1 VSPH 418/2012-A-56
KSUL 46 INS 9083/2011 1 VSPH 418/2012-A-56

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Ing. Jindřich anonymizovano , anonymizovano , bytem Poděbradova 1600, Louny, zahájené na návrh: Město Slaný, sídlem Velvarská 136/1, Slaný, IČO 00234877, zast. JUDr. Františkem Hrudkou ml., advokátem se sídlem Vodičkova 30, Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 9083/2011-A-43 ze dne 5. března 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. března 2012, č.j. KSUL 46 INS 9083/2011-A-43 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem pod bodem I. výroku zjistil úpadek Ing. Jindřicha Moravce (dále jen dlužník), pod bodem II. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka, pod bodem III. výroku ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Ing. Helenu Horovou, sídlem V Luhu 18, Praha 4, pod bodem IV. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, pod body V., VI. výroku vyzval věřitele k přihlášení pohledávek za dlužníkem a ke sdělení zajišťovacích práv, jež uplatňují na věcech, právech, pohledávkách a jiných majetkových hodnotách dlužníka, pod bodem VII. výroku vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci, pod bodem VIII. výroku nařídil konání přezkumného jednání, po jehož skončení se bude konat schůze věřitelů a pod bodem IX. výroku uložil insolvenčnímu správci povinnost předložit soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že navrhovatel se svým insolvenčním návrhem domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka a tvrdil, že má za dlužníkem splatnou pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení v celkové výši 370.570,-Kč přiznanou pravomocnými rozhodnutími Okresního soudu v Lounech č.j. 12 C 776/2005-139 a Okresního soudu v Kladně č.j. 25 E 4/2010-25 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze č.j. 31 Co 184/2010-38 a Okresního soudu pro Prahu-východ č.j. 17 E 125/2010-32. Tvrdil, že tyto závazky jsou zajištěné soudcovskými zástavními právy na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka. Jako další věřitelku dlužníka s vykonatelnou pohledávkou ve výši 1.088.590,-Kč označil Ing. Stanislavu Moravcovou.

Dlužník s návrhem na zahájení insolvenčního řízení nesouhlasil. Připouštěl, že má v současné době povinnost zaplatit navrhovateli pravomocně přiznanou náhradu nákladů řízení a dále povinnost zaplatit další věřitelce Ing. Stanislavě Moravcové částku 1.088.590,--Kč s příslušenstvím jako její podíl z vypořádaného společného jmění manželů, současně ale tvrdil, že podal návrh na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost v řízeních, ve kterých mu vznikla povinnost hradit navrhovateli náhradu nákladů řízení. Dále uváděl, že ve vztahu k pohledávce věřitelky Ing. Stanislavy Moravcové uplatňuje právo na zaplacení 1/2 částky z 3.690.440,-Kč za náklady vynaložené na koupi a rekonstrukci společné nemovitosti v době před rozvodem. Kromě zpochybnění pohledávky navrhovatele a věřitelky Ing. Stanislavy Moravcové dlužník také namítal, že jeho pohledávky převyšují celkovou výši jeho závazků, a proto není v úpadku.

Soud prvního stupně dospěl po projednání věci k závěru, že navrhovatel doložil svoji pohledávku i pohledávku další věřitelky Ing. Stanislavy Moravcové pravomocnými a vykonatelnými soudními rozhodnutími, že se v obou případech jedná o peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti dle ust. § 3 odst. 1 písmeno b) insolvenčního zákona a že je dlužník v úpadku z důvodu platební neschopnosti. Navíc dle soudu dlužník nepředložil ani přes výzvu soudu řádný soupis svého majetku, když z jím zaslaného seznamu majetku nevyplývá důvod vzniku jeho pohledávek ani údaj o jejich splatnosti a vymahatelnosti. Soud prvního stupně z důvodů uvedených v ust. § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona dovodil neschopnost dlužníka splácet své závazky, neboť dlužník neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a z důvodů dle ust. § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona, když nepředložil řádný seznam svého majetku ani přes opakovanou výzvu soudu. Proto rozhodl o úpadku dlužníka a současně rozhodl o způsobu řešení jeho úpadku konkursem, neboť jiný způsob řešení úpadku již v úvahu nepřichází, když dlužník v zákonem stanovené lhůtě nenavrhl jako způsob řešení svého úpadku oddlužení.

Proti výše uvedenému usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že insolvenční návrh zamítne. Soudu prvního stupně zejména vytýkal, že se nevypořádal se všemi jeho tvrzeními. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o svém úpadku a uváděl, že není v jeho případě splněna podmínka mnohosti věřitelů, neboť jeho dluh vůči Ing. Stanislavě Moravcové zanikl s ohledem na jeho úkon započtení vzájemné pohledávky ve výši 1.845.220,-Kč z titulu úhrady jejich společných závazků dlužníkem. Podle dlužníka byla tato skutečnost již reflektována v rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 9 Co 493/2011-39 ze dne 29.8.2011, kterým bylo zrušeno usnesení o zamítnutí dlužníkova návrhu na zastavení exekuce, která je pod sp.zn. 8 Nc 3936/2009 vedena u Okresního soudu v Lounech na jeho majetek k vymožení přihlášené pohledávky této věřitelky. Dlužník proto navrhl provedení důkazu tímto spisem Okresního soudu v Lounech, ve kterém jsou obsažena jednak uvedená rozhodnutí, ale i doklady o úhradě půjček a jiných společných dluhů. V případě vykonatelné pohledávky navrhovatele dlužník vyslovil přesvědčení, že dosáhne zrušení rozhodnutí, kterými byly pohledávky navrhovateli přiznány zahájenými řízeními o obnově řízení a o žalobě pro zmatečnost. Dlužník dále argumentoval tím, že mu v řízení dosud nevznikla povinnost předložit seznamy svého majetku a závazků, neboť nebyly dosud splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o jeho úpadku s ohledem na neprokázání zákonných podmínek úpadku dle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona. Přesto soupis majetku, který dle dlužníka splňoval zákonné požadavky, i s účetními doklady dlužník soudu zaslal dne 22.7.2011. Ostatní jeho závazky jsou ke dni rozhodnutí soudu dle dlužníka řádně spláceny.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 105 insolvenčního zákona podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Z přihlášek věřitelů vyplývá, že kromě přihlášky navrhovatele (P1) a Ing. Stanislavy Moravcové (P2) své pohledávky přihlásili ještě věřitelé Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (P3) ve výši 27.554,-Kč za dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyúčtované ve výměru ze dne 7.3.2012 a B.I.B.S., a.s. (P4) ve výši 95.200,-Kč za dlužné školné se splatností od 5.1.2009.

Předmětem insolvenčního řízení, jež se zahajuje insolvenčním návrhem, je rozhodnutí o úpadku (či hrozícím úpadku dlužníka). V případě insolvenčního návrhu podaného věřitelem je pak osvědčení jeho splatné pohledávky za dlužníkem především průkazem jeho legitimace požadovat, aby insolvenční soud tvrzený úpadek dlužníka zkoumal (aktivní legitimace).

V daném případě je zřejmé, že závěr soudu o tom, že navrhovatel prokázal existenci svých splatných (a vykonatelných) pohledávek za dlužníkem listinami, konkrétně rozhodnutími Okresního soudu v Lounech č.j. 12 C 776/2005-139 a Okresního soudu v Kladně č.j. 25 E 4/2010-25 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze č.j. 31 Co 184/2010-38 a Okresního soudu pro Prahu-východ č.j. 17 E 125/2010-32, podle nichž je dlužník navrhovateli povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení celkem nejméně 370.570,-Kč, je správný. Přihlížet nelze ani k námitce dlužníka, že probíhají řízení o mimořádném opravném prostředku (obnova řízení a řízení o žalobě pro zmatečnost), která mohou v budoucnu povinnost dlužníka zrušit, neboť pro soud je při posuzování insolvenčního návrhu rozhodný zjištěný skutkový stav v době vydání rozhodnutí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Z výše uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně postavil svůj závěr o zjištění úpadku dlužníka ve formě insolvence na tom, že vůči dlužníkovi má vedle navrhovatele splatné peněžité pohledávky další věřitelka Ing. Stanislava Moravcová, a to ve výši 1.088.590,-Kč s příslušenstvím. V případě této věřitelky se dle zjištění soudu prvního stupně jedná o pohledávku vykonatelnou, vzniklou z titulu vypořádání společného jmění manželů (dlužníka a věřitelky) provedeného rozsudkem Okresního soudu v Kladně č.j. 17 C 209/2000 ze dne 25.1.2007 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 31 Co 626/2007 ze dne 2.12.2008.

V době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně nebyly pohledávky ostatních přihlášených věřitelů s ohledem na termín nařízeného přezkumného jednání na den 3.5.2012 dosud přezkoumány a soud k těmto přihláškám při svém rozhodování nepřihlížel. Kromě uvedených zjištění soudu prvního stupně zjistil odvolací soud z jím doplněného dokazování, že za dlužníkem přihlásili své splatné pohledávky další dva věřitelé, a to Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen věřitel č. 3) ve výši 27.554,-Kč za dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyúčtované ve výměru ze dne 7.3.2012 a B.I.B.S., a.s. (dále jen věřitel č. 4) ve výši 95.200,-Kč za splatné školné. Tyto pohledávky byly při přezkumném jednání dne 3.5.2012 zjištěny. Z přihlášky těchto věřitelů a k nim připojených příloh soud zjistil, že věřitel č. 3 přihlásil pohledávku ve výši 4.185,-Kč za nedoplatek pojistného a ve výši 23.369,-Kč za vyměřené penále, které dokládal vyúčtováním pojistného ze dne 7.3.2012 a věřitel č. 4 doložil vznik své pohledávky v přihlášené výši 98.200,-Kč s příslušenstvím smlouvou o studiu uzavřenou s dlužníkem dne 5.12.2008, z níž (a z připojeného ceníku studijních programů) vyplývá, že dlužníku vznikl závazek uhradit cenu kursu LLM in Czech business Law in the European Union za studium ve školním roce 2008-2009 ve výši 95.200,-Kč s příslušenstvím, splatného do jednoho měsíce od zahájení výuky a za přerušení studia ve výši 3.000,-Kč s příslušenstvím.

Tyto pohledávky dlužník při přezkumném jednání popřel a při jednání odvolacího soudu dne 17.5.2012 tvrdil, že pohledávka věřitele č. 3 se opírá o nesprávné informace o plnění pojištění dlužníkem a výměr bude dle posledních informací podaných tímto věřitelem zrušen. Pohledávku věřitele č. 4 dlužník zpochybnil z toho důvodu, že fakticky studovat nikdy nezačal, neboť studium ze zdravotních důvodů přerušil.

Na základě skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, jakož i doplněného dokazování před soudem odvolacím dospěl i odvolací soud k závěru, že dlužník je v úpadku.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ.

Pokud jde o úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, má ho odvolací soud shodně se závěry soudu prvního stupně za osvědčený z toho, že navrhovatel doložil své splatné pohledávky za dlužníkem a současně byla zjištěna vykonatelná pohledávka věřitelky Ing. Stanislavy Moravcové (dále jen věřitel č. 2).

Úpadek dlužníka má též odvolací soud dostatečně prokázán existencí další splatné pohledávky, jejíž existence vyšla v řízení před odvolacím soudem najevo, a to pohledávky věřitele č. 4.

Dlužník existenci splatných pohledávek věřitelů č. 2 a 4 nevyvrátil, když ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu je zřejmé, že obrana dlužníka není důvodná. Pokud dlužník tvrdil ve svém podaném odvolání, že vůči splatné a vykonatelné pohledávce věřitelky č. 2 započítává svůj nárok vyplývající z jím plněných společných závazků manželů v době před vypořádáním jejich společného jmění soudem, pak této námitce odvolací soud nepřiznal relevanci. Pokud se pohledávka věřitelky č. 2 opírá o pravomocné soudní rozhodnutí, jímž bylo společné jmění dlužníka a této věřitelky vypořádáno, nelze vůči tomuto nároku na vypořádání společného jmění manželů započítávat nárok, který měl dlužníku vzniknout za plnění provedené ve prospěch věřitelky č. 2 před vydáním rozhodnutí soudu, neboť takové plnění mohl uplatnit pouze v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů dle ust. § 149 odst. 2 občanského zákoníku. Dlužník rovněž nevyvrátil doložený splatný nárok věřitele č. 4, neboť jím uváděný důvod přerušení studia nemá dle smlouvy o studiu vliv na jeho povinnost za školní rok 2008-2009 poplatek za studium uhradit.

Závěrem shrnuto, soud prvního stupně měl úpadek dlužníka správně osvědčen podle § 3 odst. 1 IZ (z důvodu existence splatných pohledávek navrhovatelů a), b) a dalších známých věřitelů dlužníka) a lze na něj usuzovat i podle § 3 odst. 2 písm. b) IZ (z důvodu, že tyto své závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti).

Kromě toho soud prvního stupně správně zjistil, že dlužník skutečně nepředložil na výzvu soudu řádný seznam svého majetku a závazků, protože podání ze dne 22.7.2011 (č.l. A-16) nesplňuje náležitosti ust. § 104 odst. 2, 3 IZ, neboť v seznamu majetku dlužníka chybí jeho stanovisko k dobytnosti pohledávek a v seznamu majetku dlužníka není údaj o tom, zda pohledávky uznává nebo popírá co do důvodu či výše (s případným uvedením důvodu popření). Rovněž jeho výslovné prohlášení o pravosti a úplnosti seznamů není formulováno určitě. Dlužníkem použitá formulace: domnívám se, že je seznam správný a úplný, nevylučuji možné nedostatky nesplňuje zákonný požadavek jednoznačného a nezpochybnitelného prohlášení, obsažený v ust. § 104 odst. 4 IZ. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nastaly účinky vyvratitelné právní domněnky jeho neschopnosti splácet závazky dle ust. § 3 odst. 2 písm. d) IZ, jsou proto správné.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl též odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči více věřitelům a nepředložil řádný seznam svého majetku ani přes výzvu soudu. Dlužník rovněž neuvedl žádné skutečnosti svědčící pro závěr, že by jeho úpadek bylo lze řešit reorganizací (ust. § 316 IZ), již ostatně ani včas nikdo nenavrhl (ust. § 319 odst. 1 IZ).

Protože úpadek dlužníka ve formě insolvence byl nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla, postupoval odvolací soud proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a usnesení insolvenčního soudu jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 17. května 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva