1 VSPH 403/2012-A-16
MSPH 89 INS 4886/2012 1 VSPH 403/2012-A-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: Martin Vacek, nar. 21. září 1977, bytem Praha 4-Újezd, K Mostu 123, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 4886/2012-A-9 ze dne 1. března 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 4886/2012-A-9 ze dne 1. března 2012 se m ě n í tak, že se dlužníku ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužníku povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenčním návrhem ze dne 29.2.2012 spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení řešení úpadku plněním splátkového kalendáře. Protože dlužník k 22.2.2012 přerušil provozování živnosti, soud dovodil, že vzhledem k použití půjčených finančních prostředků na provozování živnosti nebude moci být úpadek dlužníka řešen oddlužením, přičemž v případě konkursu činí odměna insolvenčního správce podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč. S ohledem na absenci známého zpeněžitelného majetku dlužníka, vzhledem k jeho příjmům, majetkovým a rodinným poměrům bude postačovat záloha ve výši 25.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, namítal, že zrušil výkon živnostenské činnosti, že za finanční prostředky od svého otce si koupil drobné vybavení nářadí k provozování živnosti, ale tyto prostředky mu již vrátil. Dodal, že od věřitelů žádné finanční prostředky pro provozování živnosti nepoužil, tyto finanční prostředky použil pro provoz domácnosti. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby mu bylo povoleno oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužnice (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že dlužník má závazky vůči 16 věřitelům v celkové výši 813.117,-Kč, jeho průměrný měsíční příjem u zaměstnavatele Kika Nábytek, s.r.o. činí 17.300,-Kč, na základě smlouvy ze dne 22.2.2012 mu bude Zdeněk Vacek po dobu trvání oddlužení poskytovat měsíčně částku 1.000,-Kč, majetek dlužníka tvoří běžné vybavení domácnosti.

S přihlédnutím k absenci významnějšího zpeněžitelného majetku dlužníka, k počtu věřitelů a souhrnné výši jeho závazků je odvolací soud toho názoru, že soud prvního stupně nepochybil, když mu povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení uložil. Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že pro prvotní fázi insolvenčního řízení bude postačovat záloha ve výši 10.000,-Kč a další náklady řízení budou hrazeny v závislosti na způsobu řešení úpadku, v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci jednotlivých měsíčních splátek nebo v případě konkursu zpeněžením majetkové podstaty.

Pro úplnost odvolací soud uvádí, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Ustanovení § 138 o.s.ř. o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek se vzhledem ke specialitě IZ (§ 7) neužije ani přiměřeně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 16. dubna 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva