel na výkon své funkce nestačil a byl by namístě postup dle § 32 IZ, tedy jeho zproštění, v souzené věci se však z obsahu spisu potřebné poznatky o takovéto odborné diskvalifikaci odvolatele nepodávají.

Proto odvolací soud o podaném odvolání rozhodl podle § 219 a 220 odst. 3 o.s.ř. způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 24. března 2011

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová