1 VSPH 395/2013-A-12
KSPA 59 INS 4805/2012 1 VSPH 395/2013-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Döríla V insolvenční Věci dlužnice: Stanislava Doležalová, nar. 26. října 1960, bytem Pardubice, Anenská 2640, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 4805/2012-A-6/celk.2 ze dne 2. května 2012, takto:

Usnesení Krajského soudu V Hradci Králové-pobočka V Pardubicích č.j. KSPA 59 INS 4805/2012-A-6/celk.2 ze dne 2. května 2012 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužnice Stanislavy Doležalové neodmítá.

Odůvodněnü

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 28.2.2012 mu byl doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud odkázal na § 103 IZ a konstatoval, že z insolvenčního návrhu neplyne, z jakých důvodů dlužnice závazky nesplácí, neuvedla skutečnosti osvědčující úpadek, přičemž tyto vady brání projednání insolvenčního návrhu. Soud doplnil, že dlužnice nepředložila příjmy prokazující, že nezajištění věřitelé budou uspokoj eni v rozsahu alespoň 30 % jejich pohledávek, předloženou smlouvu o důchodu nepovažoval soud za akceptovatelnou.

Proti tomuto usnesení se dlužnice Včas odvolala. Namítala, že v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení uvedla své věřitele, Výši závazků, splatnost. Domnívala se, že vyžadovat vylíčení skutečností vedoucích k úpadku nebylo v praxi insolvenčních soudů obvyklé, že z listinných důkazů lze dovodit pokles příjmů, přičemž dlužnice přecenila své schopnosti splácet. Dodala, že soudy se spokojují s objektivním vylíčením úpadku než s jeho sociálním pozadím. Dále dlužnice namítala, že jí nelze klást k tíži, že o návrhu bylo rozhodnuto s tříměsíčním zpožděním, a příjmy za toto období nebyly soudu doloženy. Soudu vytýkala, že neuvedl, z jakých důvodů neakceptoval smlouvu o důchodu, vyjádřila svoji ochotu sjednat k výzvě soudu dodatek ke smlouvě o důchodu. Soudu vytýkala formalistický přístup, dodala, že obvyklým postupem soudů v případě neúplných či sporných skutečností je výzva k opravě a doplnění. Dlužnice se domnívala, že soud nezhodnotil všechny předložené listinné důkazy, nedostatečně se návrhem zabýval, nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a své rozhodnutí nedostatečně zdůvodnil. Soud přitom mohl potřebné skutečnosti zjistit na základě výzvy jejího zaměstnavatele.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:



Podle § 97 IZ insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (odst. 1). Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník (odst. 3).

Podle § 103 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm, av případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle odstavce druhého téhož paragrafu se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese WWW.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.



Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat bud s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčuj í jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ).

Co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) předložil. To Však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v jiných kolonkách formuláře návrhu na povolení oddlužení-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách č. 16-21 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v kolonkách č. 16-21 náležitosti seznamů závazků a majetku nemají.

Podle § 104 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu maj í pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. J sou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do Výše a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009, sp.zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A).

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, Včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, Včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (§ 104 odst. 2 IZ).

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužij e.

K citované právní úpravě třeba zdůraznit závěry soudní praxe (č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16, ze dne 26.2.2009), podle nichž vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka, nelze povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka považovat za splněnou tam, kde insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinu, kterou připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že dlužnice v rámci kolonky č. 6 formuláře návrhu na povolení oddlužení uvedla, že má deset věřitelů, které v insolvenčním návrhu označila názvem, identifikačním číslem a sídlem, uvedla Výši závazků. Konkrétní údaj o splatnosti závazků v insolvenčním návrhu absentoval, avšak v rámci seznamu závazků dlužnice uvedla, že všechny její závazky jsou po splatnosti. Dlužnice v samotném insolvenčním návrhu, tj. v rámci kolonky č. 6 formuláře návrhu na povolení oddlužení, neuvedla ničeho o svých majetkových poměrech, tento nedostatek Však lze zhojit údaji uvedenými v seznamu závazků, podle kterého dlužnice vlastní jen běžné vybavení domácnosti, vůz Škoda Favorit v aktuální ceně asi 7.000,-Kč, hotovost ve Výši 500,-Kč, dále tvrdila, že nemá žádné zůstatky na účtech ani finanční majetek.

Ze shora uvedených skutečností proto odvolací soud dovodil, že dlužnice má více splatných závazků, které s ohledem na absenci finančních prostředků a zpeněžitelného majetku není schopna hradit.

Pokud jde o další skutečnosti, které soud I. stupně dlužnici v napadeném usnesení vytýkal, tj. zejména (ne)schopnost dlužnice uspokojit věřitele v minimálním zákonem stanoveném rozsahu, má odvolací soud za to, že jde o skutečnosti, které budou předmětem věcného projednání návrhu dlužnice v další fázi insolvenčního řízení.

Z Výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Kraj ského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. března 2013

JUDr. František Kučera, V. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová