1 VSPH 368/2012-A-25
MSPH 93 INS 18447/2011 1 VSPH 368/2012-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka: JUDr. František Koranda, nar. 2. března 1965, bytem Palackého 6/723, Praha 1, o insolvenčním návrhu věřitele: PRAGOMETAL, s.r.o., identifikační číslo 14892600, sídlem U Trati 12, Praha 10, zast. Mgr. Filipem Macháčkem, advokátem, sídlem Přemyslovská 28, Praha 3, o odvolání věřitele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 18447/2011-A-20 ze dne 6. února 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 18447/2011-A-20 ze dne 6. února 2012 se mění jen tak, že se insolvenčnímu navrhovateli PRAGOMETAL, s.r.o. ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil insolvenčnímu navrhovateli povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména odkázal na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), domníval se, že majetek dlužníka není dostatečný a zdůraznil význam zálohy na náklady insolvenčního řízení jako materiálního předpokladu pro další průběh řízení. Dlužník k výzvě soudu nepředložil seznamy majetku a závazků a insolvenční navrhovatel neuvedl nic, z čeho by bylo lze dovodit, že náklady řízení bude možno uhradit z majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a namítal, že soud rozhodl o uložení zálohy, aniž měl k dispozici informace o majetku dlužníka. Usnesení o povinnosti předložit seznam majetku se dlužníkovi nepodařilo doručit. Dále věřitel namítal, že není jeho povinností zjistit majetkové poměry dlužníka a absence této informace nemůže jít věřiteli k tíži. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze podle § 108 odst. 1 věty in fine IZ uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň minimálně předpokládaných nákladů insolvenčního řízení pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že dlužník byl usnesením ze dne 5.12.2011 (A-16) vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Výzva byla dlužníku doručena náhradním způsobem, dlužník se k výzvě nevyjádřil.

Odvolací soud z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh zjistil, že věřitel má za dlužníkem splatné pohledávky z titulu smluv o půjčce ze dne 30.7.2010 a ze dne 25.8.2010 v celkové výši 488.000,-Kč s příslušenstvím. Jako dalšího věřitele dlužníka věřitel uvedl SB SOLAR, s.r.o. s pohledávkou ve výši 280.000,-Kč s příslušenstvím. Ohledně majetku dlužníka a jeho finančních poměrech nebylo uvedeno ničeho. Z obsahu insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že do řízení se se svými pohledávkami přihlásilo dalších šest věřitelů.

Protože prostředky nutné ke krytí počátečních nákladů insolvenčního řízení nelze v daném případě zajistit jinak, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně nepochybil, když po věřiteli zaplacení zálohy požadoval. Odvolací soud má za to, že sice není povinností věřitele zjistit majetkové a finanční poměry dlužníka, avšak je třeba pamatovat na to, že pro hladký průběh insolvenčního řízení je třeba zajistit materiální předpoklady a pokud dlužník nedisponuje potřebným majetkem, bude záloha na náklady řízení požadována po insolvenčním navrhovateli-věřiteli.

Z obsahu insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že prvotní usnesení soudu prvního stupně, kterým byla věřiteli uložena povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, bylo k odvolání zrušeno usnesením č.j. 1 VSPH 1336/2011-A-13 ze dne 21.11.2011 pro absenci uvedení důvodů vedoucích k uložení povinnosti hradit zálohu. Odvolací soud má za to, že v napadeném usnesení soud prvního stupně sice neuvedl majetkové a finanční poměry, které odůvodňují mimo jiné úvahu o uložení zálohy, avšak tato skutečnost byla zapříčiněna tím, že dlužník nereagoval na výzvu k předložení seznamů.

Mezi náklady insolvenčního řízení totiž náleží mimo jiné vždy i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce; v případě konkursu činí odměna insolvenčního správce dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč a je spolu s jeho nárokem na náhradu vzniklých hotových výdajů hrazena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Za předpokladu, že by byl zjištěn úpadek dlužníka a ten by nebylo možné řešit jiným způsobem, než konkursem, složená záloha umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce bezprostředně poté, kdy bude do ní ustanoven. Prostředky, které získá později-např. zpeněžením majetkové podstaty-v počáteční fázi řízení k dispozici nemá a použít je nemůže. Soud prvního stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, včetně určení její výše. Insolvenční návrh není standardním nástrojem k vymáhání pohledávek za dlužníkem (slouží ke zjištění úpadku dlužníka); věřitel proto není nucen-ochrana jeho práv to nevyžaduje-aby nad rámec svého práva vymáhat pohledávku suploval povinnosti dlužníka, který neřeší svůj úpadek sám. Jestliže věřitel podává insolvenční návrh, pak je srozuměn se všemi podmínkami insolvenčního řízení včetně případné povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil jen tak, že prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 28. března 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová