1 VSPH 409/2016-A-13
MSPH 88 INS 1779/2016 1 VSPH 409/2016-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka Josefa Svobody, bytem Žalanského 291/12B, Praha 6, zahájené na návrh České kanceláře pojistitelů, IČO 70099618, sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, zast. advokátem Mgr. Lukášem Fialou, sídlem Kubánské nám. 1391/11, Praha 10, o odvolání věřitele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 88 INS 1779/2016-A-4 ze dne 29. ledna 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 88 INS 1779/2016-A-4 ze dne 29. ledna 2016 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh České kanceláře pojistitelů neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č. j. MSPH 88 INS 1779/2016-A-4 ze dne 29.1.2016 odmítl insolvenční návrh České kanceláře pojistitelů (dále jen navrhovatel). V odůvodnění soud uvedl, že mu byl dne 26.1.2016 doručen insolvenční návrh, kterým se navrhovatel domáhal zjištění úpadku Josefa Svobody (dále dlužník). Soud odkázal na ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona a dospěl k závěru, že navrhovatel nevylíčil v návrhu všechny rozhodující skutečnosti, především neuvedl dostatečně okolnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že dlužník není schopen plnit své závazky. Navrhovatel pouze uvedl, že dlužníkovi zaslal dva dopisy, jimiž požadoval uhradit dlužnou částku, již však nesdělil, zda a jak na ně dlužník reagoval či zda mu byly tyto dopisy doručeny. Specifikace pohledávek ostatních věřitelů dlužníka nebyla dle soudu také dostatečná, když navrhovatel uvedl pouze jejich výši, že jsou více jak tři měsíce po splatnosti a jsou exekučně vymáhány. Soud proto konstatoval, že v insolvenčním návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Argumentoval zejména tím, že v insolvenčním návrhu jsou uvedené všechny potřebné skutečnosti, z nichž lze usuzovat na dlužníkův úpadek. Navrhovatel popsal a vyčíslil svou pohledávku vůči dlužníkovi a uvedl její splatnost, která je déle než třicet dní, resp. tři měsíce po splatnosti, specifikoval další dva věřitele a uvedl výši jejich pohledávek. Ze spisových značek exekučních řízení, které jsou na tyto pohledávky vedeny, pak vyplývá, že splatnost těchto pohledávek nastala nejpozději v r. 2013 u jedné z nich a v r. 2014 u druhé. Pohledávky těchto věřitelů jsou tedy také déle než tři měsíce po splatnosti. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 212 o. s. ř. a shledal odvolání navrhovatele důvodným.

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že navrhovatel v insolvenčnímu návrhu doručeném soudu prvního stupně dne 26.1.2016 ohledně pohledávky za dlužníkem ve výši 15.666.005,-Kč uvedl, že představuje škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Dále označil další věřitele dlužníka, a to Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky s vykonatelnými pohledávkami ve výši 14.040,-Kč a 31.185,-Kč a označil spisové značky exekučních řízení vedených za účelem jejich vymožení, společnost Fidentia, s.r.o. s vykonatelnou pohledávkou ve výši 1.024,-Kč a označil spisovou značku exekučního řízení vedeného za účelem jejího vymožení.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně z výše uvedených skutečností dovodil, že navrhovatel řádně popsal existenci své pohledávky za dlužníkem, která je podle jeho tvrzení splatná minimálně ode dne 6.3.2011, jakož i existenci splatných pohledávek dalších věřitelů dlužníka, z čehož usuzoval na jeho úpadek, čímž dostatečně vyhověl podmínkám stanoveným v ust. § 103 ve spojení s ust. § 3 insolvenčního zákona. Navrhovatel tedy dostál své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež umožňují zhodnotit, zda se dlužník nachází v úpadku. Odvolací soud proto v souladu s ust. § 167 odst. 2 a ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení způsobem uvedeným ve výroku.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (ust. § 237, ust. § 239 a ust. § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 14. října 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík